Miroslav Šuta je expertem v oblasti vlivu životního prostředí na zdraví. Upozorňuje, že kvalita ovzduší ve městech se zhoršuje také tím, že v ulicích jezdí automobily s vymontovanými filtry prachových částic, taková vozidla mívají někteří taxikáři a problém se týká i části autobusů, které zajišťují hromadnou dopravu.
Má na zlepšení kvality ovzduší například úklid města? V Plzni mi totiž připadá nedostatečný...
Propagace úklidu města je při volební kampani velmi oblíbená. Nic jiného než slibovat úklid města nejsou totiž většinou politici pro zlepšení ovzduší ochotní dělat. Vliv úklidu na stav ovzduší ve městě zkoumali v mnoha zemích, například v Itálii, Španělsku či Švédsku. Tam všude intenzivně čistili hlavně frekventované silnice a sledovali dopad na kvalitu ovzduší. Ten byl ale sporný až nulový. Efekt byl totiž velice krátkodobý. Politici přesto pro zlepšení vzduchu slibují úklidy a ministerstvo životního prostředí dokonce kvůli ochraně ovzduší nabízí dotaci na čisticí a zametací vozy. Já jsem ale k dopadům velice skeptický.
Můžete vysvětlit, proč úklidy nefungují?
Protože polétavý prach, což jsou jemné prachové částice menší než 2,5 mikronu, se chová jako plyn, který takzvaně visí ve vzduchu a trvá mu dost dlouho, než klesne na zem. Navíc polétavý prach je mnohem menší než nečistoty, které vidíme pouhým okem při silnicích. Písek a prach u obrubníku nejsou tolik nebezpečné.
Polétavý prach pochází tedy hlavně z výfuků aut?
Ano, převážně z výfuků. A úklidem se dá jen minimálně snížit. Je to stejné, jako když se mě lidé ptají, jestli si kvůli pesticidům mají mýt ovoce. Odpovídám, že je to sporné, protože většina pesticidů jsou takzvané systémové přípravky, které při postřiku nepokrývají jen povrch plodiny, ale dostanou se do všech jejích částí. Když to shrnu, u některých pesticidů to má smysl a u některých ne. Nemyjeme si tedy ovoce jen proto, abychom si smyli pesticidy. A stejné je to s úklidem. Vliv je omezený. Teď v zimě, kdy je teplota pod bodem mrazu, například v některých alpských městech používají speciální postřik. Ten váže prach, který se v mrazu nedá smýt vodou. Ale i v těchto případech se postřik na hlavních silnicích musí opakovat dvakrát až třikrát týdně, aby to mělo smysl. Navíc když občas vidím čisticí techniku v ulicích a pozoruji, co vytváří zplodin a kolik rozvíří prachu, pak se ptám, nakolik je efekt pozitivní.
Máte dojem, že technika prach spíš rozvíří, než aby ho zlikvidovala?
Záleží na tom, jak je kvalitní. Když v jednom městě jel proti mně zametač, tak jsem viděl, jak se za ním tvořil sloupec prachu, jako by vystupoval z komína. Důležitý je hlavně velký úklid po zimě, kdy u silnic zůstanou závěje prachu. Ty se v zimě, kdy neprší, nemohou smývat. Problém ale nastává, když se na jaře udělá úklid pozdě. Pak v Plzni projede sanitka po tramvajovém pásu a za ní je vidět oblak, jako kdyby jela v Arizoně po poušti. V této době úklid roli hraje, protože když se víří tak velké množství velkých prachových částic, tak je mezi nimi i polétavý prach.
Jak ale omezit vliv výfukových plynů, které jsou největším znečišťovatelem ovzduší ve městech?
Byl jsem na besedě s panem doktorem Vojtíškem, který se na ČVUT v Praze zabývá motory. Shodli jsme se, že nejdříve by se měla ze silnic dostat stará auta. Ta totiž nejvíce znečišťují ovzduší. To je možné udělat zavedením nízkoemisní zóny ve městě, kam nebudou mít tyto vozy přístup. Ze silnic by se měla dostat i auta, která sice nejsou stará, ale lidé z nich vymontovávají filtry pevných částic. Dnes má polovina lidí dieselové auto. Aby řidiči ušetřili jedno až tři procenta spotřeby, vymontovávají prachové filtry. Místo aby si nechali filtry v servisu renovovat, tak si je nechají vyřadit z provozu nebo vymontovat, což je nelegální. Ve finále může mít moderní auto bez filtru větší emise než auto starší.
Porovnání velikosti prachových částic, zrnka písku a lidského vlasu.
Není problém i to, že v Česku jsou v nabídce i nekvalitní benziny a nafta? Lidé jsou pak zoufalí, že to přináší řadu poruch a nakonec odstraní z auta filtr? Studie už přece přinesly informace, že v Německu se prodává lepší benzin než v Česku.
Tím jsem se zabýval. Samozřejmě, že jsou benzinky, u kterých se prodává pančovaný benzin a nafta, které jsou méně kvalitní než v Německu. Už se ale zveřejňují výsledky kontrol čerpacích stanic, proto řidiči mohou tankovat i v Česku kvalitní benzin a naftu. S filtry nemají největší problémy ti, kteří tankují nekvalitní palivo, ale takoví ti městští popojížděči. K tomu, aby filtr pracoval optimálně, se totiž musí motor zahřát, což je při věčném popojíždění problém. Proto se o taxikářích říká, že byli první, kteří si filtry začali vymontovávat.
Dá se s tímto nešvarem nějak bojovat?
V současné době se tato věc moc nekontroluje. Ministr dopravy Dan Ťok ale prohlásil, že chce usilovat o to, aby se filtry kontrolovaly. Někteří prodejci aut v Česku už vydali varování pro řidiče, že auto je homologované s filtrem. A když se vymontuje, jde vlastně o nehomologovaný vůz, který nemá na silnici co dělat. Rozdíl mezi Německem a Českem je i v tom, že v Německu už se to považuje za problém. Proto tam zavedli i nízkoemisní zóny. Třeba v Berlíně dávali lidem dotaci, aby si filtr doplnili. I 99 procent městských autobusů v Berlíně filtry má. V Česku je to mnohem méně. V berlínském depu městské hromadné dopravy jsem měl možnost vidět i zařízení, které po určitém množství ujetých kilometrů filtr vyčistí. Třeba ve Švýcarsku musí mít filtry nejen městské autobusy, ale i stavební technika pracující ve městě.
