Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Heydrichiáda probudila zlobu, závistivá drbna poslala na smrt sousedku

  9:20aktualizováno  9:20
Jak děsivých rozměrů může nabýt lidská zášť poznali obyvatelé Klatovska během heydrichiády na jaře roku 1942. Zemřelo tam tehdy více než sedmdesát lidí, z nichž mnohým místo na popravišti zajistili jejich sousedé či známí.

Němečtí vojáci na popravišti ve Spáleném lese poblíž Klatov. | foto: archiv MF DNES

Po atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha nacisté spustili teror, který na Klatovsku připravil o život třiasedmdesát lidí. Na donašeče a informátory se mohli Němci spolehnout.

Mezi jejich nejvyhlášenější spolupracovníky patřila podle historických materiálů Rosálie Hošťálková ze Sušice. Ta měla dlouholeté spory se sousedkou Kamilou Barthovou.

Proto nedlouho po atentátu oznámila na gestapu, že se žena pochvalně vyjadřovala o činu parašutistů. Barthová byla krátce nato popravena.

„Ví se, že její smrt zavinila přímo. Udala ale zřejmě i několik dalších lidí. Podle dálnopisů gestapa se jednalo o ženu spíše mdlého ducha. Byla to taková pavlačová drbna, která hrůzné doby využila pro vyřizování účtů s těmi, kterým záviděla,“ sdělil archivář klatovského muzea Jan Jirák.

Na popravišti skončila i udavačka, která Němcům lhala

Donašeči měli různé motivace. „V dochovaných materiálech je spousta hlášení, v nichž se píše, že si lidé takto navzájem vyřizovali spory. Mnoho jich to dělalo pro osobní zisk. Některá udání totiž byla honorována,“ doplňuje archivář.

Paradoxní událost se odehrála poslední den poprav, třetího června. Před hlavněmi vojenských pušek totiž skončila několik hodin po zrušení stanného práva Marie Šteflíčková. Ta byla sama udavačka.

„Němci totiž prokázali, že několik jejích udání bylo zavádějících až zcestných a usoudili, že tímto způsobem úmyslně odváděla vyšetřující orgány na falešnou stopu,“ vypráví Jan Jirák.

Šteflíčková například oznámila gestapu, že její sousedi poslouchají zahraniční rozhlas. Vyšetřování ale ukázalo, že na daném přístroji nešlo vysílání v žádném případě zachytit.

Ani ostatní obyvatele regionu, kteří Němcům donášeli, nečekal příliš dlouhý život. Hned po skončení druhé světové války stanuli před mimořádným lidovým soudem. Jeho verdiktem byl ve většině případů trest smrti.

„Před tribunál se dostali také příslušníci klatovského gestapa. Výjimkou nebyl ani Heinrich Winkelhofer. Proces s ním skončil až v dubnu roku 1947. Byl popraven,“ připomněl Jirák.

Teror po smrti Heydricha zasáhl celé území tehdejšího protektorátu. Obyvatelé Klatovska měli ale situaci o něco horší. Jako velitel gestapa zde totiž působil právě zmíněný Heinrich Winkelhofer, který byl osobním pobočníkem zastupujícího říšského protektora.

„Smrt svého někdejšího šéfa bral velmi osobně, a proto byl velice agilní. Za svůj postup v období heydrichiády dokonce obdržel Železný kříž,“ říká Jan Jirák.

Dějištěm poprav lidé z Klatovska se tehdy stal Spálený les poblíž města. Právě tady popravčí četa připravila o život třiasedmdesát lidí.

„Šlo o místo, kde od přelomu 19. a 20. století fungovala moderní vojenská střelnice. Zřízená byla císařskou armádou. Klatovy byly centrem jednoho z největších oberlandratů - úřadů německé okupační moci v protektorátu Čechy a Morava. Sídlily zde všechny složky, včetně gestapa. Tomu připadlo pátrání po spolupracovnících parašutistů,“ vysvětluje Jirák, proč si Němci vybrali právě Spálený les.

Prvním, kdo tam přišel o život, byl zaměstnanec berního úřadu Bedřich Přetrhdílo z Rabí. Někdo ho udal, že při schůzi ochotnického divadla pronesl věty o tom, že je dobře, že k zabití protektora došlo.

Mezi mrtvými tehdy byli v drtivé většině představitelé prvorepublikových elit národa. Učitelé, činovníci Sokola, členové ochotnických spolků, bývalí důstojníci Československé armády nebo četníci. Pro nacisty to byla příležitost, jak se jich zbavit.

Archivář Jan Jirák je spoluautorem výstavy k 75. výročí atentátu na Reinharda Heydricha, která mapuje dění na Klatovsku. K vidění je v bývalé vězeňské kapli klatovského okresního soudu.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Vlci ve výběhu u návštěvnického centra v Srní na Šumavě.
Vlk podřimuje a mláďata zlobí. Šumavská smečka připomíná lidskou rodinu

Vůdčí samec místo hlídání vlčat spí a když jedno z nich spadne z vysokého pařezu a natluče si, musí se postarat máma. Scény ze života vlků žijících ve výběhu v...  celý článek

Požár v panelovém domě v Plzni na Košutce zřejmě způsobila powerbanka. (22. 8....
Hasiči evakuovali čtyřicet lidí, noční požár způsobila powerbanka

Tři hasičské jednotky vyjely v noci k požáru panelového domu v Plzni na Košutce. Černý kouř vyhnal z bytů čtyřicet lidí, lékaři ošetřili dvě ženy. Požár...  celý článek

Veduta plaského kláštera z 18. století.
Veduta se ukrývala v Maďarsku a Rakousku. Teď je zpátky doma, v Plasích

V Rakousku byla na prodej vzácná kolorovaná perokresba cisterciáckého kláštera v Plasích z 18. století. Dosud neznámou vedutu zakoupilo plaské Centrum...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.