Adolf Loos, spoluzakladatel moderní světové architektury 20. století, navrhl mezi válkami vybavení nejméně ve 14 bytech po celém centru Plzně. Dochovalo se jich jen několik, o to jsou však cennější.
„Právě tyto jedinečné interiéry v centru Plzně mohou být tím, čím přesvědčíme Evropu, že se můžeme právem řadit mezi města jako je Vídeň nebo Praha,“ míní vedoucí odboru památkové péče plzeňského magistrátu Petr Marovič.
Skvosty, které se v bytech téměř zázračně dochovaly navzdory dlouhým poválečným rokům devastace architektury v Plzni, nenajdou turisté ani ve Vídni, přestože právě v rakouském hlavním městě Loos léta žil a tvořil.
Interiér domu na Klatovské 12. Nyní v objektu sídlí Správa statku MP. Původní salon s jídelnou byl rekonstruován, dnes je zde zasedcí místnost.
Přesný počet zakázek, kterých se v Plzni ikona moderní architektury zhostila, není znám. Loos totiž tradičně příliš nekomunikoval se stavebními úřady a své plány nepodepisoval.
„Nejvíce si ceníme vybavení v Brummelově domě v Husově ulici, protože patří k nejzachovalejším Loosovým realizacím v Plzni. Další klenot v sobě skrývá dům na Klatovské ulici číslo 110. Ale Loosův interiér je tady dodnes rozdělen do několika bytů,“ připomíná Petr Marovič poválečnou úpravu interiérů, které byly rozděleny příčkami, a nastěhovali se do nich noví nájemníci. Mnohdy ani nevěděli, v jak cenných bytech bydlí.
Prohlídková trasa po čtyřech bytech z vlastnictví města
A jak chce novopečené evropské hlavní město kultury s takovým architektonickým bohatstvím naložit? Do pěti let by se měla zprovoznit prohlídková trasa všemi čtyřmi byty, které vlastní radnice. Jedná se o interiér v Bendově ulici číslo 10 s dobovou ložnicí a unikátním hudebním salónem obloženým mramorem, který by mohl být v budoucnu využit jako sídlo nadačního fondu dotovaného z městských peněz.
Jednou z dominant interiéru tzv. Brummelova domu je mohutný krb. Loos je miloval a stavěl je na okrasu i v místech, kde nebyl komín.
Byt v domě v Bendově ulici s hudebním salonem a jídelnou s mramorovým obkladem i zrcadlovými stěnami a ložnicí vybavenou vestavěným nábytkem.
Dále jde o pokoj s jídelnou a hudebním salónem v Klatovské ulici 19, tedy domě, o němž se mluví jako o budoucím sídle Pattonova muzea. Město také vlastní Loosovu jídelnu v Klatovské 12, která bude pravděpodobně sloužit jako reprezentativní prostor Správy veřejného statku města Plzně. Centrum celé prohlídkové trasy by mohlo sídlit v souboru dnešních bytových jednotek v Klatovské 110.
„Tady bych si představoval centrum bádání o architektuře 19. a 20. století v Plzni včetně expozice o Loosovi,“ plánuje Petr Marovič, který odhadl cenu za vznik Loosova plzeňského okruhu na desítky milionů.
Další dva dochované Loosovy interiéry drží soukromníci. Brummelův dům s jedinečným dekorativním krbem po revoluci restituovali potomci podnikatele Jana Brummela a za několik milionů ho nechali zrenovovat. Další dochovaný Loosův interiér též v rukou soukromníka se nachází v domě na náměstí Republiky číslo 22.
ADOLF LOOS (1870 - 1933)
Na přelomu 20. a 30. let Adolf Loos v Plzni často pobýval, z Plzně pocházela i jeho poslední manželka, fotografka Claire Becková. Právě zde našel kultivované klienty, kteří byli často zároveň zákazníky nebo spolupracovníky plzeňské firmy Kapsa - Müller, pro kterou byla spolupráce s významným architektem prestižní záležitostí (Müllerova vila v Praze byla postavena pro potomka plzeňské rodiny Müllerových). V Plzni Adolf Loos realizoval přestavbu tzv. Brummelova domu (Husova 58) a 13 bytových interiérů. Odborníci považují Loosovy interiéry za jednu z největších deviz Plzně. Z hlediska současného vnímání památek moderní architektury je tento soubor podle odborníků nesmírně cenný i v kontextu celé evropské architektury 20. století. |
Je považován za nejvýznamnějšího středoevropského architekta první třetiny 20. století, spoluzakladatele světové moderní puristické architektury, charakteristické čistými hranolovými tvary, absencí ornamentů, jednoduchou, funkcí určenou formou a ušlechtilými materiály.
