Když nabouráte, škodu na autě hned odhadnou policisté. Ale kolik stojí léčení, vyšetřování bouračky či sociální dávky, které zraněným stát vyplácí? Experti z Centra dopravního výzkumu (CDV) v Brně teď všechno spočítali a sumy, k nimž došli, motoristům vyrazí dech.
Tady přinášíme jeden příklad z Plzeňského kraje - vstupní data: Ostrá zatáčka na mezinárodní silnici z Plzně do Klatov za Kokšínem. Při 26 bouračkách mezi lety 2007 až 2010 tu zahynuli tři lidé.
Nejdražší nehodové úseky na PlzeňskuPlzeň - Klatovy. První zatáčka za Kokšínem. Při 26 nehodách zemřeli tři lidé. Škoda více než 60 milionů korun. |
Výsledek metodikou CDV: Ztráty způsobené nehodami jen tady přesáhly 60 milionů korun. Silničáři proto nebezpečnou zatáčku osadili varovným značením. "Od té doby počet nehod i jejich následků výrazně klesl," potvrdila klatovská policejní mluvčí Dana Ladmanová.
Poslední obětí byla dvaačtyřicetiletá řidička fabie, jejíž auto se 13. srpna 2009 čelně srazilo s protijedoucím terénním vozem. I když škody na majetku byly v řádech statisíců korun, celková ztráta, ke které se dopočítali experti, je v tomto případě přes 11 milionů korun.
Jak k takovým číslům došli? Kromě samotné škody na autech se započítají veškeré náklady na výjezd záchranářů k havárii, peníze potřebné na léčbu zraněných, nemocenská pro zraněné i jejich blízké, ale také třeba vyplácený sirotčí nebo invalidní důchod či zprůměrovaná suma, jakou mohl člověk vydělat, kdyby k havárii nedošlo.
Pavel Jedlička z Rokycanska si smutným martýriem, jež zažívají nejbližší oběti, prošel před pěti roky. Neovladatelné nákladní auto rozdrtilo osobní vůz, v němž jela jeho dcera a vnučka. Jeho blízké nehodu nepřežily, stejně jako druhá babička tehdy šestileté holčičky, která s nimi jela v autě.
"Byla to pro nás obrovská rána. Paní pak byla doma tři čtvrtě roku, já dva měsíce, můj syn asi také tak dlouho. Zasáhne to nejen rodinu, ale i kamarády. Pořád o tom přemýšlíte. A když se pak člověk vrátí do práce, stejně zpočátku nepodává výkony jako předtím," popisuje Jedlička (více o tragické nehodě čtěte zde).
Předsedkyně Českého sdružení obětí dopravních nehod Miluše Vondrušková odkazuje na závěry psychologů, podle nichž těžká nehoda poznamená asi deset blízkých lidí z okolí oběti. "Statistiky nemáme, ale víme o případech, kdy se rozpadají rodiny a manželství, lidé přicházejí o zaměstnání. Některé profese jednoduše nemůžete dělat, když berete léky na uklidnění," vysvětluje Vondrušková.
Jsou i lidé, kteří pak hledají únik z tragické reality v alkoholu, drogách nebo dokonce spáchají sebevraždu.
V roce 2008 měl lidský život "hodnotu" deseti milionů korun
Dají se ale všechny tyhle pohnuté osudy přepočítat do čísel? Výzkumníci v projektu nazvaném Ztráty z dopravní nehodovosti to udělali. Výsledky přetavené v čísla jsou téměř nepředstavitelné. Při propočítávání ztrát z roku 2010 došli k číslu 17,6 milionu korun v případě úmrtí, u těžkého zranění 4,8 milionu a u lehkého 668 tisíc korun. Když vše skončilo jen pomuchlanými plechy, průměrná ztráta z jedné takové nehody je 270 tisíc korun.
Každý rok experti hodnotu v jednotlivých položkách přepočítávají. To je vysvětlení, proč v roce 2008 byl lidově řečeno lidský život "jen" za 10 milionů korun.
K čemu jsou ale takové propočty dobré? Ředitel CDV Karel Pospíšil vysvětluje, že zdejší odborníci se ekonomům pokouší převést do čísel i věci, které jinak nevidí. A vysvětluje to na příkladu.
"Máte silnici z města A do města B, na níž jsou časté zácpy. Ztráta času lidí v zácpách se dá spočítat, stejně tak navíc zbytečně spálené pohonné hmoty, dopad na životní prostředí, může tam být úsek častých nehod. To vše spočítáte a můžete srovnat třeba s investičními náklady na postavení dálnice," říká Pospíšil.
"Vyčíslení ztrát v nehodových úsecích může být vodítkem, když tam stát vloží tisíce nebo statisíce korun, může v krátké době ušetřit i desítky milionů, když nebude muset platit různé důchody a jiné výlohy," říká člověk, který se v této oblasti pohybuje, ale není oprávněný mluvit s médii.
Za rok 2010 se ztráty související s nehodami v celé ČR vyšplhaly na 57 miliard korun, což je asi 1,5 procenta HDP. Stejnými metodami zjišťují ztráty i v okolních evropských zemích.
