Obce v blízkosti vojenského újezdu Brdy, by mohly dostat zpět území zabrané armádou. Získaly by tak víc peněz nebo nové zdroje pitné vody.

Obce v blízkosti vojenského újezdu Brdy, by mohly dostat zpět území zabrané armádou. Získaly by tak víc peněz nebo nové zdroje pitné vody. | foto: Dan Materna, MAFRA

Kraj žádá, aby se obcím v okolí Brd vrátilo území zabrané armádou

  • 0
Plzeňský kraj má šanci rozšířit se o část území, které nyní zabírá vojenský újezd Brdy. Jeho zrušení, které nedávno schválila vláda, chtějí okolní obce využít k tomu, aby získaly zpět svá původní katastrální území. Ve hře jsou tak tisíce hektarů pozemků a s nimi vyšší příjmy z daní nebo nové zdroje pitné vody.

Prostor pro vojáky v Brdech je nyní součástí Středočeského kraje. Vláda se ale nedávno rozhodla újezd zrušit a tím se režim v rozsáhlém území od základů změní.

Sídla, která leží v Brdech nedaleko hranic vojenského újezdu, a také vedení Plzeňského kraje požadují, aby se obcím vrátila jejich původní katastrální území. Jejich část zabrala po válce armáda. Ve hře jsou přitom tisíce hektarů.

A co kromě překreslení map by změna katastrů obcí a posunutí hranic kraje přineslo? Obcím by díky větší ploše například vzrostly příjmy z daní.

Mapka zobrazuje požadavek Plzeňského kraje na změnu hranic regionů.

Nejpodstatnější by však byla naděje na získání nových zdrojů kvalitní pitné vody, jejíž nedostatek některé obyvatele oblasti hodně tíží. Kraj by navíc získal území k vybudování protipovodňových staveb, jež by ochránily obce Rokycanska před záplavami. 

Podle plánů vlády, přejde území, kde v Brdech velí armáda, pod civilní správu od začátku roku 2016. Změna se dotkne deseti obcí Plzeňského kraje: Borovna, Spáleného Poříčí, Dobříva, Mirošova, Míšova, Strašic, Skořic, Štítova, Tění a Trokavce. Právě ty přišly kdysi kvůli vojákům o část svého území, které by měly získat zpět. V pondělí pro to zvedli ruku zastupitelé kraje.

"Je důležité se snažit, aby se hranice posunuly tam, kde byly v době, než vojenský újezd vznikl," prohlásil náměstek hejtmana Ivo Grüner z ČSSD. Doufá, že záměr nenarazí na odpor ze strany zástupců Středočeského kraje. Grüner přitom potvrdil, že pro vedení kraje je zisk území významný především z hlediska protipovodňových opatření a možného využití vodních zdrojů v dnešním vojenském prostoru.

Území obcí v Brdech by se mohlo zvětšit až trojnásobně

Vedoucí odboru regionálního rozvoje Miloslav Michalec řekl, že současné hranice újezdu vznikly v letech 1949 až 1952. "Když to trochu přeženu, tak se dá říct, že našim obcím tehdy ukradli jejich území. Pro kraj i obce je proto prioritou, aby se to vrátilo zpátky," konstatoval Michalec.

Přiznal, že při zahájení jednání o budoucnosti vojenského újezdu zástupci Středočeského kraje nechtěli, aby se území obcím vracela. Protože újezd v současné době spadá celý pod Středočeský kraj.

Jenže vrácení pozemků by mohlo některým dotčeným obcím zvětšit území až na trojnásobek. Rozhodnutí, zda se obce navrátí do původních katastrů, možná padne už do roka. "Ministerstvo bude dávat návrh do vlády a ten pak půjde do parlamentu. Je to na dobré cestě," sdělil Michalec.

Ten tvrdí, že kraj má zájem o to, aby se o území v Brdech nadále staraly Vojenské lesy. "Protože tam podle nás hospodaří dlouhodobě velmi slušně," řekl Michalec. Podotkl také, že zrušení vojenského újezdu odblokuje cesty mezi obcemi v oblasti, a výrazně se tak zjednoduší doprava v regionu.