"Zatím je seznam nekompletní a den ode dne se navyšuje. Odhadujeme, že nakonec se bude jednat tak o 120 až 130 obcí. Obdrželi jsme první tři požadavky na finanční pomoc od tří obcí, které souhrnně žádají o zhruba milion korun. Nicméně budeme kontaktovat všech sto sedm obcí, aby se o případnou pomoc přihlásily," uvedl Milan Chovanec.
Krajský úřad bude žádosti přijímat do 10. června a 17. června by zastupitelé kraje měli přidělení finanční pomoci schválit.
Vy jste po povodni chválil činnost složek integrovaného záchranného systému. Opravdu nikde nic nedrhlo a vše fungovalo bezvadně?
Mohl bych si stěžovat na to, že prognózy meteorologického ústavu se měnily strašně rychle, z hodiny na hodinu. Ale to je prostě příroda a s tím nejsme schopni nic dělat. Zaslechl jsem nějaké stesky, že se ne úplně dobře manipulovalo s odtokem z přehrady u Nýrska. Mluvil jsem s ředitelem krajské pobočky Povodí Vltavy a ten tvrdí, že to není pravda. Požádal jsem ho, aby starostům vysvětlil, jak a proč postupovali. Ale já nemám pocit, že by něco nebo někdo selhal. Zvláštní dík patří dobrovolným hasičům. Viděl jsem je, jak špinaví a na smrt unavení čerpají vodu. Připadá mi, že to dělají rádi a že to dělají pro svou obec.
Máte představu, ve kterých obcích velká voda napáchala nejvíc škody?
Zatím nám obce hlásí, že mají škody buď malé nebo žádné. Od tří obcí - Nové Mitrovice, Chocenice a Radnice - evidujeme požadavky v řádu statisíců. Nevím o tom, že by někde byly základní škody na majetku.
Existují nějaké ztráty na krajském majetku?
Kraj má zatím největší škodu na silnici v Rejštejně, u které se utrhl svah. Nicméně silnice je průjezdná. Škoda je zatím odhadována na šest až dvacet milionů.
Jakým způsobem se obce k případné finanční pomoci od kraje mohou dostat?
Pošlou žádost prostřednictvím internetového portálu Obnova, kde zaregistrují svůj požadavek. Potom komise rozhodne o rozdělení pěti milionů, které máme na povodňové škody připraveny k okamžitému využití. Sedmnáctého června zastupitelé určitě část pomoci rozdělí.
Povodně 2013 na Plzeňsku |
Ukázala se při povodních nějaká problémová místa, která si zaslouží větší pozornost?
Mluvil jsem s lidmi z Koterova, kteří asi oprávněně kritizují stav, který tam je. Městský pozemek na levém břehu Úslavy by zřejmě bylo možné snížit a vybudovat val na pravém břehu, o kterém se tam dlouhou dobu mluví. Nemělo by to stát velké peníze. Požádám primátora Plzně, aby se na to zaměřil. Jinak jsou problematická místa například v Bdeněvsi nebo v povodí Klabavy. Ale krajem teče pět řek a problematických míst je proto poměrně velké množství.
Je ještě někde jinde kromě Koterova zapotřebí udělat nějaké protipovodňové opatření?
Domnívám se, že bychom se měli zaměřit na získání peněz na obnovu vodních koryt. Ta jsou mnohdy značně zanesená a bylo by dobré je prohrábnout. Určitě by bylo také užitečné vyčlenit některé pozemky jako rozlivové plochy a to klidně i za úplatu. Aby například zemědělec věděl, že pokud se někde sníží břeh a voda tam přijde dřív, on potom dostane náhradu. Myslím, že takové opatření je efektivnější, než stavět stavby za stovky milionů.
Při povodních se znovu ukázalo, jak nebezpečná je Klabava, která teče z oblasti Brd. Máte připravený plán, jak by se dal tento problém zmírnit?
Odborníci tvrdí, že by pomohl suchý poldr nebo přehrada, která by zadržovala vodu pouze v případě větších srážek. Náklady jsou odhadovány na více než sto milionů korun. Kraj nebude schopen takové opatření provést bez pomoci státu, ale chceme tu věc řešit.
