Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Halda, která zůstala po těžbě uhlí, by možná mohla vytápět část Tlučné

  9:02aktualizováno  9:02
Odpadní teplo, které vzniká prohoříváním haldy po těžbě černého uhlí, by možná mohlo do několika let vytápět část obce Tlučná na Plzeňsku. Nápad už vědci zkoušeli na Ostravsku, kde takto vytápěli halu a ohřívali vodu. Mimořádný projekt v Tlučné odstartovala těžařská firma Západočeské uhelné doly.

Halda vytěžené zeminy v Tlučné u Plzně. | foto: Ladislav Němec, MAFRA

Společnost Západočeské uhelné doly sice už v kraji netěží, ale zabývá se sanacemi hald neboli odvalů. Nyní se věnuje projektu, který by měl prokázat ekonomickou výhodnost využití odpadního ekologického tepla. Teplo v haldách vzniká tím, že zbytky uhlí v odvalech začínají po samovznícení hořet.

Na jižním svahu haldy roste réva

Další vize využití haldy vytěženého materiálu v Tlučné je spojená s pěstováním vinné révy a produkcí vína. Západočeské uhelné doly, které sanaci haldy zajišťují, už na jižní svah vysadily sazenice vinné révy Duchovním otcem nápadu je pracovník dolů Ondřej Ujházy, který je přesvědčený o tom, že haldy nemusí zatěžovat životní prostředí, ale mohou naopak sloužit a mít i ekonomický efekt. Víno se už pěstuje také na haldách v severních Čechách.

"Zatím nelze s určitostí říci, jestli se bude škola sousedící s haldou nebo další objekty v Tlučné vytápět odpadním teplem, ale podle mě k tomu směřujeme," uvedl pracovník dolů Ondřej Ujházy. Podle něj doly nyní shánějí dotační peníze na druhou fázi projektu.

Nápad využívat teplo z hald už vyzkoušeli na odvalu Hedvika na Ostravsku. Tam jímali teplo s pomocí speciálních technologií. "Je to zatím výzkum, zkoušeli vytápět provozní halu a odpadní teplo se využívalo i pro ohřev užitkové vody," uvedla Šárka Kalužničinová z Fakulty životního prostředí České zemědělské univerzity v Praze, která na téma využití odpadního tepla zpracovává dizertační práci.

Podle ní je nejtěžší vybrat vhodnou technologii jímání tepla. "Teploty v haldách jsou totiž velice variabilní a mohou se pohybovat v desítkách, ale i stovkách stupňů Celsia. Teploty navíc v různých hloubkách kolísají, a proto je obtížné tomu přizpůsobit technologii," uvedla Kalužničinová.

A jak dlouho mohou haldy čekat a vypouštět teplo takzvaně naplano? "Mohou prohořívat desítky, ale třeba stovky let - podle množství uhlí v hlušině, která se při těžbě uhlí na haldu vyvážela. Když je tam uhlí víc, proces bude delší," uvedla Kalužničinová.

Ta je velkou propagátorkou využití tepla, protože se jedná o ekologický zdroj, nyní podle ní teplo bez využití uniká do ovzduší.

Méně optimistický je Ředitel Západočeských uhelných dolů Jaroslav Tauer. "Využití tepla z odvalů je podobný případ jako fotovoltaické články. Ty také vyrábí elektřinu, ale kdyby k tomu nebyly dotace od státu, tak je otázka, kolik lidí by energii ze slunce využívalo. Za 20, 30 let budou možná jiné technologie, které teplo budou moci efektivněji zpracovat, teď jsem k využití skeptický. Využití tepla z odvalů by musel stát dofinancovávat z titulu podpory zelené energie, ale to se zatím úplně neděje," vysvětlil Tauer.

Podle Kalužničinové není zkoumání hald zajímavé jen z pohledu odpadního tepla, ale i z pohledu látek unikajících do ovzduší při prohořívání.

"Problém je, že často nebyla za minulého režimu vedená přesná dokumentace, co všechno bylo na haldy ukládáno. Většinou se tam dávalo nekvalitní uhlí, ale třeba i toxický odpad, takže řada odvalů je kontaminovaná. Přesné složení odvalů není doposud známo, jsou to jen přibližné odhady. Podíl uhelné složky se může pohybovat od 18 procent výš. Navíc prohořívání je složitý proces, kde figuruje spousta externích i interních faktorů - například přístup vzduchu," popsala Kalužničinová. V zahraničí jsou podle ní známy případy, kdy z úniku toxických látek jsou lidé nemocní.

"Spaliny neohrožují zdraví v okolí, odborníci už to zkoumali a není to prokázané," uvedla Vlasta Hanauerová z odboru životního prostředí Městského úřadu Nýřany.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Wilsonův most v centru Plzně. (14.8.2017)
Začala oprava vozovky Wilsonova mostu, dělníci zkoušejí různé metody

Dlažbu na Wilsonově mostě v Plzni začali v pondělí rozebírat stavbaři. Práce na poničené silnici potrvají do konce srpna. Kromě autobusů a trolejbusů je most...  celý článek

Lavice obžalovaných u Krajského soudu v Hradci Králové zůstala prázdná.
Matka obviněná z vraždy jde do vazby, dítě zabila zřejmě paličkou a nožem

Plzeňanka obviněná z vraždy čerstvě narozené dcery nejspíš dítě smrtelně zranila paličkou na maso a nožem. Vyplývá to z dosavadních výsledků vyšetřování. Na...  celý článek

Ilustrační foto
Parašutista v Klatovech narazil do stromu, možná má poraněnou páteř

Při přistání u klatovského letiště se těžce poranil parašutista, narazil totiž do stromu. Záchranáři ho přepravili do nemocnice vrtulníkem.  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.