Pacient Roman Hnát má voperovaný speciální ICD přístroj pro sledování a...

Pacient Roman Hnát má voperovaný speciální ICD přístroj pro sledování a stimulaci srdce. | foto: Martin Polívka, MAFRA

Mladého muže zradilo srdce, teď ho sleduje speciální ICD přístroj

  • 2
Jen díky včasné pomoci přátel a plzeňských lékařů nyní žije jedenatřicetiletý futsalista Roman Hnát. Loni v červenci totiž zkolaboval, když mu srdce na tréninku vypovědělo službu. Nyní jeho stav sleduje speciální ICD přístroj, který dokáže odhalit život ohrožující arytmii a zastavit ji.

„Jsem tu díky spoluhráčům, kteří mi poskytli ihned pomoc - kamarád Viktor Valenta i srdeční masáž. Následně mi pomohli lékaři záchranné služby a Fakultní nemocnice v Plzni,“ popsal mladý muž, jehož srdce 25 minut nepracovalo.

Společně s lékaři kardiologického oddělení nemocnice v pondělí představil takzvaný automatický kardioverter-defibrilátor, neboli ICD přístroj, který mu po nehodě implantovali k srdci.

Podle plzeňských kardiologů je nejčastější příčinou úmrtí v Česku ale i v ostatních vyspělých zemích světa onemocnění srdce a cév. Ročně na ně v Česku umírá kolem 40 tisíc lidí.

„Významná část těchto lidí umírá náhle v podobné situaci, jako byl Roman Hnát,“ uvedl vedoucí lékař Kardiologického oddělení FN Plzeň Vlastimil Vančura. Aby se mu to už nestalo, získal Roman Hnát krabičku o velikosti pětkrát pět centimetrů, jejíž cena je zhruba 300 tisíc korun.

ICD přístroj hlavně sleduje srdeční frekvenci. „Při překročení kritické hodnoty přístroj stav vyhodnotí jako život ohrožující arytmii a zahájí aktivity k jejímu zastavení,“ popsal Vančura.

Nejprve aplikuje sérii rychlých impulsů, při jejichž neúčinnosti pak následuje výboj. Ten Roman Hnát zatím nezažil. Na otázku, jestli se bojí, když výboj bývá velmi bolestivý, uvedl, že si to člověk nesmí připouštět.

Největší riziko takzvaného náhlého úmrtí se podle Vančury týká lidí s pokročilým srdečním onemocněním. Často dochází k náhlé smrti u pacientů po opakovaných infarktech myokardu. „Obětí se ale může stát kdokoli, dokonce i lidé, u kterých se sebedůkladnějším vyšetřením nepodaří žádnou srdeční chorobu prokázat,“ uvedl Vančura. To je i případ Romana Hnáta.

Ten může rekreačně sportovat, přístroj ho nijak neomezuje. „Běhám a jezdím na kole. Pouze se nesmím přepínat a musím dvakrát ročně dorazit k lékaři,“ řekl Hnát.

ICD přístroj má jednu až čtyři elektrody podle závažnosti poruchy. Váží 80 gramů a nejčastěji se implantuje pod levou klíční kost před prsní sval.

Roman Hnát je navíc vybaven jednotkou pro dálkové sledování, kterou má na nočním stolku, a díky ní probíhá pravidelné monitorování baterií přístroje, funkce elektrod a výskytu poruch srdečního rytmu vyžadujících zásah přístroje.

Tyto údaje jsou sítěmi mobilních operátorů přenášeny do centrálních databází dostupných přes webové rozhraní. Situace vyžadující urgentní řešení mohou být ošetřujícímu lékaři zaslány například na účet elektronické pošty. Ve FN je v současnosti takto monitorováno 84 pacientů s implantovaným ICD přístrojem.