V rodině stavitele se traduje, že Martin Stelzer byl známý svým neutuchajícím zájmem o novinky.
„Jezdil po světě a zjišťoval, co se kde v jeho oboru objevilo nového. Všechno pak aplikoval na svých stavbách v Plzni. Jak moderně a poctivě domy stavěl, vidím teď, když děláme jejich přestavby. Často mě to až šokuje,“ přiznává stavitelův prapravnuk Pavel Stelzer.
Jako příklad uvádí „předchůdce“ záchodů. „Martin stavěl na všech pavlačích činžovních domů suché záchody se šachtou, což v té době bylo opravdu pokrokové. Proto v jeho domech bylo později poměrně snadné zavést kanalizaci,“ vysvětluje.
Mezi nejvýznamnější stavby Martina Stelzera v Plzni patří kromě Měšťanského pivovaru z roku 1842 například Stará synagoga, kterou dokončil v roce 1859.
Stelzer je autorem asi dvou stovek plzeňských domů
Podepsán je i pod plzeňskou raritou - Saským mostem, který je postavený do zatáčky a není vidět z jednoho konce na druhý.
Podle tohoto významného stavitele byla také pojmenována ulice Martinská, kde měl v objektu dnešní pizzerie Stelzer svoji firmu - především zaparkované vozy a ustájené koně.
Stavitel bydlel se svou rodinou nedaleko, na rohu dnešní Americké a Resslovy. Dům dnes opět patří jeho potomkům a velká část Americké ulice vděčí za svůj vzhled právě jemu, protože je autorem desítek domů v této oblasti.
Celkový počet staveb Martina Stelzera v Plzni dosahuje podle odhadů jeho prapravnuka asi dvou stovek.
A jaký byl další osud Martinových staveb a jeho potomků? Rodina Stelzerů v Plzni zůstala, přestože za minulého režimu prošla nesnadným obdobím.
Hrob Martina Stelzera během komunismu zmizel
„Syn Martina Stelzera Franz otcovy domy jen udržoval. O něm toho moc nevíme. Otto Stelzer, vnuk stavitele Martina a můj dědeček, byl knihovník. I on byl zpočátku živ hlavně ze správy rodinných nemovitostí. K tomu ale pomáhal v muzeu, trochu se angažoval v politice a v podstatě založil Studijní a vědeckou knihovnu. Pak ale přišli bolševici a všechno naší rodině sebrali. Zůstala jim naštěstí zahrádka, kde si babička s dědou pěstovali alespoň nějaké ovoce a zeleninu,“ popisuje osud rodiny Pavel Stelzer.
„Já si ještě pamatuji, jak babička na té zahrádce trhala konvalinky a snažila se je prodávat, aby si alespoň něco málo přivydělala. Pak také vyráběla marmelády, psala recepty a snažila se je vydávat v časopisech. Tak dopadli vážení měšťané, kteří byli celý život zvyklí na služky,“ dodává.
Za své vzal během komunismu i hrob Martina Stelzera. „Byl pochován na Mikulášském hřbitově. Na jeho hrobce stál velký anděl, který přesahoval zeď hřbitova. Pak se ale v rámci nějaké rekonstrukce v 60. letech posouvala zeď, zřejmě kvůli silnici, a hrob byl zlikvidován bez náhrady,“ lituje Pavel Stelzer, který doufá, že jeho významný předek vstoupí v budoucnu více do povědomí Plzeňanů.
„Chtěl bych například vydat český překlad komiksu, který vyšel asi před 20 lety v Německu a popisuje celý příběh plzeňského piva od seznámení mého prapradědy se sládkem Josefem Grollem až po uvaření první várky,“ prozradil.
