"Naše knihovna čítá 26 tisíc svazků. Když jsme se rozhodli začít digitalizovat, přemýšleli jsme, jak do toho vůbec vstoupit," říká kastelán zámku Karel Bobek s tím, že metodik zámeckých knihoven vybral přibližně stovku děl, která byla považována za nejcennější. "Těmi jsme tedy začali. Nyní už postupujeme čistě podle stáří jednotlivých svazků," uvádí Bobek.
V zámecké knihovně jsou podle jeho slov díla osvícenecké literatury ze
16. století, ale i knihy výrazně novější. Ty nejmladší pocházejí z konce druhé světové války. "Řada z nich je bohatě ilustrovaných, máme zde různé atlasy či herbáře," připomíná Bobek.
Během tří let stihli pracovníci digitalizovat více než 270 svazků. Byli by rádi, aby v budoucnu naskenované svazky byly přístupné i veřejnosti. Kdy se to podaří, však zatím není stále jisté. Digitalizací získali dosud 15 TB dat, tedy
15 000 GB.
"Ten objem dat nám dělá po pravdě trochu starosti. Na jedné straně vyvstává otázka, jak data archivovat pro případnou ztrátu, druhou otázkou je, jak je zveřejňovat. Mluví se už léta o projektu národní digitální knihovny, zatím ale nefunguje tak, aby byl schopen akceptovat naše data," přibližuje situaci Karel Bobek.
Technologie pomáhají na Kozlu každý den
A proč se vůbec rozhodli na Kozlu převést knihovnu do digitální podoby? "Předpokladem pro efektivní správu majetku je jeho kvalitní evidence," vysvětluje Bobek důvod digitalizace mobiliárního a knihovního fondu. Doplňuje, že už v devadesátých letech pracovníci vytvořili evidenci svazků.
"Využívalo se fotografické cesty. Nasnímal se přebal titulní strany a zároveň třeba také nějaký zajímavý grafický výjev z knihy," popisuje Bobek.
Zámek Kozel využívá moderní technologie denně. Podle Bobka elektronické systémy usnadňují a zlepšují správu, ochranu i prezentaci památkových objektů.
Kozel využívá mimo jiné i softwarový systém Dominet, který monitoruje například stav klimatu v místnostech, spotřebu elektrické energie, docházkový a obchůzkový systém a další součásti správy památkového objektu.
