Ilustrační snímek

Ilustrační snímek | foto: AP

Kraj zažívá bouřkové týdny, lidé mají od krup poničená pole i automobily

  • 4
Už stovky škod za desítky milionů korun ohlásili lidé z Plzeňského kraje pojišťovnám během posledních týdnů, kdy se v regionu často objevují bouřky. Jednoho člověka dokonce zasáhl blesk.

Po úderu blesku skončil v nemocnici Privamed ve vážném stavu dvaapadesátiletý muž ze severního Plzeňska. Několik dní byl na jednotce intenzivní péče. Mluvčí nemocnice Eva Milerová v pátek potvrdila, že pacient už byl z nemocnice propuštěn.

Dispečerka krajské záchranné služby Lenka Ptáčková uvedla, že v některých letech se podobné případy vůbec nevyskytují.

I když se dráha blesku nedá předvídat, odborníci se shodují, že se dá úrazu předejít. „Při pobytu v přírodě by se lidé měli vyhnout například osamělým vysokým stromům či stožárům vysokého napětí,“ uvedl primář nemocnice Vladimír Čechura.

Lidé by se neměli pohybovat po volném prostranství ani stát na vyvýšeném místě nebo uvnitř vodní plochy. „Vyhýbáme se kontaktu s dobře vodivými předměty. Je tedy doporučováno přečkat dobu blesků ve skrčené poloze v nižší části okolního terénu,“ popsal Čechura.

Pokud jsou lidé ve skupině, pak by se měli rozptýlit. „Při pobytu doma zavíráme okna a je nevhodné se dotýkat vodivých předmětů, které mohou mít souvislost s vnějším prostředím. Mnohdy není radno ani pouštět vodu,“ podotkl primář.

Miloslav Konečný, plzeňský soudní znalec z oblasti elektrotechniky, připomněl, že při bouřce by se v žádném případě neměly dělat dlouhé kroky.

„Nejúčinnější by teoreticky mělo být ležet na zemi daleko od všech stromů, kovových předmětů, kolejnic, ale i vody a podobně. Nedoporučuje se schovávat ani do křovin, protože v nich mohou být odhozené různé kovové předměty, do kterých může blesk udeřit,“ podotkl Konečný.

Podle znalce se už i v České republice začínají na budovy instalovat takzvané aktivní bleskosvody. Ty zjednodušeně vysvětleno fungují tak, že několikrát do hodiny vytvoří ionizovanou trasu mezi zemí a nabitým bouřkovým mrakem, a blesk bezpečně svedou do země, aniž by způsobil jakoukoli škodu. „Mám s tím osobní zkušenosti,“ doporučil znalec.

Podle primáře Čechury odborná literatura uvádí, že přibližně třetina lidí zasažených bleskem umírá.

„V tomto směru je podstatné, do jakého místa na těle vstoupí blesk, ale i to, zda je postižený zasažen přímo. Nejhorší prognóza je při přímém zásahu a zasažení hlavy a hrudníku. Na těchto faktorech potom závisí i rozsah a poměr jednotlivých postižení. Mechanické postižení nemusí být jen následkem přímého vstupu blesku, ale také kvůli pádu postiženého či okolních předmětů na něj. Popáleniny závisí na místě vstupu či výstupu blesku a odporu kůže v tomto místě,“ připomněl Čechura.

Při poskytování první pomoci je podle primáře třeba si uvědomit, že úraz elektrickým proudem může vyvolávat poruchy srdečního rytmu, které se nemusí vyskytnout okamžitě po úraze. Proto je důležité vždy volat záchrannou službu. „Většina postižených je do té doby zcela zdravá, proto je při správném postupu velmi pravděpodobné, že přežijí bez následků,“ poznamenal Čechura.

Škody jdou do desítek milionů korun

Česká pojišťovna má kvůli bouřkovému počasí posledních týdnů ohlášeno v kraji více než 580 škod za zhruba 34 milionů korun, z toho 26 milionů jde na vrub krupobití - kromě poničených polí a porostů lidé v Plzeňském kraji ohlásili také třicet kroupami zničených aut. Šest milionů korun je souhrnná bilance bouřek z posledního červnového víkendu.

Horší bilanci než v předchozích letech hlásí v Plzeňském kraji pojišťovna Kooperativa. Zatímco v roce 2014 byly bouřkové škody vyčísleny na 15,2 milionu, loni už to bylo o čtvrtinu víc a letos za necelý půl rok přesáhly škody rok 2014 už o desetinu.

I Václav Bálek, mluvčí pojišťovny Allianz, potvrdil, že letos je zatím bouřkových škod hlášeno ve srovnání s předchozími lety více a jsou rozeseté po celém území Česka.

,