Při pohledu z ulice vypadá budova na Klatovské 19 docela ošklivě. Radnice se však zatím do celkové obnovy nepustila.
V někdejším sídle Vojenské správy, v domě, kde úřadoval a při osvobození města se v roce 1945 zastřelil velitel německé posádky Georg von Majewski, jsou dochované vzácné interiéry Adolfa Loose.
Radnici se loni podařilo dům od ministerstva obrany získat. A vedení radnice by mělo rozhodnout, co si s ním počne. Ve hře je i možnost, že by se sem přestěhovalo Muzeum generála Pattona. To sídlí v komplexu kulturního domu Peklo v Pobřežní ulici. Vyloučeno ale asi není ani zřízení jiných expozic.
Dům na Klatovské 19 v Plzni |
Náměstek primátora Martin Baxa z ODS řekl, že podle jeho představ by využití objektu mělo stát na dvou pilířích.
„Prvním je existence Loosova interiéru a druhým úvaha o přestěhování Muzea generála Pattona. Po Slavnostech svobody se s lidmi z muzea sejdeme a řekneme si, v čem by mohl být dům Klatovská 19 pro muzeum vhodnější než Peklo,“ řekl Baxa.
Jenomže o přestěhování muzea se mluvilo už zhruba před osmi roky a z plánu sešlo. Tehdy se uvažovalo o tom, že by Muzeum generála Pattona doplňovaly šířeji zaměřené expozice na osvobození města, vzpomínka na holokaust v Plzni i expozice věnovaná městu ve 20. století. Plánovalo se rovněž, že v přízemí může vzniknout kavárna nebo kancelářské prostory.
A kdy by se zanedbaný dům mohl začít měnit k lepšímu? „Byl bych rád, aby v příštím roce byly v rozpočtu peníze na podrobnější studii, která řekne, zda jsou záměry naplnitelné a za kolik. Původní odhady byly 60 až 90 milionů korun, což je dost peněz,“ konstatoval Baxa.
Opoziční zastupitelka Ilona Jehličková z TOP 09 tvrdí, že když náměstek Baxa mluví o potřebě studie, vypadá to, jako by se snažil věc zahrát do autu.
„V minulosti už taková studie vznikla a dala by se použít její základ. To znamená upravit Loosovy interiéry a přestěhovat do domu Muzeum generála Pattona. V přízemí by se daly prostory využít jako kavárna a k prodeji upomínkových předmětů. Mohla by tam sídlit i městská organizace Plzeň - Turismus,“ sdělila Jehličková.
Ta si myslí, že možností je víc. „Může tam být expozice věnovaná osudu plzeňských židovských rodin. Pro ty nejbohatší ve městě Adolf Loos pracoval,“ řekla Jehličková.
Obává se, že pokud radnice dospěje k závěru, že se na Klatovskou třídu Pattonovo muzeum nepřestěhuje, v domě nevznikne nic.
Ivan Rollinger, který Pattonovo muzeum pomohl vybudovat a pracuje v něm, z úvah o stěhování expozice nadšený není.
„Radši bychom zůstali, kde jsme. V Pekle jsme dvanáct let a je to už zavedená adresa. A hlavně je tady dobrá možnost parkování. V Pobřežní ulici mohou parkovat i autobusy,“ uvedl Rollinger.
Připustil, že předností domu na Klatovské je jeho mimořádná historie. „To je jasné. Tam v Plzni válka skončila. Byla tam podepsaná kapitulace,“ sdělil.
Rollinger navíc upozornil, že Pattonovo muzeum by na Klatovské třídě nemělo víc místa, zatímco v Pekle by se dokonce mohlo ještě rozšiřovat.
Semlerova rezidence od Loose na Klatovské třídě 110 v Plzni
30. října 2015 |
