Tak za prvé, Německo už tři roky po sobě zvyšuje porodnost. V roce 2011 se narodilo 662 685 dětí, v roce 2014 pak už 714 966, tedy o víc jak 50 tisíc dětí víc. Počet dětí na matku se zvýšil z 1,36 na 1,47. Takže informace o klesání porodnosti je lež. Do toho je nutné říct, že záplava lidí z jiné civilizace, kteří porušují pravidla už při svém příchodu, není záchrana před vymíráním. Je to velmi problematická záplata, která ani nezabrání vymírání původního státotvorného obyvatelstva, ani se z ní díky naprosto odlišné kultuře a množství většinou nestanou noví Němci (původně sekulární Turky tam mají 50 let a taky se to podařilo max. jen napůl), ani při své mnohem menší zaměstnanosti a zaměstnatelnosti (podle spolkové ministryně práce a soc. věcí je pro německý pracovní trh využitelných jen 10 % příchozích, asi 15 % je negramotných, i v Británii pracují rok a půl po příchodu jen 4 % azylantů...) nevytrhnout Německu trn z paty. Ta záplata získá leda čas a iluzi, že to takhle jde dál. Ale nejde, tímhle stylem brzy vymřou a místo nových pracantů si leda dováží exotické nástupce. Jediné, co Němcům vytrhne trn z paty, je zvýšení porodnosti na udržitelnou míru (okolo 2 dětí na matku, jako má Británie, Benelux, Skandinávie či Francie) a pokud to sami nezvládnou a budou to za ně muset udělat imigranti, je jedno kolik jich vítají nebo co si od nich slibují. Prostě co nevidět skončili a nejvíc, v co můžou doufat, je to, že ten konec bude bez nepokojů a že se o nich budou "noví Němci" alespoň učit v dějepise mimo první a druhou světovou. Je to vlastně paradox - Němci zachraňují svět, ale zatím nezvládají zachránit ani sebe.
