Advokátské zkoušky složil dnes padesátiletý Svejkovský v roce 1988. Od té doby má za sebou tisíce případů. Zastupoval například Jaroslava Hutku ve sporu proti bývalému ministru hospodářství Karlu Dybovi, který po zpěvákovi požadoval omluvu za některé z jeho výroků.
Řešil spory města Cheb s Bavorskem kvůli nucené správě chebského lesa v Bavorsku. Zabývá se mimo jiné i rozborem plzeňského referenda o obchodním centru Corso Americká.
Záběr civilního práva je podle Svejkovského velmi široký, od rozvodů, ochranu osobnosti, právní porady občanům i obchodním společnostem až po sepsání různých smluv.
"Samozřejmě se zabývám i případy, které jsou pro mě emocionálně náročné. Zastupoval jsem například rodiče chlapce, který asi v 15 letech zemřel ve Fakultní nemocnici. Rodiče s ním navštívili pět lékařů, kteří jim nebyli schopni říct, že na to nestačí. Do nemocnice se dostal pozdě, zemřel tam druhý den," líčí Jaroslav Svejkovský.
Spor podle něj od začátku vypadal hodně obtížně, nikdo nenašel pochybení lege artis (chování podle pravidel umění lékařského, pozn. red.).
"Bohužel soud dopadl v jejich neprospěch, úplně. Soudce se zachoval jako computer, do kterého se vše hodí a vypadne výsledek. Nařídil jim uhradit i náklady řízení. Samozřejmě se může stát, že řízení nedopadne v náš prospěch, ale myslím, že v tomto případě mohl soudce projevit víc empatie," je přesvědčen Jaroslav Svejkovský.
Ačkoliv gró jeho práce je advokacie, věnuje se Svejkovský i dalším činnostem. Je členem Legislativní rady vlády či rekodifikační komise pověřené prosazováním nových úprav občanského práva hmotného.
I díky tomu pomáhal do značné míry s přípravou nového občanského zákoníku. A z původního odpůrce se stal jeho velkým zastáncem.
"Jako člen Legislativní rady jsem se s tímto zákoníkem setkal už při prvním projednávání. A byl mi velmi nepříjemný, proti srsti," vzpomíná.
Cena patří i celému kolektivu autorů zákoníku, říká Svejkovský
Podruhé se začal zákoník projednávat v roce 2010. Tehdy se s ním Svejkovský setkal i v rekodifikační komisi.
"Pracovalo nás v ní asi čtyřicet. Vyjadřovali jsme se ke každému paragrafu, kterých je zhruba 3300. K některým věcem jsme měli výhrady, jiné jsme chtěli dovysvětlit. Postupně jsem se dostal do fáze, kdy mi tento předpis přijde perfektní. Odpovídá moderní době," je přesvědčen Svejkovský.
Občanský zákoník, který je dílem profesora Karla Eliáše, doprovázel i poté, přes Legislativní radu vlády do parlamentu.
Nyní pracuje Svejkovský v komisi pro aplikaci nové civilní legislativy a s dalšími odborníky vykládá ustanovení, která by mohla být sporná. Jako člen Legislativní rady vlády se podílel také na přípravě řady zákonů, například zdravotnických.
Ocenění Právník roku, které v pátek převzal, vnímá i jako pochvalu nového občanského zákoníku.
"Je to, myslím, signál, že se má jít tímto způsobem dál. Vnímám to ale nejen jako mé ocenění, ale i celého autorského kolektivu publikace srovnávající nový a starý zákoník. Pracovala na něm i má žena notářka i kolegové z advokátní kanceláře," připomíná Jaroslav Svejkovský.
Cenu považuje i za poděkování manželce a inspiraci dětem. "Je to i poděkování rodičům, že mě naučili používat zdravý selský rozum a nutili mě k tomu, abych se choval slušně k druhým," uzavírá.
