"Práce pekařů, prováděná většinou v noci a velmi často i o víkendu, je velmi náročná a zodpovědná, bohužel jejich mzdové ohodnocení a prestiž ve společnosti tomu stále neodpovídá," uvedl Rudolf Vokurka v oznámení, ve kterém svým obchodním partnerům oznamuje ukončení činnosti.
Zatímco dříve byl pekař vážený občan, dnes je podle něj řemeslo na ústupu. "Řemeslo se přestalo dědit z generace na generaci, výroba se zprůmyslnila," jmenuje příčiny Vokurka.
Zákazníky vzaly řetězce
Vokurka není v poslední době v kraji jediným pekařem, který se svou živností skončil. Už v létě udělal stejný krok Martin Metlický, který pekárnu přenechal jinému zájemci a už ji sám neprovozuje.
"Nebyl jsem nucený skončit. Kdybych měl sílu, mohl bych pokračovat dál. Skončil jsem ale proto, že jsem neviděl žádnou perspektivu," vysvětluje Metlický.
Podle Metlického se do značné míry projevuje vliv velkých řetězců. "Dneska se lidé v pekárně zastaví už jenom pro svačinu. Dřív tam udělali útratu 150 korun, dneska je to 20 nebo 30 za něco malého," přibližuje Martin Metlický s tím, že lidé už nechodí příliš často do pekárny pro chleba. Ten si koupí v supermarketu, když si tam jedou udělat větší nákup.
"Sedmdesát až osmdesát procent lidí si jde radši nakoupit do řetězců a odklání se od regionálních malých výrobců," přizvukuje Daniel Fonhauser z Dobřanské pekárny.
Podle Vokurky je pro zákazníky primární cena. "Spotřebitelé se orientují převážně na levnější výrobky, v sortimentní skladbě dochází dlouhodobě k poklesu spotřeby chleba, a to na úkor pšeničného pečiva. Hlavním důvodem jsou ,diskontní ceny‘ běžného pečiva v obchodních řetězcích, zejména rohlíků a housek. Pekaři jsou tak neustále pod tlakem velkých nadnárodních společností," konstatuje Rudolf Vokurka.
"Paradoxní je, že v supermarketech je nižší cena u klasického chleba a bílého pečiva. Speciální druhy pečiva, vícezrnné, celozrnné nebo sojové rohlíky v supermarketu koupíte třeba o 20 i 30 procent dráž," zamýšlí se Martin Metlický.
Podle Vokurky se na budoucnosti pekařského řemesla odráží i zdražení. "Během posledního roku stouply ceny mouky o více než 50 procent, skokově roste cena plynu, elektrické energie a pohonných hmot," jmenuje komplikace Vokurka a dodává, že v pekařské činnosti se to všechno promítá.
Optimistický není příliš ani Daniel Fonhauser. "Nedávno jsem si přečetl, že 80 procent pekařství je v dlouhodobé ztrátě. My sice alespoň nejsme v provozní ztrátě, ale v účetní už ano. Pokud to půjde takhle dál, do té ztráty během dvou let spadneme taky," nastínil Fonhauser.
Být pekařem mladé neláká
Podle Fonhausera je otázkou, jak se bude vyvíjet situace do budoucna. "Třeba lidé začnou opět upřednostňovat kvalitní potravinu," doufá Fonhauser.
Kromě toho, že uživit pekařství je čím dál těžší, bude zřejmě před majiteli brzy stát ještě jeden problém: Kde sehnat zaměstnance. O pekařský obor zájem v posledních letech klesá a podle ředitele Hotelové školy Plzeň Miroslava Širokého se situace zřejmě nezmění.
"Odhaduji, že pekařský obor, stejně jako obor řeznický, do dvou let skončí. Pekařů máme v prvním ročníku 12, řezníků 7," informoval Široký s tím, že podobně zmizely z nabídky už obory obuvník, sklenář, zahradník nebo kominík.
Zájem o vyučení se pekařem podle Širokého klesá zhruba třetím rokem. "Měli jsme třeba 25 studentů v ročníku, teď jich máme 12. Kromě nás obor vyučují v Klatovech, kde mají studentů osm," uvedl Miroslav Široký.
