Majitel dal hotel do dlouhodobého pronájmu neziskové Asociaci na pomoc handicapovaným dětem, kterou založili plzeňští manželé Šikovi.
Před čtyřmi lety se jim narodil handicapovaný syn Samuel, začali pro něj okamžitě hledat možnosti léčebné rehabilitace a dalších aktivit. V Česku ale nic vhodného nenašli, kvůli speciální metodě museli jezdit až do slovenských Piešťan. Pro rodiče, kteří řeší podobný problém jako oni, se proto rozhodli otevřít v areálu bývalého hotelu denní a týdenní stacionář pro handicapované děti od jednoho roku do sedmi let. Otevřít by se mělo letos.
"Když se nám narodil syn Samuel, který má těžké vrozené vady, na vlastní kůži jsme zjistili, že péče o tyhle děti není nijak světoborná. A Plzeňský kraj v tom není zdaleka jediný," popisuje Marcel Šik, který pracuje spolu s manželkou ve vlastní reklamní agentuře. Týdenní stacionář pro děti do sedmi let podle něj není v kraji žádný.
Rodiče se musí postarat o své potomky 24 hodin denně, 365 dní v roce. Šikovi, kteří mají celkem čtyři děti, začali nejprve hledat možnosti, jak zdravotní postižení nejmladšího syna zmírnit nebo úplně odstranit. "Pátrali jsme po rehabilitacích a dalších cvičeních a zjistili jsme, že všechno existuje v zahraničí. A na výrazně vyšší úrovni než v Česku," vzpomíná Marcel Šik.
Díky každodennímu intenzivnímu cvičení a speciální rehabilitaci metodou ADELI, která je vhodná pro dospělé i děti s mozkovými poruchami pohybového ústrojí, dosáhli toho, že syn se sám posadí a podá si hračky.
"Sice není zdaleka na takové úrovni jako jeho vrstevníci, oproti prvotním prognózám, podle nichž měl jen ležet, jíst a pít, je to ale velký úspěch," přibližuje Šik.
Dosáhnout u dětí alespoň nějaké samostatnosti je podle něj stěžejní. "Pro nás je cílem naučit děti aspoň pomocí chodítka na krátkou vzdálenost chodit. Naučit je zvládnout zásadní pohyb, aby se rodičům později usnadnila práce a tím se zlepšil život postiženému a zároveň celé rodině," konstatuje Marcel Šik s tím, že je rozdíl do vany přesouvat 5leté dítě, které váží 15 kilo, a dítě 15leté, které váží 60 nebo 70 kilo. Právě z toho důvodu bude při pobytech ve stacionáři kladen na rehabilitaci velký důraz.
Založili neziskovou asociaci
Manželé se kvůli plánovanému otevření stacionáře rozhodli založit neziskovou Asociaci na pomoc handicapovaným dětem. Podle Šika je to účelová nezisková organizace, která bude zajišťovat v areálu hotelu Hájek sociální služby, tedy oba druhy stacionáře.
Kromě rehabilitace poskytované dětem ve stacionáři by v areálu fungovala také již zmíněná rehabilitace metodou ADELI určená pacientům bez rozdílu věku. Ta ale není hrazená pojišťovnou a fungovala by na komerční bázi. Podle manželů by výtěžek z jejího provozování alespoň částečně mohl dotovat provoz stacionáře. Manželé věří, že se podaří otevřít ještě v letošním roce.
"Objekt ale potřebuje rozsáhlou rekonstrukci, předchozí majitelé jej nechali poměrně dlouho chátrat. Vybavení i technické zázemí vypadá jako z 80. let," popsala Lenka Šiková. Kromě toho bude nutné udělat celý prostor bezbariérový, což je finančně značně náročné. Finance se asociace snaží získat jednak z různých dotací a ze sponzorských darů.
Na úpravě prostor se podíleli také studenti Gymnázia Luďka Pika, kteří po několik víkendů pomáhali s vyklízením nepotřebných věcí z bývalého hotelu.
Ze začátku se počítá s nižší kapacitou objektu. Pět dětí by mohlo být v denním stacionáři a dvě v týdenním, na speciální rehabilitaci by mohlo docházet zhruba 24 handicapovaných měsíčně. Později by se kapacita přibližně zdvojnásobila.
Hotel Hájek byl využíván jako ubytovací zařízení a následně jako školící centrum, poté byl téměř dva roky mimo provoz. Nové využití vítá i město Plzeň. "Je důležité, abychom v rámci regionu mohli nabídnout i takové zařízení, které umožní rodičům brzký návrat do běžného života. Rodiče dětí s postižením by měli mít možnost například chodit do práce úplně stejně jako rodiče zdravých dětí," míní Alena Hynková, vedoucí Odboru sociálních služeb Magistrátu města Plzně.
Hotel Hájek u Šťáhlavic
