Experti dokáží vypočítat, na kolik peněz přijdou dopravní nehody. Částky jdou do desítek milionů. (Ilustrační snímek)

Experti dokáží vypočítat, na kolik peněz přijdou dopravní nehody. Částky jdou do desítek milionů. (Ilustrační snímek) | foto: Petr Ježek, MF DNES

Na Klatovsku se stávají nejdražší nehody, stojí i desítky milionů

  • 4
Zatáčka u Kokšína na Klatovsku, právě tam se stávají nejdražší nehody v Plzeňském kraji. Při 26 bouračkách se tu zabili tři lidé a škody překročily 60 milionů. Spočítali to v Centru dopravního výzkumu, kde umí vyčíslit nejen škodu na vozidlech. Spočítají i na kolik přijde výjezd záchranky, léčba zraněných, nemocenská, sirotčí či invalidní důchod nebo ušlý výdělek.

Když nabouráte, škodu na autě hned odhadnou policisté. Ale kolik stojí léčení, vyšetřování bouračky či sociální dávky, které zraněným stát vyplácí? Experti z Centra dopravního výzkumu (CDV) v Brně teď všechno spočítali a sumy, k nimž došli, motoristům vyrazí dech. 

Tady přinášíme jeden příklad z Plzeňského kraje - vstupní data: Ostrá zatáčka na mezinárodní silnici z Plzně do Klatov za Kokšínem. Při 26 bouračkách mezi lety 2007 až 2010 tu zahynuli tři lidé.

Nejdražší nehodové úseky na Plzeňsku

Plzeň - Klatovy. První zatáčka za Kokšínem. Při 26 nehodách zemřeli tři lidé. Škoda více než 60 milionů korun.
Klatovy - Horažďovice. Úsek poblíž Hradešic. Při dvou nehodách tu zemřeli tři lidé. Škoda ve výši téměř 43,5 milionu korun. 
Chodová Planá - M. Lázně. Zatáčka za Chodovou Planou. Při 18 nehodách tu zemřeli dva lidé. Škoda přes 31 milionů korun.
Plzeň - křižovatka U Pošty. Stalo se tu 32 nehod bez obětí. Škoda se blíží 12 milionům korun. (údaje CDV r. 2007-2010)  

Výsledek metodikou CDV: Ztráty způsobené nehodami jen tady přesáhly 60 milionů korun. Silničáři proto nebezpečnou zatáčku osadili varovným značením. "Od té doby počet nehod i jejich následků výrazně klesl," potvrdila klatovská policejní mluvčí Dana Ladmanová.

Poslední obětí byla dvaačtyřicetiletá řidička fabie, jejíž auto se 13. srpna 2009 čelně srazilo s protijedoucím terénním vozem. I když škody na majetku byly v řádech statisíců korun, celková ztráta, ke které se dopočítali experti, je v tomto případě přes 11 milionů korun.

Jak k takovým číslům došli? Kromě samotné škody na autech se započítají veškeré náklady na výjezd záchranářů k havárii, peníze potřebné na léčbu zraněných, nemocenská pro zraněné i jejich blízké, ale také třeba vyplácený sirotčí nebo invalidní důchod či zprůměrovaná suma, jakou mohl člověk vydělat, kdyby k havárii nedošlo.

Pavel Jedlička z Rokycanska si smutným martýriem, jež zažívají nejbližší oběti, prošel před pěti roky. Neovladatelné nákladní auto rozdrtilo osobní vůz, v němž jela jeho dcera a vnučka. Jeho blízké nehodu nepřežily, stejně jako druhá babička tehdy šestileté holčičky, která s nimi jela v autě.

"Byla to pro nás obrovská rána. Paní pak byla doma tři čtvrtě roku, já dva měsíce, můj syn asi také tak dlouho. Zasáhne to nejen rodinu, ale i kamarády. Pořád o tom přemýšlíte. A když se pak člověk vrátí do práce, stejně zpočátku nepodává výkony jako předtím," popisuje Jedlička (více o tragické nehodě čtěte zde).

Předsedkyně Českého sdružení obětí dopravních nehod Miluše Vondrušková odkazuje na závěry psychologů, podle nichž těžká nehoda poznamená asi deset blízkých lidí z okolí oběti. "Statistiky nemáme, ale víme o případech, kdy se rozpadají rodiny a manželství, lidé přicházejí o zaměstnání. Některé profese jednoduše nemůžete dělat, když berete léky na uklidnění," vysvětluje Vondrušková.

Jsou i lidé, kteří pak hledají únik z tragické reality v alkoholu, drogách nebo dokonce spáchají sebevraždu.

V roce 2008 měl lidský život "hodnotu" deseti milionů korun

Dají se ale všechny tyhle pohnuté osudy přepočítat do čísel? Výzkumníci v projektu nazvaném Ztráty z dopravní nehodovosti to udělali. Výsledky přetavené v čísla jsou téměř nepředstavitelné. Při propočítávání ztrát z roku 2010 došli k číslu 17,6 milionu korun v případě úmrtí, u těžkého zranění 4,8 milionu a u lehkého 668 tisíc korun. Když vše skončilo jen pomuchlanými plechy, průměrná ztráta z jedné takové nehody je 270 tisíc korun.

Každý rok experti hodnotu v jednotlivých položkách přepočítávají. To je vysvětlení, proč v roce 2008 byl lidově řečeno lidský život "jen" za 10 milionů korun.

K čemu jsou ale takové propočty dobré? Ředitel CDV Karel Pospíšil vysvětluje, že zdejší odborníci se ekonomům pokouší převést do čísel i věci, které jinak nevidí. A vysvětluje to na příkladu.

"Máte silnici z města A do města B, na níž jsou časté zácpy. Ztráta času lidí v zácpách se dá spočítat, stejně tak navíc zbytečně spálené pohonné hmoty, dopad na životní prostředí, může tam být úsek častých nehod. To vše spočítáte a můžete srovnat třeba s investičními náklady na postavení dálnice," říká Pospíšil.

"Vyčíslení ztrát v nehodových úsecích může být vodítkem, když tam stát vloží tisíce nebo statisíce korun, může v krátké době ušetřit i desítky milionů, když nebude muset platit různé důchody a jiné výlohy," říká člověk, který se v této oblasti pohybuje, ale není oprávněný mluvit s médii.

Za rok 2010 se ztráty související s nehodami v celé ČR vyšplhaly na 57 miliard korun, což je asi 1,5 procenta HDP. Stejnými metodami zjišťují ztráty i v okolních evropských zemích.