Ilustrační snímek

Ilustrační snímek | foto: Slavomír Kubeš, MAFRA

Obce z Pošumaví žalují stát za povolení průzkumu pro jaderné úložiště

  • 17
Starostové šesti obcí z Pošumaví a města Horažďovice, na jejichž území by mohlo vzniknout hlubinné úložiště jaderného odpadu, podaly žalobu na stát kvůli tomu, že povolil geologický průzkum území. V pátek to řekl starosta Chanovic Petr Klásek.

Dotčené obce už dříve podaly rozklad na ministerstvo životního prostředí (MŽP), které ale námitky odmítlo.

Obce v oblasti Březový potok jsou nejrazantnějšími odpůrci plánované stavby, pro niž Správa úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) vytipovala sedm lokalit v ČR.

„Od roku 2003, kdy se o úložišti u nás začalo mluvit, jsou všechna usnesení a názory všech zastupitelů obcí jednoznačně proti,“ řekl starosta Horažďovic Michael Forman. Potvrdila to místní referenda. Odpor obyvatel i chalupářů neustává.

Starostové v prohlášení uvedli, že žalobu podali proto, že ministerstvo zamítlo námitky proti rozhodnutí o stanovení průzkumného území Březový potok pro geologické práce směřující k přípravě hlubinného úložiště. Rozhodnutí ministerstva je podle nich „nezákonné pro nedostatek důvodů“. Zároveň je údajně zatížené takovými vadami, že musí být podle obcí zrušeno. Žalobu podali u obvodního soudu pro Prahu 10.

Plzeňský kraj nemá úložiště v územním plánu

Konečná lokalita má být stanovena do roku 2025 a zprovoznění úložiště s podzemní plochou přes 300 hektarů SÚRAO stále předpokládá v roce 2065. Jaderný odpad tam má být uložen desetitisíce let.

„Základní technické údaje i množství skladovaného materiálu nebyly nikdy specifikovány,“ řekl Klásek.

Vzhledem k velikosti úložiště se starostové obávají toho, aby nebylo jediné pro celou Evropu; podobné se prý jinde nestaví. Plzeňský kraj nemá úložiště v územním plánu a před 11 lety uvedl, že ho v regionu nechce.

Průzkum sedmi lokalit má být geofyzikální, tedy měření v bodech 200 metrů od sebe. „Je to pochůzka malého týmu lidí, kteří táhnou kabely, zapichují sondy a měří,“ řekl dříve ředitel SÚRAO Jiří Slovák. Na tento průzkum by navazoval geochemický průzkum, tedy analýza horninové drtě z hloubky do čtyř metrů.