Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Diskuse k článku

Horské smrčiny poškozené kůrovcem se samy obnovují, říká šéf NP Šumava

Horské smrčiny na Šumavě poškozené kůrovcem se samy přirozeně obnovují. Ukazuje se to například na Modravských slatích, Velké a Malé Mokrůvce či u Plešného jezera. Novinářům to ve středu řekl ředitel Národního parku Šumava Pavel Hubený.

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času

V51l29a98d63i39m11í89r 34N98o81v34o48t15n57ý 1399220632190

Ale obnovování smrčin smrčinami Šumavě nijak nepomůže, jen se bude zrychlovat perioda těch kalamit, ať už větrných, nebo kůrovcových, ne? Hubený a ekoteroristé PRYČ! ;-€

0/−2
25.2.2016 9:39

R39a36d49i29m 63P63o10l11á67š36e95k 9606333449459

Až na to, že šéf NP lže.

Na většině ploch zničených kůrovcem nebyly původné čistíé horské smrčiny, ale horské smíčené lesy , smrk plus javor klen, buk ,jeřáb.... Čistě horské lesy byly jen na malé rozloze nejvyšších partií Šumavy.

A na většině ploch zničených kůrovcem nevyroste věkově rozrůzněný smrkový les, protože takzvané "zásobní stromečky" většinou nebývají starší než 5 let a v konkurenci nemají šanci přežít stromečky mladší než cca 2 - 3 roky. Jen ojediněle, na trošku víc prosvětlených místech jsou mezi zásobními stromečky jedinci tak do 10 - 15 let. Až další kůrovcová kalamita, která může klidně nastat už za 10 - 20 let, stačí jedno větší sucho, vytvoří věkově rozrůzněnou smrkovou monokulturu. Pokud se do té doby stihnou vytvořit další "zásobní stromečky" ;-D:-(

+2/0
25.2.2016 8:29

O81n78d93ř10e24j 36R24a95t79a40j 4770738266531

co na to pan šubrt?

0/0
24.2.2016 20:53

J11i34n48d45ř55i98c84h 67Š25k78o79p10e74k 4105871660715

tipuji něco ve smyslu, že to není pravda, že tahle fotka je fotomontáž nebo není z parku

+2/0
24.2.2016 21:11

O84n73d25ř69e21j 57R43a69t19a24j 4980358326821

:-)

0/0
24.2.2016 21:33

E33r32i36k 51S82v94o35b83o98d89a 1813928364848

Tak samozrejme, ze se samy obnovi, ale trva to nekolik desitek let. Takze cela jedna generace lidi budechodit holinami a uschlym lesem. Nebylo by lepsi pokusit se ten les zachranit a neobetovat tak celou hednu generaci.

+2/−4
24.2.2016 18:15

J45a56n 24Š30k78r51a20b12á41n78e84k 7645370868222

A vůbec nejlepší by bylo vykácet a postavit tam takové ty plastové napodobeniny.. to by teprve byla ta pravá příroda..

+6/0
24.2.2016 19:45

O39n75d52ř25e52j 56R27a51t77a61j 4240888886481

myslím že je důležitější příroda než jedna generace turistů. a krom toho. mě jako turistu zajímá daleko víc ta dynamika lesa, která je tam právě teď vidět a mění se každým rokem.

+3/0
24.2.2016 20:36

J40i69n30d75ř49i42c33h 78Š52k21o12p13e81k 4215341200135

no a ?

Nějaká desítka let je z hlediska přírody nic.

Les v chráněném území není les v parku ve městě

+4/0
24.2.2016 21:12

L20u69d56ě21k 77N51ě26m82e68c 5915981952784

V tom případě si příroda může pomoct vždycky, třeba i v případě vytěžených povrchových dolů, vojenských prostorů, opuštěných sovětskými vojsky, elektrárny by vlastně taky nemusely být odsiřované, protože za čas si s tím přece příroda poradí. :-P

+1/0
24.2.2016 22:43

J10a89n 95Š23k51r40a53b93á16n21e71k 7955510738722

Budete se divit, ale z ekologického hlediska by vskutku bylo vhodnější nechat povrchové lomy tak jak jsou napospas přírodě... na mnoha a mnoha případech se ukázalo že takové prostředí je mnohem různorodější než tam kde probíhaly drahé umělé rekultivace.

Co se týče vojenských prostorů tam už to platí.. třeba Brdy byly přeměněny na CHKO právě proto že jejich příroda je unikátní...

Jediné s čím nemohu souhlasit je odsíření elektráren. zde se jedná o vliv který je v přírodě v podstatě cizí a který způsobil člověk a zasahoval území které člověk plně využívá ke svým potřebám (hospodářské lesy). Jisté ale je že i tak by si s ním příroda časem poradila...

+3/0
25.2.2016 6:07

L41u54d23ě68k 66N37ě14m84e78c 5775831582524

Já pořád říkám, že jsou ekologisti divný. Srovnávat Brdy s Ralskem, to je dost odvážné.

+1/0
25.2.2016 7:13

J33a33n 59Š64k85r52a24b32á12n91e25k 7215670728652

Mám pocit že divný tu je někdo jiný.. :-)

+1/0
25.2.2016 7:16

R75a49d10i16m 54P73o18l94á60š54e81k 9196433619909

To bylo. Bohužel už je obvykle pozdě, starší otevřené lomy byly zavezeny odpadem, novější lomy byly rekultivovány, často za využití evropských fondů.

0/0
25.2.2016 8:31

R37a72d61i69m 45P62o86l47á46š86e86k 9296273319219

Pokud to nebude zničeno další kůrovcovou kalamitou, vznikne tam zase další smrková monokultura. Ty "zásobní stromečky " jsou totiž téměř vždy stejného věku , v rozmězí několika let.

+2/−1
25.2.2016 8:13

E76r51i25k 46S21v23o12b43o57d46a 1783588504688

Tak samozrejme, ze se les sam obnovi, ale trva to nekolik desitek let. Takze cela jedna generace lidi bude chodit holinami nebo suchym mrtvym lesem. Nebylo by lepsi, ty lesy zkouset zachranit a neodepsat tak celou generaci.

+1/−4
24.2.2016 18:12

P35e97t41r 22H68a39r33i82p94r21a94s40a85d 22H67a18j86i31č 8743420324707

Nebylo. Vysazený les roste stejně tak dlouho, jako ten přírodní. :-) To za prvé. Za druhé umělý les je mnohem náchylnější k chorobám a usychání, nemá potřebné mikroklima, které tvoří v prirozeném polomu popadané stromy a mechy na nich. Musí se to přesazovat a ve svém důsledku je to nepřirozený les, který je mnohem méně zajímavý než ten přirozený. Také cena je někde jinde. Do přírodního lesa nedáte ani korunu. Možná něco málo. Podívejte se do ceníku, kolik si účtuje lesní správa za vysazení jediného stromku.

+4/0
24.2.2016 22:09

L42u91d46ě53k 25N59ě59m35e86c 5265181882944

Podstatné na tom je, že všechny rostoucí monokulturní (opět) stromy jsou stejného stáří. Srandovní porovnání ceny mladého stromku oproti vzrostlému dřevu radši ani nekomentuji. Ty vzrostlé stromy mohly být částečně zachráněny a k tomu mohly být vysazeny mladé do míst, kde se přirozeně mladé stromy neuchytily.

+2/0
24.2.2016 22:50

J27a60n 31Š84k18r51a46b27á42n51e10k 7275700568452

Kdybyste četl článek nemohl byste to o stejnověkém lese napsat..

takže zkusit znovu přečíst a pak psát..

+1/−1
25.2.2016 6:09

L78u69d70ě29k 92N91ě74m69e79c 5765921782664

Kdybyste to tam znal, tak nebudete povídat jen o tom, o čem se píše v článku.

+3/0
25.2.2016 7:10

R45a60d69i52m 69P13o77l23á68š69e53k 9576243299949

Kdybyste trochu chodil do les a jen od monitoru nepapouškoval zelené nesmysly. zjistil byste "objevnou" věc.

Ty zásobní stromečky, o kterých se v článku píše, se nedožívají vyššího věku než cca 5 let. Jen velmi ojediněle na trochu prosvětlenějších místech se dožijí tak do 10 let. Tudíž na místě kůrovcem zničeného produkčníhol lesa vznikne smrková monokultura, kde věkový rozdíl stromů nebude větší než 2 - 5 let, protože logicky budou nejsilnější ty nejstarší "zásobní" stromečky. Až další kůrovcová kalamita, která klidně může přijít už za 10 - 20 let, tam s trochou štěstí vytvoří skutečně věkově rozrůzněný původní "prales" . I když zase téměř všude "smrkově monokulturní"

+2/−1
25.2.2016 8:11

D73a13n 12R25o41z87s77í50v46a48l 3270742340684

Tohle by si měli přečíst především někteří lesní zlatokopové, snažící se vydělat na každém kůrovčáku.

+3/−1
24.2.2016 16:22

J55o24s38e74f 53V47l74t16a49v56s27k86y 3425115561123

Nemel by si nad timto lamat hlavu predevsim Karl Schwarzenberg, jemu patri lesy na Sumave, nez mu je Narodni fronta posoudruzsky znarodnila (ukradla).

0/0
24.2.2016 15:03

R59a49d44i60m 50P83o12l88á76š51e13k 9716913119329

JJ, milióny kubíků dřeva z klasického lidmi vysázeného produkčního lesa a pár hektarů původních geneticky jediněčných šumavských smrků byly zničeny jen proto, aby pár desítek takzvaných vědců vyfasovalo desítky a stoky milionů na granty a mohli na Šumavě bádat.

Ovšem výsledky to budou jedinečné, protože nikde jinde nebyli tak doslova blbí či neměli tolik zelených bezmozků, aby tolik hodnot jen pro nic zničili.;-D;-D;-D

+4/−9
24.2.2016 14:41

P63e59t47r 44M11a96l42ý 9840530514353

Než se pustíte do výroků o bezmozcích, zkontrolujte si svůj vlastní. A třeba si i zjistěte, jak se kde věci opravdu dělají, abyste se tady zbytečně neblamoval. Co?

+3/−2
24.2.2016 16:41

R38a95d74i83m 69P89o18l45á90š25e25k 9836333949739

No zelení jsou v současné době jedni z největších škůdců lidské společnosti.

Dávno už životní prostředí nechrání, až na nějaké vzácné výjimky úplně na nejnižší úrovni. Místo toho se stali pouze rychlým výtahem k moci a k financím tunelovaným z kapes občanů. Ať už všelijakými plošnými ekologickými poplatky neb oideologickým prosazováním zeleného průmyslu, jako třeba OZE energetiky anebostrašením lidí, například globálním alarmismem.

Kdo je dnes proti zeleným a potlačuje a omezuje jejich výmysly, ten chrání životní prostředí a pomáhá lidské společnosti.

+5/−5
24.2.2016 16:57

P53e72t64r 70M32a12l76ý 9640250634773

Obávám se, že jste ve své zlobě dost mimo realitu, ale tady s tím už nic neudělám.

Mimochodem, co vám ti zelení udělali zlého, že vám tak leží v žaludku. Vaše výroky neobsahují žádné důkazy, jen provolání. Takže to musí být osobní. To by vám ale nemělo bránit umět se dívat a přemýšlet mimo schémata a tak podobně. No nic.

+3/−3
24.2.2016 18:02

R50a18d66i58m 51P11o74l96á42š75e60k 9796763289119

To není zloba, to je popis skutečnosti. Zelení svými činy dodnes naplňují směr vytyčený takzvaným Římským klubem, který je mimochodem totálně chybný.

Neboli za každkou cenu co nejvíc zpomalit a omezit rozvoj lidské společnosti. Tímto jsou přímo odpovědní za ekonomické zaostávání hlavně Evropy, kde se jim podařilo výrazně víc než jinde infiltrovat se do vedoucích politických pozic, viz třeba Německo, a pozic rozhodujících bruselských úředníků. A proto taky Evropa víc než jinde zpomaluje, ustupuje z vedoucí globální pozice, výrazně se zadlužuje a víc než by odpovídalo evropské pozici v ní roste nezaměstnanost.

+1/0
25.2.2016 8:21

P11e92t85r 72H43a32r59i76p12r68a40s80a86d 64H15a92j97i29č 8533360404947

Vaše výroky jsou vyčtené a citované ze lživého panfletu oné odsouzené alergoložky která napadá poctivou práci Botanického ústavu ČSAV, že. Znám z Botanického ústavu několik lidí. Mají platy, za které by se styděl i zedník. Granty jsou rozdělované velmi přísně a každou korunu se snaží ušetřit. Styďte se za ty bláboly.

+2/0
24.2.2016 22:17

R58a66d42i32m 29P76o21l95á14š89e55k 9836743639329

No já jsem měl na mysli spíš "vědce" z Jihočeské Univerzity. Ti, kteří se v době boje o likvidaci kůrovce stavěli proti jeho likvidaci, aby potom až ochránci lesa tento boj prohráli, roky profitovali na "výzkumných úkolech" kolem této uměle vyvolané kůrovcové kalamity s miliardovou škodou. Která vlůbec nemusela být, kdyby se zelení nechtěli zviditelnit a neshodili ze stolu původní plán na postupnou přeměnu bezzásahových oblastí částečným kácením a dosazováním chybějících listnáčů.

+1/0
25.2.2016 8:36

V76l15a16d85i17m80í48r 42M44i25k55s21a 3543861775989

Viděl jsem to na mnoha místech ve Skalistých horách, kde po požárech zůstala spoušť a protože je to NP, nikdo nic neuklízel a nehasil, nesázel. Po letech to zase všechno zarostlo samo, jen jsem se divil, že se tady z odborníků v té Kanadě, či USA nikdo nezeptal, nemuseli se navzájem urážet. Ale tady šlo o prachy - pokácet co se dá.

+9/0
24.2.2016 14:31

M56i73c61h90a89l 84S65e27d54m82í91k 3299845816731

Takže na místě smrkové monokultury bude časem opět smrková monokultura. Je to opravdu dobře?

+1/0
24.2.2016 14:12
Foto

M58a19r32e64k 31S58v35ě87t95l51í84k 1929880832609

V uvedených lokalitách je to na smíšené lesy příliš vysoko..

+3/−1
24.2.2016 14:26

L65u84d58ě13k 76N84ě27m88e70c 5845251312294

Ano. Vždyť taky kvůli tomu se ta místa jmenujou Bučina, Březník, Javoří pila a další. :-P

+3/0
24.2.2016 17:20

Z88d35e65n49ě25k 40S72t46r94n77a55d 1435350256359

Jsou polohy, kde je dominantní výskyt smrku přirozený - horské a podmáčené smrčiny. Pak jsou polohy, kde je přirozený smíšený les, který byl v 18. a 19. století změněn na smrkovou monokulturu. Pokud zde dojde ke zmlazení, vznikne opět nestabilní smrková monokultura, protože jiné druhy jako buk nebo jedle tam už nejsou, tedy se nemohou ani zmladit. Zde je nutný zásah člověka a dosazování těchto původních dřevin.

+14/0
24.2.2016 14:26

R13a92d43i79m 33P64o97l40á62š10e33k 9706803339149

Je to dobře pro zelené. Protože zase za 10 - 20 let se mohou "zviditelňovat" ochranou kůrovce.;-D;-D

+1/−5
24.2.2016 14:37

O74n59d72ř20e65j 75R61a58t36a48j 4680308926471

tenhle les si s kůrovcem poradí. přečtěte si o tom něco

+1/−1
24.2.2016 20:41

L62u35k31á50š 91Š73m44a81h31e87l 2497654692664

Kdybyste chodil do školy na hodiny biologie nebo pořádně četl článek, zjistil byste, že v těchto polohách u nás přirozeně jiné dřeviny růst ani nemohou. Takže ano, je to dobře, protože ta nová monokultura bude věkově rozrůzněná a bude tvořena jedinci s odolnějším genofondem.

+4/−2
24.2.2016 14:56

O19n61d40ř48e75j 23R53a51t67a74j 4520258476261

to není zcela pravda. buk v této nadmořské výšce taky normálně roste. buk má ale ten cyklus jen ještě o trochu delší než smrk. takže to potrvá ještě trochu déle. ale to je v pohodě.

+1/0
24.2.2016 20:45

R30a95d25i39m 20P68o61l69á44š59e82k 9226113259909

Takových vysokých poloh u nás ani není a tím více na Šumavě. Skoro celá plocha šumavských horských lesů, respektivy vyšších poloh, kde dříve dříve byla zasázena smrková produkční monokultura, která byla zničena kůrovcem, je v takových výškách, kde přirozeně roste smíšený horský les. Tedy mix smrku, javoru klenu, buku, jeřábu....Tak vysoké polohy, kde už listnáče růst nemohou, jen pouze čistě smrkový horský les, je na Šumavě minimum. A ta smrková monokultura je tam jen proto, protože vyrostla z těch "záložních semenáčků" po tom předchozím produkčním lese. A věkové rozrůznění této nové smrkové monokultury nebude vyšší než 10 let. protože "záložní semenáčky" se v smrkovém lese dožívají běžně ne víc než 5 let, jen ojediněle tak do 10 let.

+1/0
25.2.2016 7:57

R87a77d36i95m 87P69o39l16á89š53e70k 9486813799819

Jiná věc je, že taková smrková monokultura bude odolnější než ta původní vysázená a to ze dvou důvodů.

Jednak růstem ve školce a potom vysázením se u mladých stromečků poškodí kořenový systém, hlavně ty kořeny, co jsou do hloubky a ty už nikdy proti semenáčkům rovnocenně nenarostou. Sice smrk nemá velké kůlovité kořeny jdoucí do značné hloubky, které se u jiných druhů dřevin přesazováním prakticky zničí, ale i tak jsou vysázené smrčky proti semenáčkoům méně odolné proti větru a suchu.

Jednak tam dojde k přirozenému výběru, zásobních semenáčku na většině plochy toho zničeného lesa je až stonásobky množství, které tam může růst v dospělosti. Dojde tedy k přírodnímu výběru jeden nejlepší až z několika stovek. Na druhé straně na okrajových stanovištích, kde i tak nasázené stromky vyrostly, nemusí být zásobní semenáčky žádné a nový les tam tak nevyroste. To bude ale jen menšina původní lesní plochy.

Je jen velká otázka, jestli bude ten les vyrostlý ze semenáčků dostatečně odolný nebo jestli tam bude do 10 - 20 let nová kůrovcová kalamita, to se ale zjistí, až to nastane.

+1/0
25.2.2016 8:04

O26n30d28ř44e15j 16R28a68t54a37j 4970918776771

ale nebude to věková monokultura a to je důležité

0/−1
24.2.2016 20:40

R40a63d69i38m 66P59o60l36á68š89e84k 9416363859329

V podstatě to bude věková monokultura, stáří stromů bude rozdílné v rozmezí pouhých pár let.

+1/0
25.2.2016 8:38

O30n25d89ř30e62j 79R11a94t79a95j 4560828706171

ne. nebude. už když tam vznikla kalamita mohly tam být stromy 10 - 20 let sarý. a je tam spousta dalších věcí.

0/0
25.2.2016 19:57

M36i43r41o40s24l21a74v 40S84e21n50d25l66e68r 9916746244318

horské smrčiny ty jsou všude v republice přirozené,ale pásma pod nimi jsou uměle pěstované monokultury následek průmyslové revoluce v polovině 19 století ,kdy nař.smíšené lesy Šumavy byly Lichensteiny nahrazeny rychleji rostoucími smrkovými doslova plantážemi a pokud chceme chránit tyto horské smrčiny musíme se vrátit zpět v nižších polohách k původním smíšeným lesům.pozn.Nebyli to pouze Lichenstinové -přetrvalo to do 70 let min.století

+9/0
24.2.2016 13:34

Z85d41e68n15ě77k 76S86t57r77n82a68d 1435850626149

Největší plochy lesů na Šumavě vlastnili Schwarzenberkové (ano, předkové čestného předsedy TOP 09), Lichtensteinové měli majetky zejména na jižní Moravě.

0/0
24.2.2016 14:18

R53a97d81i57m 97P93o54l17á18š49e59k 9456513399849

Nějaké původní horské smrčiny zůstaly ještě v Jeseníkách v nejvyšších partiích pod pásmem kleče. V Beskydech to jsou dávno klasické produkční lesy. Nevím jak v Krkonoších. Jinde ale docela určitě žádné původní horské smrčiny nejsou.

Na Šumavě bylo původních geneticky horských smrčin jen pár hektarů na obtížně dostupných místech. Všechno ostatní byly klasické produkční lesy osázené smrky dovezenými všemožně z Evropy. Od Skandinávie přes různé alpské lokality po smrky pěstované v rovinách Francie.

+2/0
24.2.2016 16:52

J38a20n 14B80u67r49i31a94n 2743369624460

Jo, řada lidí to říkala už tenkrát. A nemuseli být žádnými vizionáři - stačilo kouknout za čáru k Němcům.

Hlavně že k tomu měli potřebu se vyjadřovat všeznalí politici včetně našeho hradního kašpárka Emana.

+16/−3
24.2.2016 13:17

J33i27ř61í 11M51a16c39e14k 3635485754421

Jen by mě zajímalo, kteří političtí kašpárci to dělali z přesvědčení a kteří kvůli podmazu od těžařské lobby.

+4/0
24.2.2016 13:41

L72u87k47á23š 96C68i37e37s22l36a53r 6834158746575

Ono to zase není tak jednoduché. Je jasné, že les se sám obnoví když ho necháme bez zásahu, ale po jaké době? Pokud to bude trvat 40-50 let tak jak to vypadá nyní tak to prostě dobré řešení není. My jsme snad uživatalé lesa a pokud ten 50 let nebude tak s tím stavem spokojen teda nejsem. Z pohledu staletí se ten les zotoaví na 10% než ho to zase za 200 let sežere. Kdybych se narodil v roce 1993 tak bych krásný les na těchto lokalitách vidět tak ve svých 40 letech a to teda nevím jestli je fakt ze kterého bych měl jásat jak to tady děláte.

+1/−1
24.2.2016 13:55







Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.