Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Diskuse k článku

Šumava nechemická. Válka s kůrovcem končí, insekticidy už nejsou třeba

Chemická válka proti kůrovci v šumavském národním parku přinejmenším prozatím skončila. Příští rok už se biocidy používat nebudou. Bude to poprvé za posledních deset let. Kůrovcová kalamita je totiž pomalu u konce.

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času

P92a85v67e92l 60J15e45ř20á13b25e47k 7461652624217

Přemnožení kůrovce se pravidelně opakuje 7 -10 leté periodě (kopíruje semenné roky smrků - má to totiž svoji logiku). Pokud do vrcholu této periody padne velká kalamita (například mnoho vývratů a zlomů smrků po vichřici či těžkém sněhu), a to polámané dřevo se včas nezpracuje, tak je zaděláno na super kalamitu. Tak jak ji naposled "zařídil" jeden ministr, protože nedal souhlas ke zpracování kalamitního dřeva v NP.

Takže je to jen otázkou, kdy se bude podobná situace opakovat. A bude to do doby, než se zas na Šumavě obnoví více odolné lesy, například vyšší zastoupení listnáčů apod. Pokud vše necháme na přírodní cestu, jak si někteří přejí, tak média mají na staletí o čem psát.

Šumava svojí rozlohou a druhovým složením lesních porostů (respektive porostů na lesních pozemcích) není stejná jako tolik opěvovaný Bavorský les.

Nicméně i holina zarostlá třtinami je určitý přírodní biotop. Jen co na to budou říkat lidi v nivách Vltavy a jejích přítoků.

+3/0
18.12.2013 20:55

M97a87r45t67i73n 10T38o67m14a55s 1921103878

Pavle, představa o listnáčích a výrazně smíšených lesích všude na Šumavě je blud nevzdělanců. Tam, kde se často lýkožrout výrazně množil, totiž přirozeně je horská nebo podmáčená smrčina. A zásah lesníků tam paradoxně gradaci lýkožrouta pomohl. Přečtěte si kupř. letošní páté číslo Živy, bez emocí je tam dynamika smrčin a kůrovce vysvětlena. Hezký den!

+1/0
18.12.2013 22:26

P28a33v68e43l 67J40e54ř38á34b16e63k 7981292704507

Obávám se, že každý z nás vnímáme Šumavu jinak.  Pro mne Šumava není jen první a druhá zóna NP, ale celé pohoří.

Za další ani přirozená horská smrčina není smrková monokultura. A přirozených horských smrčin na Šumavě v posledních letech bylo minimálně.

V uvedeném článku není nic co bych neznal. Jen vědci často zapomínají na oslabení smrků v semenném roce, protože kůrovec především kopíruje semenné roky a kalamity. Až po rozvoji průmyslu i vliv imisí.

Zajímavé je, že vědci svým způsobem podporují velkoplošnou devastaci hospodářských smrkových porostů při hranicích bezzásahových zón. V článku konstatují, že k šíření určitého druhu hmyzu (či jiného organismu) dochází snáze ve stejnověkých a jedno až málo druhových  porostech. A ve své podstatě, takto vypadá velká část hospodářské části Šumavy i v oblasti NP. Když si přečtete tu část, kde se píše, že je třeba udělat opatření, aby z bezzásahových lokalit se kůrovec nešířil do hospodářských lesů, například vytvořením ochranného koridoru o šířce 500-100m ploch bez smrčin. Takže logicky s ohledem na fakt, že okolo bezzásahových zón převažují monokulturní, převážně smrkové porosty, a že v bezzásahové zóně se kůrovec bude okolo jejích hranic šířit podle toho jak bude silná jeho populace a kolik bude u hranic pro něj věkově a zdravotně vhodných dřevin, tak se okolo těchto ohnisek za hranicemi  bezzásahové zóny kácet obrovské holiny. nezřídka o šíři 1 km. Logicky od ohniska půlkruh o poloměru minimálně 500 m, takže podle hranic 1 km holina.  A ty plochy se budou posouvat, jak kůrovec bude napadat smrčiny u hranic. Takže se budou posouvat i tyto koridory 

Navíc termální proudění na tak velké holině může letícího kůrovce či jiný hmyz vyzvednout do vyšších výšek a tím prodloužit jeho dolet - šíření. I to se už u nás stalo, myslím před desetiletím na severní a středí Moravě.

Dynamika smrčin a kůrovce tak jak ji vědci popsali v článku se přednášela v druhé polovině minulého století na lesnických školách. Tedy nic nového´

+2/0
19.12.2013 1:13

L76u30k91á61š 98V93á54c41h89a 6308915564349

Kde nic není, ani brouk nežere.....Rv

0/0
18.12.2013 18:16

J81i21ř10í 59U26h26e85r44e81k 2798158207338

A na kolik ta chemická válka přišla?

0/0
18.12.2013 15:27

M86a91r33t45i48n 13H58a60l47á22š92e93k 2150422858434

O Šumavu se rádi postaráme sami. Netřeba dotací, či rádců.

0/−1
18.12.2013 14:33

P47e50t21r 16V72a27c33e55k 4479828430

říká kdo? kmotři, jejichž postup byl soudem oceněn jako nezákonný? nebo "místní obyvatelstvo", co je za fůru dřeva ochotné ohrožovat lidi na životě?

0/0
18.12.2013 23:56

M68a96r24t80i38n21a 12M30o94u51d27r42á 7940863696279

Největší spotřeba 2007 - 2008? Tedy za Bursíka? To jsou věci...

+3/−1
18.12.2013 14:24

M16a54r83t39i51n 95T40o68m98a47s 1161623458

Paní Moudrá, berte ta čísla s rezervou. Zdrojem je Pechoušek, dosud největší lhář v dějinách parku. Do tiskovek je schopen tvrdit, že Nejvyšší správní soud rozhodl o kácení, přestože ví, že ta instituce rozhoduje pouze o procesních věcech. Záměrně a běžně zkresluje čísla o těžbě. Cituje německé sousedy bez autorizace, a když jim pak pošlete ověřovací mail, nestačí se divit. Na facebook profilu fičí cenzůra, za kterou by se nestyděl Kim Ir Sen.Jeho práce je jediná. Krýt exekutora kmotrovských zájmů z Hluboké, to jest Mánka. Ale ODS už zaplaťpánbůh ztrácí sílu, takže se brzy dozvíme pravdu. Pravdu, které se výrazně bojí i někteří starostové, kteří pro zachování svých seslí rádi přisluhovali.

+1/0
18.12.2013 22:35

M85i62c14h76a89l 63P32a40v64l81á12t 9213893914309

Nepredstirejte znalost politickeho pozadi veci, nepochopil-li jste zakladni fakt, ze sila Hluboke je stejna v ODS i v CSSD. Ve druhe jmenovane partaji je z celkem zrejmych duvodu dokonce o dost silnejsi. Abyste pak nebyl zklamany..

0/0
19.12.2013 10:32







Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.