Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Diskuse k článku

Oheň může pomoci zachovat vzácná vřesoviště, potvrdil to požár v Brdech

Tři týdny po cvičných požárech vřesovišť na bývalé vojenské střelnici Jordán v Brdech mají ekologové první důkazy, že oheň přírodě pomohl. Vypalování se tak může stát legitimním prostředkem k udržení unikátních vřesovišť v nové CHKO Brdy.

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času

D28u84š46a48n 17G97o31g19e75l36a 7451244559758

Taková sekvoj požár potřebuje,jinak se její semena neotevřou a nenaklíčí a příkladů je mnoho.

+2/0
15.6.2016 10:28

P82e26t76r 30K47e37l39l31e67r 4559620564

A jéje... Zase se objevuje Amerika... ;-(

.

Vypalování fungovalo dříve a nebyl problém... Dokud se neobjevili "odborníci" co viděli mrtvé mravence a hmyz... Bohužel příroda je chytřejší než oni a jak je vidět i tady, hmyz z velké části přežije... To je fyzika, oheň jde nahoru a teplo také, takže směrem dolů moc teplota hluboko nejde...

.

Osobně si myslím, že by se vypalování mělo zase zahájit, samozřejmě bezpečné-riziko požárů...

.

Víte, jak by se tím například zredukovala populace kíšťat, se kterou si nevíme rady? Klíště nemá křídla neulétne před ohněm a nevrtá se do půdy... ;-)

+3/0
15.6.2016 10:17

P73a45v15e27l 64J21e25ř56á63b13e63k 7461352674487

Jste na omylu.

Zákaz vypalování trávy prosazovali hasiči, protože při špatně řízeném vypalování shořelo mnoho majetku a i uhořeli lidi.

Broučci byli jen jako emotivní prvek proti vypalovacích kampaní.

Nicméně, vypalování v době, kdy proběhlo na brdech není moc dobré. Tam je sice odůvodněné hořením lesa podle výcviku armády, ale jinak řízené vypalování jako nedílná součást péče o vzácná území se provádí v zimním období. Protože v tu dobu hoří jen organická hmota, hmyz a další, jsou před upálením chováni v půdě.

Klíšťata - to je víc otázka myší a jejich predátorů. A slabých mrazů.

Prostě mají podmínky pro množení, vypalování by je nezastavilo, protože by se ve sví podstatě vypaluje jen zlomek krajiny. Rozhodně ne lesy, velké louky atd., kde na každém listu dnes číhá savý roztoč.

0/0
15.6.2016 13:25
Foto

P14e30t39r 86S44u93c41h17ý 3340903202793

Nějak se mi nechce věřit těm číslům. Jestli teď se požár šířil 1-2 metry za sekundu a v letním vedru by se šířil 10x až 40x rychleji, to by se jako šířil 10-80 metrů za vteřinu? To je 36-288 km/h. Vím, že se požár umí šířit rychle, ale až takhle rychle? :O

0/0
15.6.2016 9:43

P68a89v83e14l 44N84o83v17á86k 7401927259879

Tak mozna je to porovnani za jak dlouho ohen pohlti plochu za mokra a za sucha. Kdyz se to zapali na jednom miste, tak se plameny siri "exponencionalne". Takze pokud se to zpomali treba jen o trosku, muze byt shorela cela plocha o dost pozdeji. Jen teorie.

0/0
15.6.2016 9:56
Foto

F48r31a45n23t23i45š28e50k 61H86r71a72b59a68l 3873619976398

288 km/h je už moc, ale 50 je reálná rychlost šíření požáru. Při dobrých podmínkách pro šíření (hodně vysušený podrost a vítr) dokáže požár dokonce přeskakovat překážky jako třeba řeka. Vítr žene hořící kousky dřeva, listí velmi rychle a například stepnímu požáru nemáte šanci utéct.

0/0
15.6.2016 13:22

R33a27d10i67m 25P80o28l32á22š32e30k 9626683529259

Tam bude podstatné pro řízené vypalování, že se to bude provádět relativně často.

Nestihne se tam tak nahromadit vyšší množství hořlavé biomasy, která by svým hořením vytvořila skutečně velký požár.

0/0
15.6.2016 9:30

K70a43m72i28l 71P91y80t56e87l68a 8312670321269

Skoro jako v Austrálii.

0/0
15.6.2016 8:30







Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.