Ilustrační snímek

Ilustrační snímek | foto: Jiří Benák, iDNES.cz

V Plzeňském kraji mají skončit tři finanční úřady, starostové nesouhlasí

  • 2
Horšovský Týn, Horažďovice a Nepomuk patří k městům, v nichž se mají od roku 2016 zrušit finanční úřady. Ministerstvo financí záměr zdůvodňuje snahou ušetřit a upozorňuje, že provoz některých poboček je neefektivní. Starostové nesouhlasí a nyní je podpořilo i vedení Plzeňského kraje.

Podle zprávy Generálního finančního ředitelství chce ministerstvo financí od začátku příštího roku zrušit v Česku celkem 23 poboček finančních úřadů. V Plzeňském kraji se jedná o úřady ve zmíněných třech městech. 

Starostové ale zdůrazňují, že rušení úřadů zhorší dostupnost veřejné správy pro občany, což může posilovat další vylidňování venkova. S tím se ztotožnili i radní kraje. Ti chtějí, aby záležitost probrali i krajští zastupitelé. Jeho zástupci by pak názor poslali vládě a do parlamentu.

Náměstek hejtmana Ivo Grüner z ČSSD se domnívá, že rušení úřadů v obcích zhoršuje podmínky pro život na venkově. „Vnímáme to tak, že se státní správa oddaluje od lidí v obcích a městech. Nesouhlasíme s tím,“ prohlásil Grüner.

Místostarosta Nepomuku Pavel Kroupa řekl, že plán na zrušení úřadů pokládá za nesystémový krok. „Připojili jsme se k výzvě starostů, kteří s tím nesouhlasí. Pokud má být základním prvkem veřejné správy obec s rozšířenou působností, pak by v té obci měl občan najít úřady, se kterými potřebuje něco řešit, a měl by mít potřebné instituce v dojezdové vzdálenosti zhruba do 15 kilometrů. Místo toho tady probíhá podivné ukrajování. Už před pár lety u nás zrušili pobočku katastrálního úřadu,“ uvedl Kroupa.

Předseda pobočky Svazu měst a obcí v Plzeňském kraji Jaroslav Perlík řekl, že svaz už předal poslancům zvoleným v kraji záporné stanovisko k rušení úřadů. „Někteří lidé by museli na finanční úřady ujet třeba desítky kilometrů,“ sdělil Perlík.

Argument, že se zrušením úřadů ušetří, nepokládá za vhodný. „Všechno se nedá přepočítávat na peníze a tohle je služba občanům,“ konstatoval Perlík.

O záměru už jednal sněmovní podvýbor pro financování územních samospráv, kde rušení pracovišť kritizovali někteří poslanci. Nelíbí se ani senátorům. Rozpočtový výbor by měl podle doporučení podvýboru vyzvat ministra financí i ředitele Generálního finančního ředitelství, aby od rušení pracovišť ustoupili a nejprve předložili výboru k projednání koncepci finanční správy.

Místopředseda rozpočtového výboru Jan Volný z hnutí ANO informoval, že ministr financí Andrej Babiš pozval starosty 3. září na ministerstvo financí, kde s nimi chce o rušení úřadů jednat.

Nejmenší pracoviště nejsou efektivní, míní ředitel Janeček

Ředitel Generálního finančního ředitelství Martin Janeček tvrdí, že finanční správa se postará o to, aby na místě zrušených úřadů byla služba dostupná v době, kdy tam lidé nejvíc chodí.

„Budeme zajišťovat službu v obdobích, kdy občan tu službu potřebuje,“ řekl Martin Janeček. Jde o leden, kdy se podávají přiznání k dani z nemovitých věcí, a březen, kdy se podává přiznání k dani z příjmů.

Janeček argumentoval i tím, že zrušení poboček by jen v příštím roce znamenalo jednorázovou úsporu 97,3 milionu korun. Tvrdil, že stát nepropustí žádného úředníka ze zrušených poboček. Nejmenší územní pracoviště podle něj nejsou efektivní a hospodárná.

Zdůraznil také, že Česko má nejhustší síť územních pracovišť finanční správy ze sousedních zemí. ČR má 20,5 pracoviště na milion obyvatel, třeba Polsko jich má 12. Janeček dodal, že finanční správa jezdí za občany do 195 malých obcí.

,