Studenti se před prezidentskými volbami sami zajímali o Benešovy dekrety. Ilustrační snímek

Studenti se před prezidentskými volbami sami zajímali o Benešovy dekrety. Ilustrační snímek | foto: Profimedia.cz

Dějepisáři během voleb opouštěli osnovy, vysvětlovali Benešovy dekrety

  • 11
Na místo středověku a starověku Benešovy dekrety. Učitelé v Plzeňském kraji během prezidentské kampaně upravili mírně osnovy. Téma dekretů totiž ovládlo kampaň před druhým kolem volby a studenti se o něj sami zajímali.

Učitelku dějepisu na Mikulášském gymnáziu v Plzni Irenu Hanzlíkovou vybudilo k tomu, že na chvíli opustila osnovy, zklamání a rozčarování z předvolební kampaně před prezidentskými volbami. Tým Miloše Zemana se snažil vyvolat obavy, že volbou protikandidáta Karla Schwarzenberga by lidé mohli přijít o majetek, který získali podle Benešových dekretů po odsunutých sudetských Němcích.

"I když jsem měla naplánovaný středověk a starověk, tak jsem se vrhla na výklad Benešových dekretů. Studenti se totiž hodně ptali, tak jsem považovala za povinnost využít voleb k jejich poučení," uvedla Hanzlíková.

Studentům se snažila vysvětlit hlavně to, že neznalost dějin může vést k tomu, že lidé jsou snadno zneužitelní v podobné kampani a přidají se k někomu, kdo manipuluje s historií. "Tragédií je, že většina společnosti neví, co Benešovy dekrety jsou," podotkla.

Neznalost je podle ní dána i tím, že studenti českých škol mají málo hodin dějepisu. "My na gymnáziu jsme na tom ještě dobře, i když to také není slavné, ale ještě hůře jsou na tom studenti průmyslovek, kteří se dějepis učí jeden rok. Pak se nemůžeme divit, že když někdo vytáhne Benešovy dekrety, tak většina veřejnosti neví, o čem je řeč," vypráví učitelka.

Napilno prý měl během voleb i učitel dějepisu na Masarykově gymnáziu v Plzni Radim Skočný, který je také zastáncem toho, že o Benešových dekretech ví řada lidí pramálo. A proto podle něj ovlivnily výsledky voleb.

Názory se liberalizovaly

Skočný připomněl, že v 90. letech se o Benešových dekretech vedla velká debata a díky tomu se názory zliberalizovaly. "A výklad učitelů dějepisu na středních školách se samozřejmě víc blíží výkladu neúspěšného kandidáta na prezidenta Karla Schwarzenberga. Já alespoň Benešovy dekrety takto učím," uvedl Skočný.

Je přesvědčený, že jiný výklad - založený na obhajování často krvavého odsunu i německy mluvících českých vlastenců - si nikdo z učitelů dějepisu dnes už nedovolí. "Zamlčovat nebo dezinterpretovat, to navíc dnes moc nejde, protože dnešního devatenáctiletého člověka neobalamutíte. Že měl odsun negativní rysy, to říkáme vždycky a upozorňujeme na to, že je to temná stránka našich dějin," dodal Skočný s tím, že každý učitel dějepisu má dnes dost studijního materiálu.

"Je dobře, že se o tom během voleb mluvilo a u nás ve škole nejen při hodinách dějepisu, protože studenti se opravdu hodně zajímali," dodal Skočný.

O Benešových dekretech nechtěla naopak mluvit učitelka dějepisu Domažlického gymnázia Marie Johánková. "O volbách jsme mluvili, ale velmi neutrálně a nijak zvlášť se to tady neprožívalo," sdělila.