Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Plzeň se stala liščí kantýnou, šelmičky hledají dobroty mezi odpadky

  13:15aktualizováno  13:15
V okrajových čtvrtích Plzně jako jsou Doudlevce, Božkov či Bolevec se pohybují desítky lišek. Během zimy si hledají potravu v odpadkových koších, popelnicích i na skládkách.

Ilustrační snímek | foto: Milan NosekiDNES.cz

Lišku zahlédly například i děti z 34. základní školy v Plzni na Lochotíně. „Při vyučování jsem pokládala na okenní parapet hromádku sešitů,“ popisuje kantorka Irena Šanobová okamžik, kdy si lišky všimla. Na zvíře upozornila i své žáčky.

„Nijak se nad tím nepozastavovali. Díky tomu, že jsme na okraji sídliště, je občas vidět v zahradě třeba zajíc, ježek nebo veverka,“ krčí rameny Šanobová.

„Liška chvíli pobíhala pod okny, poté se přesunula za roh. Viděly ji tedy i děti z druhého stupně,“ řekla kantorka.

Liška se potulovala také v Bolevci. „Myslím, že to mohlo být tak před třemi týdny někdy po poledni,“ vybavuje si Michaela Beranová, provozovatelka Hospůdky Kocábka. „Vypadala jako ochočená. Pohybovala se naproti hospodě kolem stromů,“ líčí Beranová a dodává, že její přítel zvíře natáčel.

Šéf záchranné stanice varuje před tasemnicí liščí

Podle Karla Makoně, vedoucího záchranné stanice živočichů, je pohyb lišek ve městě naprosto přirozený. Lišky tu nacházejí dostatek potravy, přiživují se v odpadkových koších, popelnicích, kompostech nebo na skládkách.

„Běžně se s nimi ale lidé nesetkají. Lišky jsou nekonfliktní zvířata, která lidskou společnost nevyhledávají, do poslední chvíle se jí snaží vyhnout,“ konstatuje Makoň a dodává, že nejčastěji se s nimi lze potkat při venčení psů.

Koncentrace lišek ve městech je však podle něj větší než ve volné přírodě, a spatřit lišku v zástavbě je proto snazší.

Makoň odmítá, že by zvířata ztratila plachost kvůli tomu, že by byla nakažená vzteklinou. Ta se u nás v současnosti nevyskytuje.

„Tyto projevy ale mohou souviset s psinkou, kterou se může nakazit jen pes,“ upozorňuje Makoň. Připomněl, že na domácí mazlíčky se může přenést i svrab.

Lišky však mohou v určitých případech ohrozit i člověka, často totiž bývají nakažené tasemnicí liščí, neboli echinokokem.

„Pozor by proto měli dávat především ti, kdo manipulují při výkonu svého povolání s živými či mrtvými liškami a přicházejí do kontaktu s jejich trusem. Kromě našich pracovníků také odchytová služba policie nebo myslivci. Onemocnění se přitom může projevit i deset až patnáct let po nakažení,“ varuje Makoň.

Nabádá k dodržování hygienických návyků. Kvůli tomu, že se lišky často pohybují i přímo v zástavbě, by měli být obezřetní i ostatní.

Záchranná stanice si nechává zjišťovat nákazu lišek echinokokem od konce roku 2015 a podle Makoně se jednalo o zvířata uhynulá nebo zraněná po srážce s autem a následně utracená.

„Sedm z deseti lišek nákazu mělo,“ vyčísluje Makoň a dodává, že podle údajů Státního veterinárního ústavu je Plzeňský kraj po Karlovarském a Libereckém třetí nejzasaženější oblastí v zemi. Přímo v Plzni se podle Makoně pohybuje na několik desítek lišek.

Lišák vysypává odpadkový koš na zastávce trolejbusu (25. 6. 2014)





Hlavní zprávy

Chybí vám kamarádka?
Chybí vám kamarádka?

Nové kamarádky v okolí najdete na eMimino.cz.

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.