Ilustrační snímek

Ilustrační snímek | foto: Alexandr Satinský, MAFRA

Z bytovky do chatky. Lidé se stěhují do kolonií, chybí jim ale komfort

  • 1
Stále více lidí se stěhuje do zahrádkářských a chatových kolonií na okraji Plzně, nebo těsně za jejími hranicemi. Podobně to vypadá v celé České republice. Do chat míří senioři, kteří přenechávají byty dětem, nebo mladé rodiny, které je přestavují na celoroční bydlení.

Původně zahrádkářská oblast Výsluní na okraji Plzně nebo dvě bývalé kolonie pod radyňským lesem nad silnicí Plzeň - České Budějovice v posledních letech výrazně mění svoji tvář. Místo zahradních chatek tam rostou běžné domy, v nichž lidé žijí celoročně.

Petr Šunk bydlí na Výsluní, což je oblast mezi Doudlevci a Liticemi. Původně čistě zahrádkářská kolonie je teď rozdělená na dvě části, z nichž jedna už slouží k trvalému bydlení.

„Bydlení je tu lepší než v nějakém satelitu. Největším problémem ale je, že chybí vodovod i kanalizace. Vodu bereme ze studny,“ říká Petr Šunk, který je jedním ze zakládajících členů spolku Výsluní.

Spolek se průběžně pokouší s úřady domlouvat, co by bylo možné v oblasti vylepšit.

Na Výsluní přibývá domků a rodin, ale vůbec tam nejsou chodníky. Nejezdí tam ani autobusy, takže děti musejí rodiče vozit do školy autem nebo školáci chodí pěšky na autobus. Zastávka je v Liticích, nebo u mostu u silnice na Radobyčice.

Kdo bydlí v rekreační lokalitě, musí počítat s nižším komfortem

„Snažíme se o zavedení městské dopravy. Byl jsem u zkušebních jízd, ale běžné autobusy dopravního podniku jsou moc velké,“ popisuje Petr Šunk.

V některých ulicích už lidé posouvali ploty u svých pozemků tak, aby se cesty mohly v budoucnu rozšířit a vešly se tam i chodníky, pod něž by se daly v případě budování uložit chybějící sítě. Jenže ne každý majitel pozemku podle místních s takovou změnou souhlasí, někde to není ani technicky možné.

Miroslav Knotek z Úřadu městského obvodu Plzeň 3 řekl, že na Výsluní vyrostlo nejvíce staveb pro rekreaci i bydlení před čtyřmi až pěti roky.

„V současné době se tam jedná spíše o nahrazování starých rekreačních staveb novými. Co se požadavků na občanskou vybavenost týká, řeší to město Plzeň, ne úřad městského obvodu. Zde je ale nutné vzít v úvahu, že původně bylo území určené jako rekreační oblast, tedy ne pro běžnou zástavbu,“ uvedl Miroslav Knotek.

Technický náměstek plzeňského primátora Pavel Šindelář řekl, že město má dostatek lokalit pro trvalé bydlení.

„Území pro rekreaci mají svůj důvod. Že si je vlastníci přetvářejí z rekreačního na celoroční bydlení možné samozřejmě je, ale musí počítat s nižším komfortem z pohledu infrastruktury. Není to tak úplně všude, ale rekreační lokality nemají veřejný vodovod, kanalizaci, městská doprava není zajištěna v takové kvalitě a kvantitě, jako by to bylo v území pro bydlení,“ popsal Šindelář.

Podle něj neexistují žádná čísla, kolik lidí v chatových nebo zahrádkářských koloniích trvale bydlí.

Nové domy v posledních letech vyrostly také hned ve dvou lokalitách pod radyňským lesem mezi Plzní a Losinou. Jedna patří k městské části Černice, ta dále od silnice už je na katastru Losiné.

Tamní starosta Miloš Černý potvrdil, že trvale bydlících lidí tam stále přibývá. Mají elektřinu, ale uličky nejsou osvětlené, vodu musejí mít vlastní, plyn tam zavedený také není, místo kanalizace mají septiky, jejichž vyvážení si musejí sami zajišťovat.

„Přestavěné chaty k celoročnímu užívání nedostávají klasická čísla popisná, ale dále jsou vedené jako rekreační budovy s číslem začínajícím E. I když bychom nemuseli, v zimě jim tam protahujeme cestu. Myslím, že to patří k dobrému mravu,“ uvedl starosta Černý.

Z domku v kolonii si lidé dělají letní byt

Klatovský starosta Rudolf Salvetr připouští, že někteří lidé si zvelebují chatky v zahrádkářských koloniích v Klatovech k dlouhodobějšímu pobytu.

„Mají to jako víkendové bydlení, někteří jsou přes zimu v panelovém domě a upravený domek v kolonii mají jako letní byt. Jsou zřejmě případy, kdy v takových domcích žijí lidé celoročně, signály o masivním přehlašování trvalého bydliště do chat nemáme,“ řekl Salvetr.

Přestavba chaty na trvalé bydlení ale může mít pro majitele řadu úskalí. Stavební úřady mohou trvat na minimální výšce stropu alespoň 2,5 metru, což u starších chat může být problém, stejně tak problémem mohou být příliš malá okna. V řadě chatových oblastí platí omezení, že zastavěná plocha objektu se musí vejít do 80 metrů čtverečních.