na okraj ke Stodu a jeho obyvatelum.

Na severnim ostrove Noveho Zelandu, asi 70km na sever od Aucklandu se naleza vesnice Puhoi, ktera byla pred 150 lety zalozena 82 pristehovalci ze Stodu a prilehlych vesnic jako Chotesov, Losina atd. Stod opustili v unoru 1863, pri zastavce v Praze jim dal pozehnani na cestu kardinal Schwarzenberg. Nasledovala cesta vlakem do Hamburku, lodi do Londyna. Odtud dalsi lodi na Novy Zeland, zdlouhavou, ale popularni cestou nejdriv pres Atlantik na zapad do Brazilie nabrat cerstve zasoby a pak na jih do 40 rovnobezky jizni sirky a vyuzit silnych zapadnich vetru, ktere hnaly jejich plachetnici rovnou na vychod, pod Australii. Kdyz se dostali do Tasmanova more, nabrali kurs na severovychod a obkrouzili nejsevernejsi bod NZ u mysu Reinga. Pristali v Aucklandu a byli dopraveni mensi lodi smerem na sever k usti reky Puhoi do more. Odtud je nalozili do kanoji clenove mistniho maorskeho kmene a proti proudu potoka dopravili na jim urcene misto, ted zvane Puhoi = v maorskem dialektu Pomale vody. Tam na ne cekal pozemky (pribl. 14 akru na osobu) ktere tehdejsi novozelandska kolonialni sprava davala pristehovalcum zdarma, aby je zbavili divokeho porostu, zmenili v urodnou zemedelskou pudu a nasli na ni obzivu.

Pristehovalci dorazili na misto po 124dennim cestovani v obtiznych podminkach 29/6/1863. Prvni roky je cekala zvlast tvrda prace, protoze uzemi bylo zarostle hustym porostem, ktery museli nejdriv pokacet a vycistit. Prvni uroda se neujala a oni trpeli hladem, ale dostali pomoc od mistniho maorskeho kmene.

Postavili sva obydli, hospodarske budovy, kostelik zasveceny sv. Petru a Pavlu v upominku jejich svatku v den pristani a pozdeji hospodu, knihovnu atd. V letech 1865-1875 je nasledovalo jeste 5 dalsich skupin vystehovalcu z okoli Stodu.

Kostelik ma navstevni knihu s mnoha ceskymi zapisy a mistni hospoda je vyzdobena suvenyry z celeho sveta, ale hodne z Ceska. Pochovani jsou na mistnim hrbitove za vsi.

Zapomnel jsem dodat, ze pristehovalci samozrejme zalozili i mistni skolu.

Jsou pochovani na mistnim hrbitove za vsi. Puhoi ma take sve historicke museum pristehovalcu a Historickou spolecnost. Jeji website je

http://www.puhoihistoricalsociety.org.nz/index.html

historicke fotografie

http://www.puhoihistoricalsociety.org.nz/puhoi_pics1.html

Klobouk dolů!