Kolona na Rokycanské třídě v Plzni.

Kolona na Rokycanské třídě v Plzni. | foto: Jiří Bervida, MAFRA

Plzeňané dýchají jemný polétavý prach. Radnice to moc neřeší

  • 33
Vedení Plzně si zakládá na tom, že se ve městě dlouhodobě monitoruje množství škodlivin v ovzduší. Nicméně pokud přístroje ukazují příliš vysoké hodnoty, nepřichází reakce, která by situaci zlepšila. Na další provoz měřicích stanic teď radnice pošle bezmála dvě stě tisíc korun.

Náměstek primátora pro životní prostředí Petr Náhlík z KDU-ČSL prohlásil, že peníze z fondu životního prostředí pomohou zajistit kontinuitu získávání dat. Připomněl, že proti počátku devadesátých let minulého století je ovzduší v Plzni podstatně lepší.

„Ubyly oxidy síry. V ovzduší zůstává dusík, což je dáno automobilovou dopravou. Situace jsou špatné tam, kde je největší silniční provoz,“ uvedl Náhlík.

Z hlediska znečištění ovzduší v Plzni je v posledních letech největší problém jemný polétavý prach. Jeho zdrojem je doprava a ve městě jsou dlouhodobě překračovány maximální doporučené limity. „Reagovat můžeme údržbou komunikací,“ sdělil Náhlík.

Pomoci může ovšem i zklidnění nebo omezení provozu zejména v centru města. „To jsme řešili stavebními úpravami. Například v Pražské ulici se podařilo zřízením nových zastávek tramvají velmi razantně omezit množství automobilů, které zajíždí do centra,“ tvrdil Náhlík. Omezit provoz na hlavních tazích podle Náhlíka nelze, dokud nebudou postaveny jiné trasy.

Nicméně v Plzni se dosud ani po vybudování nových tras provoz jinde neomezoval. Nejkřiklavějším případem bylo vybudování magistrály v ulici U Trati, po níž mělo dojít k odvedení aut z Americké třídy. Většina politiků byla proti, takže Americká zůstala otevřená a dodnes funguje jako průjezdná trasa pro tisíce aut.

Miroslav Šuta, který se roky zabývá stavem ovzduší ve městě, si myslí, že radnice by dopravu zklidňovat mohla a měla.

„Dýcháme asi dvakrát víc jemného prachu, než doporučuje Světová zdravotnická organizace. Hlavním zdrojem je doprava. Už pětadvacet let poslouchám výmluvy, jak ji v Plzni nelze omezit. Zklidňování dopravy je možné například zónami s maximální povolenou rychlostí 30 kilometrů v hodině. V Berlíně počítají s tím, že pokryjí 70 procent města. V Plzni nám je před lety také slibovali a zatím nevím o žádné,“ sdělil Šuta.

Ten nevěří, že přestavba Pražské ulice citelně snížila počet aut pohybujících se v centru. „To s omezováním dopravy nemá nic společného,“ prohlásil Šuta. Upozornil, že dopravu v Plzni posílilo v minulosti i to, že město připustilo stavbu obchodních center v širším centru.

Zástupce plzeňské pobočky Strany zelených Petr Pelcl je přesvědčen, že jediná cesta ke snížení obsahu prachu v ovzduší vede přes vymisťování dopravy ze středu Plzně. „Protože město je pro lidi, a ne pro auta. Tady to ale leckdy vypadá naopak. Radnice má nástroje, jak to ovlivnit. Například územní plán,“ konstatoval Pelcl.