Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Židé a křesťané v synagoze společně vzpomínali na oběti transportů

  9:01aktualizováno  9:01
Tři lednové transporty, které v roce 1942 odvezly z Plzně více než 2 600 Židů do koncentračních táborů, si v neděli připomněli lidé ve Velké synagoze na shromáždění nazvaném „Židé a křesťané společně...“.

Vzpomínkové setkání v plzeňské Velké synagoze k výročí transportů Židů během druhé světové války. Na snímku rabín Karol Sidon a plzeňský biskup Tomáš Holub. (22. ledna 2017) | foto: Ladislav Němec, MAFRA

„Na včerejší den do smrti nezapomenu. Za jedno: byla to poslední neděle, co jsem doma. A za druhé: tolik jako včera jsem se ještě nikdy nenaplakala.“

Psal se 12. leden 1942 a dvanáctiletá Hana Kohnová líčila svůj předchozí den. Po tomto zápisu následovaly už jen dva, poté i s celou rodinou odjela transportem do Terezína.

Hanička Kohnová patřila mezi 2 604 Židů, kteří museli opustit své domovy a třemi transporty ve dnech 18., 22. a 26. ledna 1942 odjet z Plzně do Terezína. Nevrátila se ona ani nikdo jiný z rodiny.

Příběh Kohnových v neděli v plzeňské synagoze vyprávěl Karel Řežábek, který vzpomínkovým setkáním provázel.

Konce války se dožilo jen něco málo přes dvě stovky Židů deportovaných z Plzně. Mezi nimi předsedkyně Židovské obce Plzeň Eva Štixová (rozhovor s ní čtěte zde), které bylo v lednu 1942 jen několik měsíců, nebo úspěšná cembalistka Zuzana Růžičková, která 14. ledna oslavila devadesáté narozeniny.

Růžičková prošla čtyřmi koncentračními tábory, v Terezíně zemřel její tatínek.

„Mě s maminkou převezli do Osvětimi, odkud jsme se dostaly jen zázrakem. Několik dní před tím, než jsme měly jít do ‚plynu‘, přišla invaze spojenců a oni potřebovali rychle lidi do hořícího Hamburku,“ vzpomínala před několika lety v rozhovoru pro MF DNES.

Odsud i s maminkou putovala do vyhlazovacího tábora Bergen-Belsen. „Zaplaťpánbůh se mnou byla pořád maminka, to mi pomáhalo, byla neskutečně statečná,“ uvedla.

Uprchl z Osvětimi, do konce války se musel skrývat

Podle Radovana Kodery, fotografa a pedagoga, který se tématem holocaustu zabývá, je příběh Zuzany Růžičkové a její maminky výjimečný v tom, že dokázaly přežít i po deportaci z Terezína.

„Většina těch, kteří přežili, zůstali v Terezíně,“ říká Kodera s tím, že se to týkalo i Evy Štixové.

Konce války se dočkala i se svou maminkou díky tomu, že nebyly nikam deportované. „Maminka jí vyprávěla, že do transportu měly několikrát jít, ale kvůli tomu, že Eva byla pokaždé nemocná, neodjely,“ líčí Radovan Kodera.

Známý je i příběh Plzeňana Vítězslava Lederera, jemuž se s pomocí esesmana v hodnosti rottenführera podařilo uprchnout z Osvětimi. Dostal se zpět do Plzně, podařilo se mu předat i informace o tom, co se v Osvětimi děje. Do konce války se poté musel ukrývat.

Shromáždění „Židé a křesťané společně...“ se koná v Plzni od roku 2008, kdy v době tohoto výročí chtěli městem a kolem synagogy pochodovat extremisté.





Hlavní zprávy

Recept: jablkovo–ořechový koláč
Recept: jablkovo–ořechový koláč

Zdravá rychlovka pro celou rodinu.

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.