Výstup na Kilimandžáro byl součástí první společné výpravy Hanzelky a Zikmunda do Jižní Ameriky a Afriky. Život těchto dvou cestovatelů je plný zajímavých okamžiků.
Hanzelka se, stejně jako Zikmund, narodil krátce po vzniku první republiky, seznámili se před jejím rozpadem. Na svou první cestu vyrazili z demokratického Československa, vraceli se už ale do totalitního státu.
Středobodem jejich života se stal rok 1968. Divadelní inscenace se pokouší i na tento dramatický zlomový čas v životě obou cestovatelů reagovat.
"Dostali se na index, najednou nemohli publikovat a vystupovat ve veřejném životě. Jako by si prožili dva životy, jeden před rokem 1968 a druhý po něm," zamýšlí se dramaturg Vladimír Fekar, který životní příběh cestovatelů sepsal podle jejich deníků.
V první části se divák dozví o zásadních životních momentech obou mužů, a to těch, které předcházely jejich společným cestám, ale i těch cestovatelských.
"Hledali jsme v jejich životě magii toho, jak může být vztah k domovu a přátelství opakovaně pokoušen a prověřován a také konfrontován s ostatními osudy, které jsou podobné i nepodobné zároveň. S Hanzelkou a Zikmundem prožijeme několik osudových setkání, například s hudebním skladatelem a dobrodruhem Eduardem Ingrišem a Štefou Příkazským, lidovým zpěvákem a posledním lužickým gajdošem, který žil v Argentině," přiblížil Fekar.
Druhá polovina hry se nese ve znamení zastaveného času, do kterého je normalizační období uvrhlo. Hanzelka a Zikmund to snášejí těžce. Trpí nečinností, marně se snaží najít práci. Zikmundovi nakonec není přiznán ani důchod.
V roce 1989 se atmosféra opět uvolní a cestovatelé mohou zase veřejně vystupovat, tvořit a psát, ale Hanzelkovi už brání v dalších cestách a práci zdravotní problémy. Od jeho smrti uplyne v únoru už jedenáct let.
Zlínští divadelníci na inscenaci úzce spolupracovali s Muzeem jihovýchodní Moravy ve Zlíně, díky čemuž se mohou diváci těšit také na dobové materiály. A díky firmě DAE EU na Novojičínsku a originálnímu nápadu scénografa Petra B. Nováka se na jevišti objeví také model legendární Tatry 87, v níž Hanzelka se Zikmundem procestovali svět.
Do příprav Palubního deníku se zapojil i sám Miroslav Zikmund, který v únoru oslaví 95. narozeniny a žije právě ve Zlíně.
Inscenace Palubní deník |
"Žasnu nad tím. Před 25 lety by mě nenapadlo, že místo výslechu na StB, dejme tomu za vydanou samizdatovou knížku, se osud naší dvojice promítne na scénu tehdejšího Divadla pracujících, u něhož jsme si tehdy kladli otázku, jestli tam vůbec mohou ti, co nepracují. Pro mne je vznik inscenace úžasnou satisfakcí. A to si dovolím tvrdit i za Jirku Hanzelku," pozastavoval se plzeňský rodák Miroslav Zikmund ještě před premiérou hry.
Představení mělo premiéru loni v březnu, v hlavních rolích se představili Pavel Vacek, Zdeněk Lambor, Radoslav Šopík a Luděk Randár.
Režie se ujal Petr Štindl, který si tohoto úkolu opravdu vážil: "Hanzelka a Zikmund jsou značka, podobně jako Voskovec a Werich nebo Laurin a Klement."
Hra začíná v plzeňském divadle v úterý v 19 hodin, k dispozici jsou ještě poslední volné lístky.
