Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Namíchat kapky? Některé lékárny posílají pacienty raději jinam

  9:03aktualizováno  9:03
Přestože každá lékárna má podle zákona laboratoř na přípravu léků, ze zjištění MF DNES vyplývá, že ne všechny provozovny medikament „na míru“ skutečně připraví. Menší plzeňské lékárny hlásí, že k nim často přicházejí pacienti, kteří jinde neuspěli.
Ilustrační snímek

Ilustrační snímek | foto: Radek Miča, MAFRA

Lékárna u polikliniky v Plzni na Borech si na nedostatek práce nemůže stěžovat. Poslední tři roky jí přibývá zákazníků, kteří přicházejí s receptem od lékaře na individuální léky. Ty se vyrábějí přímo v lékárenských laboratořích.

Některé provozovny, častěji ty řetězcové, však nemají potřebné suroviny na skladě, lidé proto míří častěji do těch menších. Zmíněná borská apatyka kvůli tomu musela přijmout na výpomoc laborantku navíc.

„Denně připravujeme desítky léků, většinou nosní kapky, čípky nebo masti,“ jmenuje hlavní lékárník Aleš Ryba a upozorňuje, že loni objem vzrostl i kvůli výpadku antibiotické masti framykoin (psali jsme zde).

Ryba si však všiml toho, že k nim přicházejí ve větší míře i lidé, kteří neuspějí jinde.

Této situace si je vědoma i Česká lékárnická komora (ČLK), a to i přesto, že všechny lékárny musí mít ze zákona laboratoř a vybavení na přípravu individuálních léčivých přípravků.

Medikament může být připravený i během několika hodin

„Některé však nemusí být schopné přípravu zajistit,“ přiznává mluvčí komory Michaela Bažantová.

Některé apatyky si podle ní sice nechávají léky připravit jinde, tím však narůstá čekací doba, někdy i na několik dní. Ty, které se přípravě pravidelně věnují, jsou schopné medikament vyhotovit zpravidla během několika hodin.

„Pacient se má léčit co nejdříve, časová prodleva a komplikace s ní spojené jsou pro něj většinou nevhodné,“ upozorňuje Bažantová.

Řetězcové lékárny odmítají, že by to byly zejména ony, které by léky nepřipravovaly. Nicméně telefonáty na některé menší pobočky ukázaly, že i sami lékárníci radí využít raději jiné pracoviště.

„Máme tu minimum surovin, zkuste to radši jinde,“ odvětila například pracovnice řetězcové lékárny na jednom z plzeňských sídlišť na otázku, zda by dokázali namíchat mast z receptu.

Mluvčí lékáren Dr. Max Michal Petrov je ale přesvědčen, že dělící čára vede úplně jinudy než mezi řetězcovými a takzvanými nezávislými lékárnami.

„Spíš jde o rozdíl mezi lékárnami, které jsou vedeny dobře ve smyslu individuální přípravy, a těmi ostatními,“ míní Petrov a ujišťuje, že i každá lékárna tohoto řetězce má laboratorní zázemí a její pracovníci jsou schopni individuální lék namíchat.

Stejná situace je podle marketingové ředitelky lékáren Benu Petry Čiperové i v tomto řetězci.

Řetězec míchá třetinu léků v centrální laboratoři

Co se týče lékáren Dr. Max, celorepublikově vznikají dvě třetiny veškerého objemu individuálně připravovaných preparátů v jednotlivých provozovnách, zbylá třetina pak v centrální laboratoři v Nučicích u Prahy.

„Jde nám především o dobro pacienta. Výroba v centrální laboratoři je někdy nejrychlejší cesta. Snažíme se, aby nejpozději do 48 hodin byl lék u pacienta. Většinou se to podaří dříve, někdy i ten samý den,“ říká Petrov s tím, že v Nučicích vznikají například léky vyžadující raritní suroviny.

S tím ostatně souhlasí i mluvčí ČLK Michaela Bažantová. Některé suroviny jsou navíc podle ní dodávané v příliš velkých baleních nebo mají krátkou expiraci.

„Individuální příprava se bohužel potýká s těžkým podfinancováním, zastaralými lékařskými recepturami a nedostatkem surovin v přiměřených velikostech balení,“ přidává další problémy Bažantová.

Skladovat suroviny je někdy drahé

Také vedoucí lékárnice plzeňské Lékárny v Bezovce Renata Kůrková vnímá, že individuální příprava klade na provozovny větší nároky. Zmiňuje, že skladovat určité množství surovin je drahé, zároveň se tyto komponenty musí neustále kontrolovat.

„Nesete tím riziko. Když si objednáte nějakou surovinu a nespotřebujete ji, musí se zlikvidovat,“ krčí rameny Kůrková.

Sama však míchání léků považuje za pevnou součást své práce. „Považujeme se za klasickou lékárnu a myslíme si, že individuální příprava k tomu patří,“ říká Renata Kůrková. Ocenila také to, že se v minulosti zvýšilo finanční ohodnocení této práce.

Kolik denně připraví léků, nedokáže říct. Některý den přijde jediný člověk, jiný třeba sedm. „V okolí nemám mnoho doktorů, přesto k nám lidé přicházejí. Stává se ale, že většinu léků si nakoupí jinde a k nám jdou jen pro ty individuálně vyráběné,“ líčí své zkušenosti Kůrková. Přibývá však podle ní těch, kteří si u ní vyzvednou všechny medikamenty.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Ilustrační foto.
Dvouletý chlapec při hře v autě otočil klíčkem a na dvoře srazil otce

Neobvyklá nehoda se stala v neděli v Domažlicích, kde se na dvorku u domu rozjelo zaparkované auto a srazilo muže. Podle dosavadních zjištění vyšetřovatelů vůz...  celý článek

Vladimíra Menclová ze sadů Nebílovy upravuje sítě proti kroupám nad mladými...
Sady natahují sítě proti kroupám, ovoce z neúrody chtějí prodávat samy

Mrazy a sucho způsobily ovocnářům v Plzeňském kraji velké škody. Přišli asi o polovinu jablek, u třešní a švestek se škoda odhaduje na 95 procent. Sadaři z...  celý článek

Sídlo firmy Brusivo v Rokycanech.
O ocenění se ucházejí řadové domy ze Zruče i budova firmy Brusivo

Tři stavby z Plzeňského kraje nominovali odborníci do soutěže o Českou cenu za architekturu 2017. Jsou to řadové domy ve Zruči u Plzně, administrativní budova...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.