Klatovy tak získají systém na likvidaci bioodpadu, který by podle nových požadavků neměl končit na skládkách. Nová vyhláška totiž obcím a městům nařizuje zajistit pro obyvatele třídění bioodpadu a kovů.
„Bioodpad, jako je například posekaná tráva, zbytky ovoce a zeleniny, pečiva, skořápky vajec a ořechů, ale také lepenka nebo papír, tvoří kolem čtyřiceti procent komunálního odpadu, který končí v popelnicích a na skládkách. Přírodním procesem za působení mikroorganismů, vody a kyslíku však lze bioodpad změnit na kompost využitelný na zahradách,“ vysvětlil místostarosta Klatov Václav Chroust.
Kompostárna pro potřeby Technických služeb města Klatov přijde na více
než 26 milionů korun, 85 procent nákladů pokryje dotace.
„Měla by pojmout deset tisíc kubíků, což jsou tak tři až čtyři tisíce tun kompostu,
který by se následně používal pro město. Měli bychom tak zpracovat veškerý zelený odpad z více než devadesátihektarové plochy parků a trávníků, kterou obhospodařují technické služby,“ řekl Chroust.
Radnice rozdávala lidem i malé zahradní kompostéry
Na tři miliony korun vyjde kompostovací rukáv, který budou využívat obyvatelé Klatov a integrovaných obcí.
„Obyvatelé, kteří nemají vlastní kompostéry, tam budou moci vozit odpad ze zahrad - trávu, listí a další bioodpad, třeba menší větvičky či klestí, protože součástí projektu je i drtička,“ dodal místostarosta a vyzval k důslednosti lidi, kteří budou kompostárnu využívat.
„Musí to být jen zahradní a biologický odpad. Nesmí do něj být zamíchaný komunální odpad,“ varoval Chroust s tím, že do kompostéru patří například zbytky rostlin, plevele, květy, bramborové slupky, listí, posekaná tráva, rozdrcené dřevo, piliny, hobliny, sláma a jiné sklizené zbytky, popel ze dřeva, novinový papír, karton, kůra stromů nebo kuchyňský odpad jako třeba káva, skořápky či slupky.
Klatovská radnice se také dále snaží snižovat podíl biologicky rozložitelného odpadu ve směsném komunálním odpadu. Proto už zájemcům rozdala 1400 malých zahradních kompostérů.
