„Tam, kde vznesené požadavky byly oprávněné, proběhlo finanční plnění již začátkem letošního roku. Celková suma se řádově pohybovala v milionech korun,“ uvedla mluvčí Vězeňské služby ČR Petra Kučerová.
Loňské rozhodnutí Krajského soudu v Plzni, které potvrdil Nejvyšší správní soud, by mělo být precedentem pro obdobné případy a dozorci a strážní z celé republiky se proto také začali domáhat svých peněz.
„Kromě plzeňské věznice poskytujeme v současné době právní pomoc příslušníkům z přibližně osmi věznic. V žádném případě nejde o jednotlivce,“ uvedl předseda Nezávislého odborového svazu PČR Milan Štěpánek.
Podle zjištění MF DNES chtějí peníze zpětně proplatit stovky dozorců a strážných. Nejdříve musí žádat u nadřízených ve věznici, když neuspějí, stížnosti pošlou generálnímu ředitelství vězeňské služby. Pokud stížnost zamítne, mohou následovat žaloby.
Podle odborů už je další žaloba u soudu
Z dosavadních rozhodnutí soudů vyplývá, že vězeňská služba by mimořádné přesčasy měla proplácet. Mluvčí vězeňské služby Petra Kučerová ale řekla, že není oprávněna poskytovat veřejnosti informace o nárocích současných či bývalých příslušníků.
„Veškerá rozhodnutí, která jsou, případně budou ze strany služebních funkcionářů vydána, samozřejmě budou zohledňovat jak platnou právní úpravu, tak i závazný právní názor vyslovený v rozhodnutích krajských soudů a Nejvyššího správního soudu,“ uvedla Kučerová.
Podle informací nezávislého odborového svazu by na plzeňském soudu už měla ležet žaloba zhruba sedmdesáti příslušníků. A ve hře je žaloba ještě obsáhlejší, týká se asi dvou set lidí.
„U případu se dvěma stovkami příslušníků by to snad mělo být vyřešené bez soudního jednání,“ řekl předseda nezávislých odborářů Milan Štěpánek.
Mimořádné služby musí být zaplaceny, řekl soud
Advokát Zdeněk Honzík, který loni zastupoval 58 plzeňských dozorců, se ke kauze nechce vracet. „V současné době se k ničemu vyjadřovat nebudu, protože část mé rodiny pracuje ve vězeňství a několik měsíců čelí šikaně,“ uvedl bez bližšího upřesnění Honzík.
Stejně tak nechal bez odpovědi otázku, zda je pravdivá informace z několika nezávislých zdrojů, že se na něj obrátily stovky strážných a dozorců z celé republiky, aby je zastupoval ve sporech o proplacení peněz.
Plzeňští příslušníci loni uspěli se žalobou, ve které chtěli proplatit mimořádně nařízené přesčasy v letech 2010 až 2012 (psali jsme zde).
Problém byl v tom, že se tyto služby započítávaly do 150 hodin, které mají například policisté nebo příslušníci vězeňské služby odsloužit každý rok zadarmo.
Podle pracovníků vězeňské služby to vypadalo tak, že když byl v káznicích nedostatek personálu, vedení s mimořádnými službami počítalo už při běžném plánování směn. Jenže podle soudu není možné, aby dozorci a strážní za tyto mimořádné služby nedostali peníze.
