Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

„Duchové“ opět sedí v lavicích lukovského kostela, jen si vyměnili místa

  17:50aktualizováno  17:50
Po několikaměsíční pauze, zaviněné rekonstrukcí střechy, bude opět přístupný interiér lukovského kostela. A s ním i největší místní atrakce - dvaatřicet sádrových soch mladého umělce Jakuba Hadravy, které z církevní stavby v zapadlé vsi na severním Plzeňsku udělaly světovou senzaci.

Kostel v Lukové na severním Plzeňsku zdobí víc než třicet sádrových postav věřících od autora Jakuba Hadravy. | foto: Ladislav Vaindl, 5plus2.cz

Dílo znázorňuje věřící, kteří do kostela kdysi mířili na bohoslužby. Nikdo už ale tajuplně působícím postavám neřekne jinak než duchové. Po několika měsících se nyní opět usídlili v lavicích a už na první pohled je vidět, že někteří jsou na jiných místech, než tomu bylo před jejich přemístěním.

Fotogalerie

„Jsou přeházení, není to tak, že by všichni byli usazení tam, kde dříve,“ potvrzuje správce kostela Petr Koukl. Památku má na starost a zasloužil se i o to, že je přístupná veřejnosti.

Ovšem v době rekonstrukce striktně dodržoval, že expozice zůstává uzavřena. „Měli jsme to na stránkách, tak těch telefonátů nebylo zase tolik, ale to víte, že to na mě lidi zkoušeli, ať je sem pustím. Jenže to nešlo. Jak bych sem vzal jednoho, tak by se objevily na internetu fotky a chtěli by všichni. A to nešlo,“ konstatuje Koukl.

Na pozornost fotografů a kameramanů si už od roku 2012, kdy se v kostele „duchové“ poprvé objevili, zvykl. Poté, co se existence soch prostřednictvím webu masivně rozšířila, spousta lidí chce mít jejich snímek. Míří sem také filmaři a štáby předních světových televizí.

MF DNES pro návštěvu zvolila deštivý a větrný březnový víkend, což působivost místa ještě znásobilo. Tísnivé ticho v přítmí kostela přerýval jen hukot větru, který dovnitř pronikal otevřeným oknem. Atmosféra je tu opravdu ponurá.

Přestože je jasné, že zvlněné róby jsou z pevné sádry, působí tak realisticky, že návštěvník očekává, že se pod náporem vzduchu budou vzdouvat.

To se ale samozřejmě nestane. Postavy tak dál bez jediného pohybu posedávají v lavicích a jsou mrazivou připomínkou, že před desítkami let bylo místo plné živých věřících. S poválečným odsunem sudetských Němců se to ale změnilo.

Není se tak co divit, že kostel v Lukové se od roku 2012 objevuje v podstatě ve všech mezinárodních žebříčcích nejděsivějších míst světa. Ať už jde o ty, které každoročně sestavují některá ze světových médií, tak ty, do nichž lokality vybírá veřejnost a objevují se na YouTube, Facebooku nebo dalších sociálních sítích.

Památka je tak ve společnosti takových děsivých lokalit, jako jsou třeba les sebevrahů v Japonsku, ukrajinské město Pripjať opuštěné po havárii v černobylské jaderné elektrárně nebo brazilský Hadí ostrov plný těch nejjedovatějších plazů.

Posoudit, zda je kostel plný soch podobně strašidelný, může kdokoliv od prvního dubna, kdy bude památka opět zpřístupněna. Zatím návštěvníky přivítá každou sobotu. Zájemci o prohlídku by si ji měli předem domluvit na telefonním čísle 606 169 636.

Umělec Jakub Hadrava vytvořil sochy věřících jako svou bakalářskou práci. Ani on tehdy neočekával, jak velký zájem jeho instalace vzbudí po celém světě. Především díky jeho výstavě se začala o kostel zajímat laická i odborná veřejnost. Od roku 2012 se podařilo získat peníze na opravy jak z dotací ministerstva kultury, tak z darů.





Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.