Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Diskuse k článku

Byty v Plzni by mohl vytápět jaderný reaktor, teplárna chystá studii

Plzeňská teplárenská chce zjistit, zda by se ve městě daly s pomocí jaderného reaktoru vytápět byty a vyrábět elektřina. Nová studie porovná i další paliva, jimiž by se mohlo topit v bytech a firmách za dvacet a více let. Kromě jádra to je plyn, uhlí, biomasa i komunální odpad.

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času

V31l42a19d54i97m95í97r 83N35o52v77o97t93n47ý 1849870142180

Idea zajímavá, ale rusáky do Evropy netahejte, prosím!!!

0/0
12.3.2014 9:36

L24i59b35o17r 22H57o53s89a74k 3195832814646

Ze hledaji ruzna reseni je spravne. S jadrem bych ale moc neblbnul. Jednak neni perspektivni, lidstvo si porad bude pohravat s tim ze ho omezi, az ho skutecne omezi. A kdyz CR na nejaky natlak kyvne ze necha jenom elektricke reaktory, treba, tak ma Plzen zbytecny problem. Urcite by nebylo prijemne kdyby tam courali ruzni ekologove s trasparentama, nebo nedejbuh teroristi. A o tom jestli jadro patri do rukou plzenskym topenarum, o tom taky nejsem stopro presvedceny :-)

Ke vsemu se ukazuje ze neni dobre kseftovat z rusama, tak kdyz uz, tak bych to rovnou stavel na nejakou americkou nebo francouzskou technologii.

Ale hlavne bych teda hledal neco nekonfliktniho. Co treba technologie tepelnych cerpadel?

0/0
4.3.2014 21:49

J64a88n 71N63o39v63á13k 6464654716103

Každopádně by se mělo začít "brutálními" tepelnými úsporami. Takže dále pokračovat v zateplování, výměnách oken a rekuperacích. Pořádně udělané okna navíc umožní pasivní příjem tepla ze Slunce (dvojsklo může fungovat jako skleník). Až potom stojí za to uvažovat, jaký zdroj tepla by měl být. CZT dnes a v budoucnu asi i dále bude drahé kvůli drahým a ztrátovým teplovodům. Proto by výroba tepla měla být decentralizovaná. Nedávno jsem byl na čumendu v bytovém domě, který jede na kombinaci zateplení-tepelná čerpadla-FV-velký zásobník na horkou vodu ve sklepě. Cena tepla je (bez jakýkoli dotací) okolo 400 Kč/GJ odpisů a cena téhle instalace jde dolů. Po 10 letech to bude účetně odepsané a cena bude odpovídat nákladům na údržbu a renovace. Tomu nejsou centrální uhelné elektrárny schopné konkurovat. O jaderných mám taky svoje pochyby.

0/0
20.3.2014 14:32

Z38b95y22n12ě41k 73Š87a62f53a46r23č26í19k 5947348955954

"Pokud by teplárna koupila reaktor z Ruska, není podle Kobylky vázaná na ruské palivo, podobně jako když koupí reaktor americký."

Gratulace autorkám! Vytvořit čtyřsmyslnou větu, to už je opravdu umění!

Takže ruský reaktor není vázaný na ruské palivo a:

1) Americký reaktor není vázaný na americké palivo.

2) Americký reaktor není vázaný na ruské palivo.

3) Americký reaktor je vázaný na americké palivo. 4) Americký reaktor je vázaný na ruské palivo.

+1/−1
4.3.2014 21:02

V53i15k32t74o50r 70V22e43s15e74l31ý 5575493154775

Já myslím, že to je celkem jasné.

0/0
5.3.2014 11:14

J93a63n 17H83a61v40r87d43a 4441959284219

Stavba a provozovani jaderneho reaktoru z technickeho i bezpecnostniho pohledu je prakticky vyresena vec. Uz pred vice nez 50 lety to fungovalo v ledoborcich a ponorkach, kde musela byt vyresena vsechnatechnicka i bezpecnostni rizika.

Co je ale problem, to je politicky. Kdo ma v rukou moc nad energii, ten ovlada i mnoho ostatniho. Tak se pripravte na to, ze nikde na svete nebude snadne postavit lokalni jaderny zdroj energie urceny pro malou lidskou spolecnost. 

Proto ty neprekonatelne legislativni prekazky.

+6/0
4.3.2014 19:35

K27a74r54e53l 43J39a16n49í21k 9668772635544

Hádám, že tímhle směrem je budoucnost jaderné energie. Naopak, megalomanské projekty ala JETE, které se bez subvencí státu nikde nerealizují, zůstanou jen pro centrálně plánované či kmotry ovládané ekonomiky.

aktuální článek na toto téma:

http://vtm.e15.cz/modularni-atomove-reaktory

+1/−3
4.3.2014 19:11

P51a89v97e68l 22Z41a94t95l18o48u25k41a27l 7221439232277

Problém u malých decentralizovaných zdrojů bude s bezpečností - a tím nemyslím fyzikální bezpečnost regulovaného jaderného štěpení, ale zabezpečení před průnikem osob snažících se zmocnit paliva ať už obohaceného či vyhořelého, zabezpečení přepravy a uskladnění tohoto paliva atd. Při takové míře nároků na bezpečnost se to většinou vyplatí u velkých centralizovaných zdrojů, které je možno bez problémů dobře stavebně a prostorově oddělit od okolí.

+1/0
4.3.2014 19:16

H87a39n54u51š 11H25o40r29á77k 9241204976373

Obohacene palivo, v urovni energetickeho obohaceni, neni dobry k nicemu jinymu nez k provozu reaktoru. Radioaktivni je velmi, velmi slabe(to se nosi normalne v rukou a problem s tim neni) a bomba se z nej vyrobit neda(teoreticky da, ale mela by rozmery zhruba vetsiho panelaku, coz neni 2x prakticky). Pouzity je z teroristickyho hlediska trochu zajimavejsi, pro konstrukci nejaky spinavy bomby, ale to zase neni jednoduchy ukradnout. Nebal bych se toho.

0/0
6.3.2014 10:45

K81a96r38e30l 17K88o96š45ť75á83l 8867251310655

Jádro má problém, protože čelí konkurenci státem dotovaným OZE a obdobně státem podporovanému břidlicovému plynu. Decentralizované zdroje bezvadně fungují, protože se zatím mohou připojovat na energetickou síť.

0/0
4.3.2014 19:46

V16á37c11l21a93v 15R97o48s88e33n98b98e88r81g 6389917622807

To jste uhodil hlavičku na hřebíček, tedy přesně naopak. Čím se výroba provádí ve větším měřítku, tím je účinnost celého procesu vyšší a koncová cena produktu nižší. Představte si třeba analogii s automobilkou - kdy bude cena auta vyšší, při kusové nebo hromadné výrobě?

0/0
4.3.2014 20:29

H19a20n43u44š 87H91o36r33á29k 9521634706643

No, vsechno ma svy meze, v pripade elektriny jsou to prenosovy ztraty. Gigawatty stovky kilometru daleko jsou problem.

0/0
6.3.2014 10:46







Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.