Podmínka pro to je jediná - nesmí mrznout. "Letos jsou houby zpožděné, například václavky jsem na Václava neviděl, teprve před čtrnácti dny začaly havelky," přiblížil plzeňský mykolog Svatopluk Holec.
A přidal i dlouhodobou prognózu. "Ať si hlava státu říká, co chce, otepluje se. Já nevím, jestli je to trvalý trend, nebo ne, ale podle hub oteplování poznám," uvedl Holec.
Dříve v Plzeňském kraji nerostl teplomilný hřib královský, v posledních letech už mykologové vědí o několika lokalitách. "Máme v kraji dvě ověřené lokality hřiba bronzového, což je také teplomilná houba," uvedl Holec.
Důkazem toho, že v kraji dříve některé houby nebyly a nyní se začínají objevovat, je případ bílých hřibů. "Jeden čas zmizely a přibývalo lidově řečeno hořčáků, někdo říká satanů nebo žlučníků, přibývalo i hřibů hnědých," popsal Holec.
Důvodem bylo podle něj to, že těmto dvěma druhům vyhovuje kyselé prostředí, které přinášely kyselé deště, s nimiž k zemi padala síra z kouřících komínů.
"Říkali jsme tomu déšť, ale byla to zředěná kyselina sírová, teď máme už řadu let odsířeno, takže půda se pomalu zase vrací do původního stavu. Když bylo všude kyselo, tak zmizely bílé hřiby, teď se vracejí, přitom to vypadalo na jejich vyhynutí. A zase ubývá žlučníků a hřibů hnědých," vysvětlil Holec.
Dodal, že se začíná objevovat i lošák jelení, jehož lidový název je medvědice. "Je to jedlá, ale hodně tuhá houba, kterou nerozmačkáte, zespoda nemá ani rourky, ani lupeny, ale ostny. Před lety jich bylo hodně, pak zmizely, teď se zase začínají objevovat," popsal Holec.
Mykologové se radovali loni i z lanýžů, které se v kraji našly na dvou místech. Jeden v Plzni, další v Kozelském polesí. Letos se to ale neopakovalo.
