jó, Hála... :) skvělý kantor...

On je problém vůbec pochopit, jestli se posledních třeba 50 let dá přednášet jako historie bez osobních předsudků, či jako obsah stanovený, řekněme nějakou normou. Nebo jestli se to dá přednášet jen jako souhrn událostí. Vždy novodobé dějiny se hůře vykládají a vykládaly  než dějiny středověku. I když i tam je znát podtext idealizování nebo ideologického náhledu.

Ackoliv jsem tuto dobu nezazil, tak z vypraveni mam pribliznou predstavu, jak pred rokem 89 probihala vyuka (nejen depisu) na zakladnich, potazmo strednich skolach. Ale problem v soucasne vyuce dejepisu vidim jinde. Jsem rocnik 95, tudiz jsem behem minuleho roku, kdy jsem byl ve ctvrtem rocniku gymnazia a mel jsem tedy projit v dejepisu dejinami 20. stoleti. Opakuji - MEL. Dejepis je na gymnaziich nastaven tak, ze se behem studia daleko vice ucite o praveku, staroveku ci stredoveku, nez abyste se vzdelavali o modernich dejinach, ktere jsou dle me to nejdulezitejsi. Behem maturitniho rocniku jsme se dostali nekam ke komunistickemu prevratu v roce 1948, na dalsi udalosti 2. poloviny 20. stoleti uz proste nezbyl cas, takze o studene valce, Kubanske raketove krizi ci o 17. listopadu se dnesni studenti moc nedozvi (probiral jsem to s nekolika lidmi z dalsich gymnaziich, stejny vysledek). Dalsim dukazem necht je i to, ze vysokoskolsti profesory byli prekvapeni, pokud se nekdo prihlasil na dotaz "A dostali jste se na stredni v dejepise alespon k Vietnamske valce?". Zvlastni. 

Už je to hodně dávno, ale dějiny 20.století, to byl opravdu s výjimkou válek, neskutečnej opruz. Vždycky jsem pohořel na tom, že jsem nikdy nevěděl, kdy byl jakej sjezd komunistických stran a kdo tam co řekl. A to nemluvím o současnosti, kdy nikdo nevěděl nic.