Pomník předloni věnovala městu rodina zesnulého umělce s podmínkou, že bude do roka stát v parku pod Černou věží nebo jinde blízko centra Klatov. Městští zastupitelé dar přijali, ale pak dlouho nemohli najít společnou řeč a vhodné místo. Kolem pomníku se strhly i hádky, padala slova jako danajský dar či dílo z bolševické doby.
Pomník tak byl od října 2013 rozložen v areálu technických služeb. „Je to velký, monumentální pomník. Protože si dárci dali podmínky, které jsou pro mne absolutně nesplnitelné, byl jsem proti tomu, abychom takový dar přijímali,“ tvrdil tehdy sochař Václav Fiala, dnes už bývalý zastupitel.
„Josef Vajce je významný rodák, je například spoluautorem sochy T. G. Masaryka na Hradčanském náměstí v Praze a jeho sochy najdete po celém světě. Teď máme možnost mít dílo tohoto umělce v Klatovech a já nevidím důvod, proč takový dar odmítat,“ oponoval tehdejší radní a předseda komise pro územní rozvoj Martin Kříž. Ten je nyní místostarostou Klatov a právě on má lví podíl na tom, že pomník už má své místo.
Ze sporu byla tehdy rozčarovaná Vajceho nejmladší sestra Růžena Vanková z Nemilkova. Ta za vším viděla hlavně rivalitu mezi sochaři a loni s pláčem řekla, že rodina chtěla jen naplnit bratrovo přání a dát něco jako jeho odkaz i městu, kde se narodil.
Vajceho sestra tak nemohla při slavnostním odhalování pomníku chybět a akt, kterého se zúčastnili nejen příbuzní umělce, ale i jeho kolegové z branže, jí vháněl slzy do očí.
„S dědici, kteří nám pomník darovali, jsme se dohodli na prodloužení termínu umístění díla. Jsem rád, že se nám povedlo najít vhodné místo,“ uvedl místostarosta Klatov Martin Kříž, který zároveň přiznal, že mu teď spadl velký kámen ze srdce, když se pomník povedlo umístit.
Dílo Vzdor násilí vytvořil světoznámý akademický sochař Josef Vajce v sedmdesátých letech pro místo, kde stával koncentrační tábor v Hradišťku u Štěchovic. Tam byli převážně francouzští zajatci a velká část z nich zahynula. Tehdejší komunistická kritika dílo nedoporučila k instalaci. Spoutaný muž, který vzdoruje násilí, nebyl přijatelný. Dílo pak skončilo na dlouhá léta v ateliéru autora.
