Smrt bobrům.
Naší předci věděli, proč bobry vyhubit. V Grygovu u Olomouce (1730), byl uloven pravděpodobně poslední divoký bobr v českých zemích vůbec. O 43 roků později došlo na schwarzenberských panství k umělému chovu bobrů, kdy byli posléze vypuštění do přírody a chráněni. Opět dělali obrovské škody, a tak 7.11.1833 byla vyhlášena jejich likvidace. Na Nežárce u obce Hamr je doložen poslední odchyt jedince z této populace, a to roku 1876.
Na soutok Moravy a Dyje, dorazili první jedinci proti řece Moravě už v sedmdesátých letech, pravidelný výskyt nastal v polovině let osmdesátých.
Po svém druhém návratu do českých zemí působí bobr pochopitelně opět škody vyplývající z jeho „naturelu“. Jsou tu čtyři základní typy: bobři narušují rybniční a říční hráze, způsobují zatápění pozemků, okusují dřeviny a pasou se na polních kulturách.
Viz: http://vesmir.cz/2014/11/13/bobrem/
A pak jsou zde takzvaní ekologové, kteří někde odchytí bobry a schválně bobry na cizí pozemky vypustí, aby majitelům škodili a ničili vše, na co přijdou. Jak k tomu přijde majitel rybníka, který si za cca 6 milionů zbudeje dílo, osází stromy a pak ekologové s IQ houpacího koňe tam vypustí bobry?
