„Původně jsem chtěla psát knihu o něčem jiném. Ale tahle událost mi nešla z hlavy. Nakonec jsem se rozhodla, že se do ní pustím. Říkala jsem si, že kniha bude mít tak 200 stran, aby nebyla moc složitá. Nakonec má stran 480. Omlouvám se, je trošku těžší. Zatím ale nemám přímý důkaz, jak to tehdy skutečně bylo,“ říká autorka.
Ani po téměř sedmdesáti letech nedává smrt Jana Masaryka badatelům spát. Václava Jandečková přichází po prostudování dokumentů v řadě archivů s hypotézou, že zpravodajské kanály britské tajné služby směřující do Černínského paláce mohly být už na začátku roku 1948 infiltrované komunistickými agenty, kteří vydali fingovaný příkaz k odstranění populárního československého politika. Potvrzení nebo naopak vyvrácení téhle hypotézy je podle oponentů knihy výzvou pro další bádání.
I když se publikace zabývá smrtí Jana Masaryka, její hlavní postavou je Jan Bydžovský. Právě tento muž se za druhé světové války účastnil předávání tajných zpráv. Pracoval pro generála Moravce.
O vraždě podle spisovatelky vypovídal Jan Bydžovský
Na konci války byl Bydžovský přednostou šifrového oddělení v Anglii. S Masarykem byl v úzkém kontaktu už tam. Přes Bydžovského šly tajné šifrované zprávy mezi zastupitelskými úřady ve Washingtonu, v Londýně a Moskvě. Byl u těch nejtajnějších jednání. Když skončila válka, vrátil se do Čech a byl oborovým radou na ministerstvu zahraničních věcí.
„Je to kniha o Janu Masarykovi, ale jeho příběh je na pozadí příběhu Jana Bydžovského. Ten několikrát vypovídal do největších podrobností o tom, jak se vražda stala. Vypovídal o tom ve vazbě státní bezpečnosti,“ vysvětluje Václava Jandečková.
Kvůli tomuto případu studovala dokumenty v mnoha archivech, dostala se i k dosud nezpracovanému spisu na generální prokuratuře. „První verzi knihy jsem dopsala na přelomu letošního dubna a května. V tom okamžiku jsem se rozhodla kontaktovat rodinu pana Bydžovského. Neměla jsem na ně telefon, ale věřila jsem, že je najdu,“ řekla Jandečková, když knihu představovala veřejnosti.
Na jaře poslala dopis synovi Jana Bydžovského s tím, že píše knihu o jeho otci a na kauzu smrti Jana Masaryka se dívá jiným pohledem. Podle její hypotézy nejde na základě dosavadních poznatků vyloučit, ale ani potvrdit, že se Jan Bydžovský vraždy účastnil. Nebo že věděl, jak se ta vražda uskutečnila.
„Kupodivu se syn ozval a byl milý. Pozval mě k nim, že mohu prostudovat jejich bohatý rodinný archiv,“ dodala Václava Jandečková.
Případ Jana Bydžovského je podle ní výjimečný i v tom, že už sama StB tehdy tajně ověřovala jeho výpovědi. Žena zjistila, že když do tajné složky tehdy někdo nahlížel, musel se tam podepsat.
Případ Bydžovského autorku upoutal podle jejích slov i tím, že jeho výpovědi na státní bezpečnosti se zmiňovaly o souvislostech, ke kterým se dostala při předchozích bádáních o falešných státních hranicích.
Ty StB vybudovala mimo jiné i na Domažlicku. „Souvislosti byly tajné. Co Jan Bydžovský uváděl mimo kauzu Jana Masaryka, to byla pravda. Ale protože to bylo tajné, nikdo přede mnou se o to nezajímal. Ve vazbě vypovídal o lidech, o kterých jsem v minulosti psala. Věděla jsem, že minimálně polovina výpovědí je pravdivá,“ naznačila autorka.
