Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Plzeň svádí boj s holuby, chystá odchyt do sítí i odebírání vajec

  18:30aktualizováno  18:30
Plzeňská radnice chce regulovat populaci holubů, kteří mohou přenášet nebezpečné nemoci. Zvažuje rozmístění takzvaných řízených holubníků, v nichž se pak vejce vyměňují za falešné podkladky. Také se chystá odchyt holubů do sítí.

Ilustrační snímek | foto: Petr Lemberk, MAFRA

„K této novince směřujeme, inspirujeme se v zahraničí, řízené holubníky využívají ve Vídni či Paříži,“ připomíná Dagmar Svobodová Kaiferová, vedoucí odboru životního prostředí plzeňského magistrátu.

Podle ní by se holubníky po dohodě s majiteli umístily třeba na mostní konstrukce, kde se ptáci nejvíce objevují. Velkým problémem je nyní například holubí populace, která využívá most U Jána.

„Pro holuby jsou mosty ideální místa. Je zde klid, je to vysoko, takže se tam žádné zvíře ohrožující holuby nedostane. Navíc se tam těžko odchytávají,“ vysvětluje Svobodová Kaiferová.

Město zatím reguluje počty holubů pomocí odchytů. V nejbližší době se bude zkoušet odchyt s pomocí sítí právě na mostě U Jána. „To je městský most, kde sedí ta část populace holubů, která nalétává na pivovar. V pivovaru mají holubi žrádlo, vodu mají u řeky. V noci se nejen pod most U Jána, ale i pod ten vedlejší sletí i na dvě stovky holubů,“ říká Svobodová Kaiferová.

V místech budou sítě nějakou dobu viset, aby si na ně ptáci zvykli. Až jich bude hodně, sítě se zatáhnou a odborníci holuby bezbolestně usmrtí.

V Plzni odchytávala ptáky v uplynulých letech i věznice. Holubi se tam živili odpadky, které vězni vyhazovali z oken.

Holubi jsou významnými přenašeči chorob

Nyní odbor životního prostředí pomáhá řešit útoky velkých hejn holubů na Plzeňský Prazdroj a teplárnu. Problémy s nimi mají i obyvatelé sídliště Doubravka. Dalším útočištěm holubů jsou i Skvrňany, kde mají potravu na sousedních lánech polí.

A co mohou udělat obyvatelé sídliště proti holubům? Podle Svobodové Kaiferové je nejjistějším způsobem zabezpečení děr, vikýřů, střech a lodžií.
V 90. letech byl obrovský problém v centru Plzně, kdy nebylo možné bez střetu s holuby přejít ani náměstí Republiky.

Jak uvedl Adolf Jakeš, majitel stejnojmenné firmy, která se zabývá vytlačováním holubů z budov pomocí mechanických zábran, se právě osazením domů kovovými hroty centrum nevítaných hostů zbavilo.
Lochotínu výrazně pomohly úpravy fasád paneláků

„Ještě deset let zpátky měli velké problémy lidé na sídlišti Lochotín. Tehdy stále volali, co mají dělat, když jim v lodžiích hnízdí holubi. Ale jakmile se uskutečnila revitalizace domů, zateplení fasád, uzavření lodžií nebo jejich obalení sítěmi, holubi se přesunuli tam, kde domy zabezpečené nejsou - na Doubravku a na Skvrňany,“ konstatuje Svobodová Kaiferová.

Ta místním radí, aby instalovali sítě, plašiče či hroty na střechy. „Existuje řada způsobů včetně gelových odpuzovačů,“ popisuje Svobodová Kaiferová.

Ta si začátky každé zimy nespojuje s adventem, ale se začátkem boje s holuby. „Během roku žijí v párech, ale v zimě se začínají houfovat. Lidé nám telefonují a myslí si, že jsou přemnožení. Plzeň ale nepatří mezi města s příliš přemnoženou populací,“ říká.

Svobodová Kaiferová nesouhlasí s tím, že mnoho lidí holuby krmí: tito ptáci jsou totiž významní přenašeči chorob. A ne zrovna lehkých. „Rizikem při pravidelném kontaktu s holuby a jejich exkrementy je například rozvoj astmatu nebo takzvané nemoci chovatelů holubů - exogenní alergické alveolitidy. V plicích postižených jedinců dochází k imunitní reakci a zánětu po opakovaném vdechování prachu z holubích hnízd,“ říká Svobodová Kaiferová.

Připomíná i to, že jsou zdrojem mikrobů, plísní, parazitů a alergenů. Podílejí se i na přenosu zvířecích chorob na populaci.

„K nejčastějším patří ornitóza, aviární tuberkulóza či salmonelóza. Holubi jsou rovněž častými hostiteli viru klíšťové encefalitidy. Z prvoků jsou holubi nejčastěji nakaženi trichomonádami a toxoplasmózou,“ vyjmenovává Svobodová Kaiferová, která radí, aby při úklidu hospodyňky zacházely například s exkrementy na parapetu jako s nebezpečným odpadem. Měly by si při odstraňování vzít rukavice a nešetřit desinfekcí.





Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.