Malby zachycují služebnictvo hraběnky Marie Gabriely Lažanské. „Jde o plátna z 18. století. Něco podobného není na památkách vůbec běžné. Je to rarita jak pro Čechy, tak celou střední Evropu,“ řekla průvodkyně Mirka Topinková.
Návštěvníci zámku mohou spatřit třeba číšníky, kuchaře, klíčnici, hraběnčiny osobní nosiče, pradleny, výběrčího daní, kronikáře nebo učitele a vychovatele knížecích dětí.
„Také je zde vyobrazen hraběnčin osobní lékař Jeroným Tichý nebo stavitel Jan Jiří Hess, který podle plánů architekta Tomáše Haffeneckera řídil stavbu kostela,“ vyjmenovává další postavy průvodkyně.
Najdou se zde také další významné osobnosti ve svých oborech.
„Ve společenském salonu visí u dveří portrét muže sedícího u varhan. Tím je Mauritius Vogt, cisterciácký mnich v Plasích, hudební skladatel a varhaník, který na zámku často hrál a komponoval. Byl to mimořádně vzdělaný muž, který napsal řadu knih o historii, kartografii nebo hudbě. Své dobrodince dokonce věnoval významné teoretické hudební dílo 18. století, Konkláve. Po jeho levici sedí jako mladý hoch skladatel Josef Antonín Plánický, který byl taktéž vychovatelem hraběcích synů. Poté odešel do Bavorska a stal se členem kapely biskupa ve Freisingu,“ informuje správce zámku Manětín Karel Mašek.
O duši paní hraběnky se staral manětínský farář, Václav Alexius Pleschner. „Jeho podobizna visí hned vedle. Vedl zdejší kroniku v češtině, němčině a latině, proto máme informace o řadě tehdejších událostí doslova z první ruky,“ prozrazuje Mašek.
Všechny postavy jsou obklopeny atributy, které symbolizují profesi nebo zaměstnání každého z nich.
„Obrazy jsou jedinečným důkazem blízkého sepětí zámeckých zaměstnanců a měšťanských elit se šlechtou v době 18. století,“ uvedl Karel Mašek.
Plátna pro letošní sezonu změnil místo, kde je mohou návštěvníci spatřit.
„Unikátní kolekci třinácti obrazů zachycujících služebnictvo a úřednictvo manětínské šlechty od Václava Dvořáka z let 1716 až 1717, která byla dříve rozmístěna po celém zámku, jsme nově soustředili do tří místností,“ doplnil Mašek.
