Ilustrační snímek

Ilustrační snímek | foto: Tomáš Krist, MAFRA

Na Plzeňsku se staví více bytů, přispěly k tomu levné hypotéky

  • 0
Na Plzeňsku se začíná více stavět. Velký zájem je především o bydlení v krajském městě, jehož centrum se stává atraktivní adresou. Nový územní plán navíc umožňuje developerům toto území ještě více využívat k výstavbě bytů.

Loni odstartovala v kraji výstavba 1 548 bytů, což je o 19 procent víc než v předchozím roce. Úředníci přitom vydali 5 183 stavebních povolení, což je o čtyři procenta víc než v roce 2014. Podle realitních makléřů k tomuto trendu přispěly zejména levné hypotéky.

„Promítla se i větší ochota lidí investovat,“ popsal Petr Lang, manažer plzeňské realitní kanceláře Re/Max.

Nový územní plán Plzně, kde žije třetina obyvatel kraje, by měl investorům vyjít vstříc tím, že umožní zástavbu dalších území v centru města.

A kde se staví právě teď? „Nedávno byl dokončen například bytový dům ve Veleslavínově ulici. Jedná se o zdařilou zástavbu někdejší proluky,“ uvedla Kateřina Juríková z Útvaru koncepce a rozvoje plzeňského magistrátu.

Připomněla, že postupně se dostavuje například uliční řada v ulici Otýlie Beníškové, bytová výstavba pokračuje také v Černicích. Připravují se polyfunkční domy u Mlýnské strouhy, v Šumavské ulici a proti Tesku na Americké třídě. Územní rozhodnutí je vydáno i na první bytový dům v areálu bývalého pivovaru na Světovaru.

„Příklady představují především dostavby v centru města, tedy v území již z větší části zastavěném. Kromě toho se samozřejmě staví i rodinné domy v okrajových oblastech města, například v Újezdu či na Valše. A další se připravují,“ dodala Juríková.

Podle realitních makléřů se bude v příštích letech nejvíce developerských projektů realizovat v Plzni.

„Spousta lidí dojíždí z Klatov do Plzně za prací, ale cesta po přeplněné silnici je čím dál větší horor. Lidé to pak řeší tím, že se stěhují do Plzně nebo alespoň například do Přeštic,“ uvedl majitel klatovské realitní kanceláře Pavel Prokeš.

Dokud nepovede do Klatov dálnice, lidé budou podle něj odcházet. „Dřív se do Plzně jelo půl hodiny, dnes ve špičce hodinu,“ dodal Prokeš.

Kateřina Juríková uvedla, že v Plzni se nyní staví zhruba třicet procent všech bytů v kraji, což odpovídá podílu počtu obyvatel. Připomněla, že od 90. let minulého století je také patrný trend, kdy se Plzeňané stěhují do okolních měst a obcí.

„Tento trend v posledních několika letech zeslábl, ale stále trvá. Vždy totiž bude existovat skupina lidí, která upřednostní bydlení v menších městech či vesnicích, byť za cenu dojíždění,“ vysvětlila Juríková.

Zástavbu do krajiny nelze donekonečna rozšiřovat

Negativní by podle ní ale bylo další rozšiřování Plzně. „Žádoucí je naopak úměrné zahušťování zástavby nejen v centru města. Jedná se o obecný trend při tvorbě měst nejen v Česku. Nelze totiž donekonečna rozšiřovat zástavbu do krajiny a zabírat tak zemědělskou půdu,“ podotkla Juríková.

Plzeň má podle ní v novém územním plánu vymezena i přestavbová území, která umožňují mimo jiné i zrod zajímavých bytů bez nutnosti další ztráty kvalitní půdy. Je to například lokalita Světovar a papírna na Slovanech. „Nový územní plán umožní v budoucnu výstavbu i v Cukrovarské ulici,“ připomněla Juríková.

Střed města se podle ní stává stále lepší adresou zvláště pro mladší generaci, která vnímá jeho atraktivitu. Podle Petra Langa chce každý developer stavět co nejblíže centru města.

„Čím dál od centra, tím jsou byty hůře obchodovatelné. I z toho důvodu vyrostl bytový dům ve Veleslavínově ulici v Plzni. Ten samý přitom mohl vyrůst někde bez komplikací, ale developerovi stálo za to zaplatit vyšší cenu za pozemek a podstoupit riziko dlouhého stavebního řízení kvůli archeologickému průzkumu,“ vysvětlil Lang.