Výstava historických kočárků, panenek a dalších hraček ze sbírky Aleny Balýové.

Výstava historických kočárků, panenek a dalších hraček ze sbírky Aleny Balýové. | foto: Ladislav Němec, MAFRA

Restaurujeme i kočárky, v nichž léta rajtovaly myši, říká sběratelka

  • 0
Historické kočárky, panenky, oblečky, pokojíčky, nádobíčko i dobové hračky jsou k vidění na výstavě, která se koná do 8. ledna v Klatovech. Exponáty na ni zapůjčila sběratelka Alena Balýová z Uhlířských Janovic.

„Řada dnešních maminek, babiček či prababiček může mezi exponáty nalézt ten svůj kočárek, ve kterém rodiče vozili je nebo ony své děti, či panenky a hračky ze svého dětství,“ říká k výstavě v Galerii Atrium Alena Balýová.

Ta cené kousky sesbírala společně s manželem Jiřím za deset let. V Klatovech jsou k vidění zajímavé a cenné kousky i kočárky, které si zahrály ve filmu.

„Náš kočárek například účinkoval v televizním seriálu První republika. A hned osm z naší sbírky si jich zahrálo v muzikálu Děti ráje. V něm jeden z našich kočárků absolvoval úctyhodných 480 představení. A přežil to. Což dokazuje, jak nezničitelné byly a vlastně dosud jsou kočárky ze sedmdesátých až osmdesátých let,“ připomíná sběratelka.

Exponáty pocházejí z dob dávno minulých i nedávných. Nejmladší kočárky jsou ze sedmdesátých let dvacátého století. Nejstarší je kočárek, který byl vyroben v roce 1860.

„Má už madýlko, ale koš je ještě na loukotích. Přivezli jsme si ho z Lanškrouna od pána, který ho měl na půdě ještě po své tetě,“ upřesnila Alena Balýová.

Manžele ke koníčku přivedl nápad darovat synovi ke svatbě zrestaurovaný osmipérák. „A my máme čtyři kluky. Takže takhle nevinně začalo naše sběratelství, z něhož se stal životní koníček, vlastně kůň. Je to pořád obrovská vášeň. A dnes snad takhle z hlavy nedokážu přesně ani říci, kolik kousků ve sbírce máme. Třeba kočárků jsou určitě stovky,“ tvrdí Alena Balýová.

Dodává ale, že doba, kdy sbírku intenzivně prostřednictvím internetu, inzerátů, známých a příbuzných s manželem rozšiřovali, je momentálně pryč.

„Přiznám, že moc sami už ani nesháníme. A to hlavně z prostorových důvodů. Takové kočárky zaberou hodně místa, nejde je nikterak sestohovat. Teď se nám sbírka rozrůstá hlavně díky těm, kteří nám sami něco nabídnou,“ říká Alena Balýová.

Připomíná, že málokdo si dovede představit, co takové sběratelství obnáší. „Je to hrozná dřina a moře času. Už jen všechno vyčistit, zrestaurovat. Hodně věcí pochází z půd, kde v tom léta rajtovaly třeba myši. A to nemluvím o finanční stránce. Opravdu to není levný koníček,“ vysvětlila sběratelka.