Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Chyba nás posouvá dál, říká učitelka matematiky o nové metodě výuky

  8:20aktualizováno  8:20
„Děti jsou v hodinách hlavními aktéry, učí se diskutovat, argumentovat a vyhodnocovat,“ řekla v rozhovoru pro MF DNES Lenka Bořánková, která patří mezi průkopnice výuky matematiky takzvanou Hejného metodou. Na její hodiny se do Janovic nad Úhlavou jezdí dívat učitelé a ředitelé škol z celé České republiky.

Lenka Bořánková z Klatov patří mezi průkopnice výuky matematiky takzvanou Hejného metodou v Plzeňském kraji. (18. srpna 2015) | foto: Ladislav Němec, MAFRA

Inovativní Hejného metoda vede děti k tomu, aby pomocí praktických příkladů a na základě vlastní zkušenosti objevily zákonitosti matematiky samy.

Matematika vyučovaná podle Hejného metody děti prý opravdu baví a těší se do hodin. Je to vůbec možné? Školáci přeci matematiku většinou spíš nemusí.
Ano, je to tak. Pro někoho je asi těžko představitelné, že děti jdou s rodiči v sobotu do školy a celé dopoledne se věnují matematice. U nás na matematický kroužek chodila polovina třídy. A proč? Matika je super a prostě nás baví.

Čím se metoda liší od tradiční výuky?
Jeden z hlavních rozdílů vidím v roli učitele. Ten matematiku nevysvětluje, ale děti si k ní dojdou samy na základě specifických úloh, vlastního prožitku a zkušenosti. Matematika se učí v prostředích, z nichž každé rozvíjí trochu něco jiného a motivuje děti k dalším experimentům. Další rozdíl je v tom, že když se podíváte do klasických učebnic, ke každé látce je samostatná kapitola, u ní nadpis, pak poučka, vysvětlení a slovní úlohy. V Hejného metodě se na to jde opačně. Tam se začíná praktickými úlohami, které děti nejdříve řeší pomocí manipulace nebo metodou pokus - omyl. Díky tomu zjistí, jak co funguje a poučku si zapamatují napořád, protože ji mají spojenou s praxí.

Zaujalo mě, že když žák udělá chybu, vůbec to prý nevadí, je to naopak vítané. Můžete to vysvětlit?
Učitel na chybu neupozorňuje, cílem je, aby ji dítě objevilo samo a porozumělo tomu, proč vznikla. Pokud dítě vyřeší úlohu chybně, učitel nebo sami žáci se ptají, jak na výsledek přišlo. Žák začne vysvětlovat a obhajovat své řešení. Při této činnosti většinou sám dojde k tomu, že chybu udělal. Pokud ji nevidí, přijde obhajovat své řešení jiný žák. Žáci mezi sebou vyhodnotí, které řešení přijmou. Pokud je chyba například v pracovním sešitě, napíši k ní otazník nebo otázku, jak na výsledek přišel. Chyba je přítel, který nám pomáhá posouvat se dál. Není to hrozba.

A jak je to s hodnocením žáků. Píší se ve vašich hodinách písemky?
Píšeme průběžné testy, aby děti viděly, co zvládly, co naopak ne. Nedělají to ale pod hrozbou, že když se jim test nepovede, dostanou pětku. Pod testem sice mají napsanou známku, protože naše školství nějaký systém hodnocení vyžaduje, ale vůbec ji neřeší. Osobně bych hodnocení na prvním stupni úplně zrušila. Děti ho vůbec nepotřebují, jsou velmi silně motivované pracovat. Otázku, jestli něco děláme na známky, jsem od dětí ještě neslyšela. Myslím si a cítím, že je to pro ně druhořadé.

Jak to vypadá v ostatních hodinách? Tam používáte stejné principy jako v matematice?
Vždycky, když se mě na tohle někdo ptá, odpovídám, že přístup, který zastávám, je pro mě o změně životního stylu. Těžko můžete v hodině matematiky nastolit systém, že chyba nevadí, pojďme se o ní bavit, a v ostatních hodinách děti autoritativně srovnat do latě. Pokud to má fungovat a takový styl je pro učitele přirozený, dostane se automaticky i do jiných předmětů. Takže ano, přístup k výuce ostatních předmětů je podobný jako v matematice, i když ta má svoje specifika.

Co je Hejného metoda

Vyvinul ji matematik Milan Hejný (rozhovor s ním čtěte zde). Na rozdíl od tradiční výuky matematiky zaměřené na nácvik standardních úloh je nová metoda zaměřena na budování sítě mentálních matematických schémat, která si každý žák tvoří řešením vhodných úloh a diskusí o svých řešeních se spolužáky.
Zdroj: H-Mat

Nebude pro vaše žáky problematický přechod ke kantorovi, který učí „tradičně“? Třeba až půjdou na druhý stupeň.
Možná budou mít trochu problém s přijetím určitého řádu, ale zvyknou si. Stejně jako děti, které jdou ze školky do první třídy. Z hlediska obsahu matematiky jim nic chybět nebude, naopak, v mnoha směrech budou znalostmi převyšovat to, co se učí v tradiční matematice. Možná nebudou rychlí počtáři, ale k rychlému počítání nám stačí kalkulačka. A je zcela nesporné, že pokud dítě bude pracovat podle Hejného metody rok dva, má to smysl. Během této doby bude zažívat v hodinách pocit úspěchu, radosti a hodiny ho budou bavit. Získá alespoň nějaký čas na vytváření vlastních hodnot a postojů, které mu v budoucnu mohou pomoci. Matematiku nevnímá jako sčítání a odčítání, ale jako myšlení. A pokud je dítěti umožněno myslet a budovat si vlastní matematické představy - nereprodukuje pouze učitele - má to smysl. Navíc v současné době už vzniká přesah na další stupně vzdělávání. Od září se Hejného metoda bude oficiálně vyučovat i v 6. třídách a každý rok bude o další ročník více.

Jak jste se k Hejného metodě dostala?
Na vysoké škole. Šla jsem studovat pedagogickou fakultu do Prahy, kde v té době působil její autor, profesor Milan Hejný. Pod jeho vedením a pod vedením dalších tvůrců metody, Dariny Jirotkové a Jany Slezákové, jsem se celých pět let studia připravovala na to, že tímto způsobem budu učit. Když jsem se pak dostala do škol, kde jsou hodiny matematiky vedené tradičním způsobem, tak jsem byla hodně překvapená. Myslela jsem si, že dnes už se to všude dělá tak, jak to znám já.

Jste z Klatov, ale učíte v Janovicích. Proč?
Po škole jsem rok učila v Praze, ale kvůli rodině a příteli jsem se chtěla vrátit. Ze začátku jsem měla pocit, že na Klatovsku práci ani nenajdu. Nakonec jsem nějaké nabídky dostala, ale pouze na této škole mi umožnili učit podle metod, které chci já. Se mnou se do Hejného metody pustila ještě jedna kolegyně, kterou za to velice obdivuji, protože řadu let učila tradičně.

Takže klatovské školy o tuto metodu nestojí?
Přímo na Klatovsku bohužel zatím moc velký zájem není. Ale v jiných částech Plzeňského kraje vidíme, že zájem roste. Od září se bude metoda učit na jedné škole v Domažlicích a ve Staňkově. Z okolí Domažlic je o metodu vůbec velký zájem.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Umělec Adam Kovalčík soutěž vyhrál s návrhem, na němž silueta svatého Jana...
Nepomučtí půjdou k referendu kvůli světci a palmě na kruhovém objezdu

Bouřlivou diskuzi vyvolal v Nepomuku na Plzeňsku nápad umístit na kruhový objezd siluetu svatého Jana Nepomuckého. Návrh umělce Adama Kovalčíka, který zvítězil...  celý článek

Plzeňský výčepní Miroslav Štych vyhrál soutěž Pilsner Urquell Master Bartender....
Nejlepší výčepní Česka i Slovenska pozná plzeňský ležák i poslepu

Poprvé za dvanáct let existence soutěže Pilsner Urquell Master Bartender zvítězil výčepní z Plzně. Miroslav Štych se jí zúčastnil už počtvrté, v degustaci pěti...  celý článek

František Křižík ve své laboratoři ve 20. letech.
I vynálezce Křižík dělal klukoviny, s Klostermannem chodil tajně kouřit

Před 170 lety se na Klatovsku narodil vynálezce a průmyslník František Křižík. Rád vzpomínal na svého kamaráda z dětství - budoucího spisovatele Karla...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.