Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Diskuse k článku

Průzkum o kůrovci: většina lidí se přiklání k vedení šumavského parku

Spory kolem šíření kůrovce na Šumavě a způsobech jeho likvidace názorově rozdělily Čechy na dvě přibližně stejně početné skupiny. Ukázal to průzkumu veřejného mínění agentury Focus. Současné vedení parku podporuje 44 % dotázaných, 36 % procent se staví na stranu ochránců přírody a přírodovědců.

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času

Takamuro

přírodovědci?

Článek se nám nenápadně snaží podsunout lež,že na straně pseudoochránců přírody jsou i přírodovědci.

Směšné.Patrně se jedná o z našich daní dobře placené "vědce"-propagandisty -kamarády Hnutí DUHA,které už dobře známe.

Drtivá většina skutečných ,zodpovědných přírodovědců před kůrovcovou kalamitou varovala a jejich slova se potvrdila.

Jenže media , v nichž pracuje řada lidí indoktrinovaných zelenou ideologií ,nám musí vnutit "to správné" chápání problematiky.

Zrovna tak směšné a zavádějící je to členění respondentů do kategorií,které se zrovna hodí. Mnohé to připomíná...

0/0
14.10.2011 11:23

Jamie_Smith

A zase znova...

Jestli kácení na Šumavě něčemu pomůže nevím, školy nemám. Jednou se ale určila bezzásahová zóna, kam člověk svůj nos strkat nemá, a nechalo se na přírodě, aby si poradila. Že se nám zdá její způsob řešení problému nelogický, špatný, nešťastný, je sice pěkné, ale ono by to dalo moc práce, překousnout lidské ego a jednou si říct "Tak ať, nějak to dopadlo předtím, nějak to dopadne i teď."

Tam, kde jste si to povolili, si klidně vykácejte stromy všechny, nebo to posypte vápnem, nebo třeba vypalte napalmem (jak odolný ten kůrovec vlastně je?). A nebo tu bezzásahovou zónu zrušte úplně a bude pokoj (pokud to zákon neumožňuje, změnte zákon ;-D). Ochranáři se budou vztekat kvůli něčemu jinýmu a lesníci budou mít klid na práci :-)

0/0
14.10.2011 11:08

silný kuřák

Budu to opakovat

až do zblbnutí: je úplně lhostejné, jestli se nějaký přírodní proces spustí dneska nebo za deset let či za padesát. Nejdřív ale zjistěte, co vůbec chcete. Není ujasněno vůbec nic, Šumava je pouze nedobrovolným kolbištěm, na němž probíhá jakési střetnutí stran, z nichž jedna nenaslouchá druhé, ze všeho čumí amatérismus a individuální zájmy. A je mi lhostejné, že se pořád citují nějaké studie, když nikdo není schopen je prosadit. Vyhlášením parku ten park nevznikl, vyhlášení parku je jen bejkovec, kterým se mlátí kolem sebe. A zatím je namnožený kůrovec, rozvrácené porosty a těžko zalesnitelné holiny. Pokud tohle "ekologové" chtěli, pak musím pochybovat o jejich zdravém rozumu.

Domnívám se, že v současné době je jediné řešení: vraťte to území státním lesům, ať se pokusí tyhle holiny zalesnit a mezitím si ujasněte, co vlastně chcete.

0/0
13.10.2011 20:44

stroup

Re: Budu to opakovat

tak váš názor je všeobecně znám.. příroda si neporadí a je třeba ji regulovat a řídit.. ochrana přírody a vůbec příroda sama je něco co má menší cenu než průmyslový závod, sjezdovka nebo nějaké krásné obchodní centrum... budiž, dle mého je tento názor mylný ale co nadělám, myslím že není šance vás přesvědčit o opaku ( tedy třeba o tom že kácení na ptačím potoce bylo nesmyslné a zásah policie nezákonný )....

+1/0
13.10.2011 21:18

habr

Re: Budu to opakovat

Bohužel jste nepochopil co silný kuřák napsal. A o tom přímo píše - jedna strana neposlouchá druhou.  Nepamatuji si, že by někdy kuřák psal o tom, že vítá sjezdovky, obchodní centra, ale co vím, že z monokultury přirozenou obnovou bude zas monokultura.

Kdybyste vi ochránci kůrovce za každou cenu, i za cenu destrukce lesů na šumavě /dnes zmizelo pod jeho kusadly aso 20% plochy starších smrkových porostů na Šumavě: Pod dohledem ochránců je prakticky zlikvidovány  porosty geneticky původních šumavských smrk, množí se tam havět natahaná z celého Rakouska- Uherska (nicméně ochránci mají vizi, že časem se zas ten šumavký smrk vyselektuje . časem dle mne v rovině mnoha generací smrků, takže blíž k několika tisíceletím než století).

Ale škoda slov -  ideologie části vědců a aktivistů dosáhla svého  - Stráský je na koni.  Takže devastace Šumavy stavbami jde na účet aktivistům.!!

0/0
13.10.2011 21:31

stroup

Re: Budu to opakovat

já tady spíše reaguji na celkový pohled kuřáka v těchto diskuzích.. a v několika mi jasně řekl že dává přednost ekonomickému růstu šumavských obcí právě třeba zvýšením turismu pomocí nových lákadel.. taky je znám svým prohlašováním o finančních škodách které vzniknou tím že stromy sežere kůrovec a neskončí na pilách..

co se týče monokultur.. zdá se mi že si nejspíš nerozumíme, pokud vím tak nikdo z ochránců nechce smrk tam kam nepatří.. ale pouze tam kde je přirozený..

0/0
13.10.2011 21:37

habr

Re: Budu to opakovat

A jak se má udržet život na Šumavě aby lidi neodcházeli do vnitrozemí za prací? Na co tam dneska dostaneme lidi aby tam přijeli utratit penize a tak tam dali části místnícxh lidí práci?

Lákadlo přeci neznamená jen sjezdovku a super budovy. Je potřeba si vyříkat co kdo tedy lákadlem myslí. Nicméně podívejte se do okolí všech větších měst ve vnitrozemí jak se tam rozšiřuje výstavba na v polích s kvalitní půdou, protože tlak lidí z pohraničí a bez pracovních příležitostí na vnitrozemí je silný.

Pokud nechceme aby smrk byl na pro něj nepřirozených stanovištích, tak musíme do toho přirozeného zmlazení zasáhnout. Dosadit nové druhy apod. Jistě pokud to neuděláme - přirozeným vývojem se tam ty dřeviny taky dostanou - taale bude to trvat tisíciletí. Buk se prostě pohybuje krajinou velmi pomalu, dá se říci po desítkách metrů v rovině desetiletí.

0/0
13.10.2011 21:52

stroup

Re: Budu to opakovat

průmyslová výstavba u velkých měst že je způsobena tlakem pohraničních nezaměstnaných? sakra ač sám žiju v sudetech tohle je pro mě novinka.. vždy jsem měl za to že zvýšenné zastavování půdy je způsobeno spíše jinými faktory a to hlavně dopravní dostupností (logistická a výrobní centra) kvalifikovanou pracovní silou (centra administrativní a více orientovaná na odbornost pracovníků). mimochodem jistě víte jak dopadl zákon o půdním fondu původně předložený "zelenými fanatiky" (smetený ze stolu) který se nyní prakticky ve stejné podobě měl schvalovat.. jaká to zajímavá věta se do toho zákona dostala.:-(

o tom co přitáhne turistiy více, zda příroda či sjezdovka se vedou diskuze už dlouho.. to že jen značka NP zvyšuje návštěvnost až o 30% je dokázáno..

a o tom přirozeném zmlazení.. pokud vím ekologové protestují proti něčemu úplně jinému než je vracení původních druhů na stanoviště kam patří.

0/0
13.10.2011 22:03

habr

Re: Budu to opakovat

Buď rád, že v Sudetech máte práci. Tam kde žiji se neustále staví, tlačí do polí apod. K nám se stahují lidi kteří bydleli v blízkém velkém městě, a do jejich panelákových bytů zas jdou lidi z ostravska, vysočiny,  mostecky, oblati Orlických hor apod. Když dáte v obchodě slovo s prodavačkami, tak vedle těch co jsou na východ od  Bílých karpat je hodně právě z podobných oblastí a celé š´tastné, že mají práci.

Návštěvnost Šumavy i přes značku NP klesá.Zda je to tím, že nemají co turistům nabídnout, nebo tím že je děsí suché stromy nebo tím, že léta v posledních létech nic moc nebo, že lidi mají zas a zas hlouběji do kapsy bude záležet na dalších hodnocení.

0/0
13.10.2011 22:22

stroup

Re: Budu to opakovat

že by tu na jesenicku byla nějaká přehršel práce jsem si nevšiml.. :)

no a co se týče návštěvnosti.. kde neklesá? vždyť právě a jen příjmy z turistů stojí za snahou vyhlásit NP Jeseníky.. od čehož dávají "ekologové" ruce pryč a tenhle proces táhnou hlavně podnikatelé.. (přičemž neříkám že máme něco proti vyhlášení NPJ, naopak.. ale to jak vypadá návrh co leží na stole není o ochraně přírody, jde jen o tu značlku "Národní park")

0/0
13.10.2011 22:27

tdvorak

Re: Budu to opakovat

Míň mě děsí suchý stromy než pláně plný pokácených ohoblovaných telegrafních sloupů, jaký jsou tam teď.

0/0
14.10.2011 8:21

stroup

Re: Budu to opakovat

jinak je mi jasné že "ekologové a ochránci přírody" můžou za všechno zlo světa, od sežraného druhého nejstaršího smrku na šumavě až po hladomor v somálsku, ale už jsem se s tím nějak vnitřně smířil a dobře spím:-)

0/0
13.10.2011 21:41

habr

Re: Budu to opakovat

Já naopak spím špatně, protože naprosto zbytečně, pro fanatismus některých poblázněných lidí se zničil velký kus zajímavého území.

Ne všichni ochránci přírody s množením kůrovce souhlasí, jen nemají šanci to dát najevo, aby ti zastánci kůrovce je nenapadli, že podporují těžařské firmy.

0/0
13.10.2011 22:06

stroup

Re: Budu to opakovat

no osobně neznám ochránce přírody který (po prostudování podrobností a to je důležitá podmínka..) souhlasil s kácením v lokalitě na ztraceném.. tedy pokud za ochránce přírody nepovažujete třeba Klause..:-)

mě nepřipadá kůrovcem sežrané lesy jako nezajímavé prostředí, naopak pokud bych si měl vybrat mezi návštěvou smrkového hospodářského lesa a tím co je na šumavě tak šumava jasně vede..

0/0
13.10.2011 22:11

fajnsportovec

Většinové mínění nerovná se vždy nejlepší řešení

Většina v tomto půzkumu dost  těsná (jen o 8%) nereprezentuje to nejlepší řešení. Obvzláště pokud přední vědci z Akademie věd ČR a univerzit vyjádřili své stanovisko podložené skutečným výzkumem a né nějakým průzkumem veřejného mínění.

Optimální je podle nich nechat odumřelé stromy na místě, aby mladé stromky měly z čeho čerpat živiny. Jak prosté a jednoduché. Jediný důvod, který vidím proč s nimi vedení parku nesouhlasí je lobby majitelů okolních lesů, kteří se bojí o to, že je kůrovec připraví o výdělky. Prostě stavějí své zájmy nad to, co je optimální pro přírodu a Šumavu.

A nebyli to náhodou majitelé lesů, kteří svým nevhodným hospodařením současnou situaci způsobili. Kdo začal vysazovat jen smrky a nyní se diví, že se příroda sama tomuto počínání brání a snaží se navrátit situaci do původního stavu.

+2/0
13.10.2011 16:54

habr

Re: Většinové mínění nerovná se vždy nejlepší řešení

Jak nahradíte výpadek dřeva v naší spotřebě pokud se začnou vysazovat listnaté, pomalu rostoucí dřeviny jako je dub, buk, apod,? Dovozem z rozvojových zemí, devastací lesů v vnitrozemí, ropou?.

navíc mám pocit, že jste celkově mimo mísu. nejde o problém jestli stromnechtastát či ne, ale jestli nechat nadále přemnožovat populaci kůrovce a nechat aby napadal dalšá tisíce zdravých stromů. Jež těď během několika let kůrovez zahubil necelých 20% porostů které jsou pro jeho žír dobré.  Věříte v zásah přírody pomocí plísní který může a nebo nemusí a nebo raději podpoříte fyzické opatření a necháte kůrovce zlikvidovat. Zatím nejlevnější je pokácení a oloupání. Takže když chci zastavit kůrovce, musím kucet nebo loupat na stojato (mnohonásobně dražší) a nebo feremony které zničí samičky.

Pokud pokácím, oloupu a nechám na místě - tak někam odvezu živiny pro budoucí stromky? Myslím, že jste uvedl velmi laciný názor.

0/0
13.10.2011 17:03

fajnsportovec

Re: Většinové mínění nerovná se vždy nejlepší řešení

Hodně dřeva jde dnes na export, Německo, Rakousko. Tak se holt nebude tolik vyvážet. Krom toho množství dřeva z bezzásahových zón Šumavy je zanedbatelný vzhledem k možství, co se vytěží v celé ČR.

Kupodivu ač se Vám to může zdát divné věřím v to, že příroda si dokáže s čistě přírodním prostředím poradit mnohem lépe než jakýkoloiv člověk.

Živiny ne, ale pokácené stromy neposkytnou mladým stromkům stejnou ochranu proti povětrnostním podmínkám jako stojící uschlé stromy.

0/0
13.10.2011 17:19

habr

Re: Většinové mínění nerovná se vždy nejlepší řešení

Milý sportovče - stromky dokáží vyrůst na holé ploše.  Až budete mít čas, tak si zkuste co je pro semenáček lepší ochrana. Vysoký stojící strom bez jehličí který potom do zmlazeného porostu spadne a řadu stromů poláme (k dobruz´těch ostatních) a nebo ležící kmeny. Vaše zaklínadlo, že bez stojících stromů se les nezmladí vyvrátí každá stavba dálnic která prochází lesy.  Obrovské zmlazení smrky na silničních zářezech v místech kde je po celé léto úpal hovoří ve váš neprospěch.  

Příroda to je otázka co to příroda je.  Je to jen zaklínadlo které se blíží u některých lidí k šílenému náboženství.  Ještě problém je navíc v tom, že na Šumavě není čistá příroda. Do jejího vývoje zasáhl člověk, takže to co tam se teď odehrává jsou jakési přírodě blízké procesy které startují na podmínkách které jim nastavili lidi.

0/0
13.10.2011 21:45

Hynek Vilém Jarmila reloaded

Re: Většinové mínění nerovná se vždy nejlepší řešení

Nejde ani tak o živiny, jako o to, že i stojící suchý strom pomáhá stínit a současně se v něm množí i jiní brouci, nejen ti "školdiví". Současně i stojící suchý strom chrání malé stromky před větrem.

Proč lesáci nekácí ve zdravých lesech malé mýtiny, nevysazují tam mladé stromky a nezvětšují zde druhovou pestrost.

BTW po orkánu kyril zůstaly v Tatrách stát všechny modříny, lehly jen smrky.

0/0
13.10.2011 17:21

habr

Re: Většinové mínění nerovná se vždy nejlepší řešení

Když se udělá ta hektarová holina (30x300 m), vysadí se novými stromky - nerostou? Rostou.

Když budet dělat ty vaše kotlíky (tak se vám zdraží cena dřeva, při těžbě se poškodí mnoho okolních stromů padajícími stromy , následně se zhorší kvalita dřeva.

Lesáci v posledních desetiletí sází i další stromky než smrk a borovice. jenže to bude poznat tak za desetiletí.

Modřín do českých lesů s výjimkou jedné lokality nepatří - není zde původní.

0/0
13.10.2011 22:15

Hynek Vilém Jarmila reloaded

většina lidí nemá ani informace, ani znalosti

Tohle je přesně téma, na které se nemá dělat průzkum. Tohle není názor lidí, ale jejich pocit. Z pocitu nevzniká nikdy racionální reakce, ale pouze hysterie a strach. Pocit je i klíčový důvod pro odpor lidí, co na Šumavě žijí. Přitom se jasně ukázalo, že a) na přemnoženého kůrovce útočí rychle jeho přemnožení paraziti a nemoci b) kůrovec napadá jednotvaré (stejně staré a jednodruhové) lesy - pokud je vykácíme a zasázíme nový smrkový monoles, zaděláváme na novou kalamitu. Tohle dělá vedení NP Šumava.

0/0
13.10.2011 15:35

silný kuřák

Re: většina lidí nemá ani informace, ani znalosti

Jestli se nemýlím, tak ekologové prosazovali referendum na Temelín...... Zatímco v lese byl kdekdo, tak o atomu ví každý prd... A nejméně ze všech ti přivazovači. Tak proč tady zpochybňujete nějaký průzkum? Tím Vám nechci vyvracet názor, že mnohdy jde skutečně o pocit. Ovšem tam neřaďte ty lidi, kteří tam bydlí a pracují. Ti toho ví víc než kdejaká hlava pomazaná....

A k těm predátorům - opět první, kdo zpochybňoval objektivní hodnocení, byli zase ti Vaši oblíbenci.

0/0
13.10.2011 15:47

Hynek Vilém Jarmila reloaded

Re: většina lidí nemá ani informace, ani znalosti

Nijak nemiluju ani ty přivazovače, ale ani ty lesáky, co hájí především ten svůj sousední hospodářský les a vedení NP je jen použit jako nástroj. S názorem lidu sprostého na jádro a na lesní hospodářství souhlasím - lid ví prd a rozhoduje se iracionálně, emotivně. Myslím, že o fungování lesa ví obyčejní lidé stejně málo jako o atomu. Lidi zanjí jen to, co se dá sežrat nebo čím se dá zatopit v kamnech. A to je trochu málo.

0/0
13.10.2011 16:12

habr

Re: většina lidí nemá ani informace, ani znalosti

Pokud chceme mít dostatek dřeva pro naši potřebu, nezbývá lesákům nic jiného než ten hospodářský les chránit, protože jako společnost jsme jim tuto povinnost právními předpisy uložili.

Bude lepší z nadávání lesáky vynechat a víc se zaměřit na řešení problému proč máme tak vysokou sprotřebu dřeva.

0/0
13.10.2011 16:54

stroup

Re: většina lidí nemá ani informace, ani znalosti

tak jsem tu i s hadrem na hlavě jak jsi mi doporučil.. hlava zchládla a tak se chci zeptat jestli se náhodou nepletu. podle toho co jsem četl (a nikdo mi to nevyvrátil) přibývá jednak zalesněné plochy v čr a narůstá i množství dřevní hmoty v lesích.. tedy že vytěžíme méně než naroste.. je to pravda? a taky bych se rád zeptal kolik porocent z vytěženého dřeva je právě to co se vykácelo kvůli kůrovci na šumavě?

0/0
13.10.2011 20:37

silný kuřák

Re: většina lidí nemá ani informace, ani znalosti

Nechci se mísit do debaty, ale mohu potvrdit, že již řadu let podíl zalesněné plochy stoupá, a že se dříví zašetřuje. O podílu šumavského dřeva nemám tušení, ale jistě se to dá najít.

Tento údaj ovšem jen velmi volně souvisí s dřívím z kůrovcových těžeb na Šumavě. Je to proto, že v lesích, kde se řádně hospodaří, je kůrovcová těžba minimální, zatímco v lesích zanedbaných je kůrovcová těžba vysoká. A protože v hospodářských lesích je kůrovec pod tvrdými sankcemi, zatímco v experimentálních lesích je to brnkačka, tak se spíš zeptejte na podíl kůrovcového dříví ze Šumavy....

0/0
13.10.2011 20:51

stroup

Re: většina lidí nemá ani informace, ani znalosti

ano já nepochybuji o tom že kůrovcového dřeva na šumavě je mnohem více, vím že sankce za zanedbání kurovce v hospodářském lese jsou vysoké.. ale musíme si zodpovědět otázku zda je NPŠ primárně lesem hospodářským.. a pokud vím tak majitelé lesů ohrožených kůrovcem právě z NP dostávají za toto riziko každoročně dost peněz.. je nasnadě že pokud dáváte přednost lesům hospodářským před těmi přirozenými je jasné že vám přístup "bezzásahovosti" vadí.. ale to už je věc jiná.

0/0
13.10.2011 21:24

habr

Re: většina lidí nemá ani informace, ani znalosti

V národním parku se dá říci, že je  les povětšinou účelový. Vedle vědeckých hledisek musí ale splňovat další parametry, vodohospodářskou, krajinotvornou, rekreační, vzdělávací, osvětovou apod.

Pokud pomynu fakt krajinotvorný apod, tak pokud kůrovcové plochy zarostou trávou, vodohospodářská funkce bude výrazně potlačena. A podle snímků co se často ukazují jako přirozená obnova, tak se silně obávám, že ta nepříjemná třtina křovištní a její sestřičky dokáží zmlazení smrků a dalších dřevin rychle předběhnout. Když na její drn prudce zaprší, tak voda pojede podstaně rychleji dolů do údolí než  kdyby tam byl les s normálním humusem.

To, že stát majitelům dává nějaké peníze neznamená, že jim hradí celkové ztráty.

 Mne bezzásahovost nevadí. v principu. Ale vadími, že se stává zaklínadlem ve kalamitních situacích. A přemnožení kůrovce je kalamitní a bude ještě několik let gradovat, pokud nenastanou pro kkůrovce nepřirozené podmínky.  Zákon hovoří, že v bezzásahovém území lze dát výjimku.

0/0
13.10.2011 22:00

stroup

Re: většina lidí nemá ani informace, ani znalosti

o tom že stráský nemá vyjímku byla celá blokáda (ano vím že se kácelo v druhé zoně ale vyjímky potřeba byly, to uznává každý včetně stráského)

0/0
13.10.2011 22:07

habr

Re: většina lidí nemá ani informace, ani znalosti

Velmi dobře píšete, že lidi kteří nemají informace by se ke kůrovci neměli vyslovovat. bohužel mezi patříte zřejmě i vy sám. Ono se prokázalo, že paraziti kůrovce napadnou, ale zničí pouze jen o několik desítek %.  Nevím kdo kdy napsal, že se na Šumavě bude vysazovat zas jen smrk. Stále se totiž píše, že smrk, jedle, buky, javory a další dřeviny.  Monokultura právě vzniká přirozenou obnovou ve zničených smrkových monokulturách, protože v půdě není nic jiného, než smrkové semínko, sem tam něco jiného, ale ve své podstaně zanedbatelné množství  = další kalamity

Pokud mi někdo napíše, že na snímku co je u článku je ukázka obnovy budoucího lesa, tak ¨tak se jen usměji.  Na snímku je sem tam nějaký smrček a potom travní porost. Leckteré trávy mají tak silný drn, že v nich nic nevyklíčí podesetiletí.

Nepodléhajte demagogii aktivistů - ochrana lýkožrouta byl  drahý vědecký pokus který budou platit ještě potomci našich dětí.

0/0
13.10.2011 16:51

silný kuřák

Doporučuji

povšimnout si faktu, že Správa má největší podporu mezi vysoce kvalifikovanými odborníky......To je upozornění pro ty, kteří tady soustavně omílají, že všichni odborníci jsou ekologové, a že neznají odborníka, který by podporoval kácení proti kůrovci.

0/0
13.10.2011 15:27

Hynek Vilém Jarmila reloaded

Re: Doporučuji

Otázka je, co je to kvalifikovaný odborník. Naše školy vychovávají lidi od základu jako fachidioty, takže pokud ten člověk má lesárnu, bude podporovat lapače a kácení, pokud má ekologii a přírodovědu, asi bude podporovat bezzásah. Odborník je dost nebezpečné zaklínadlo - co to vlastně je?

+1/0
13.10.2011 16:19

fajnsportovec

Re: Doporučuji

Stanovisko pracovníků Centra pro výzkum biodiverzity Akademie věd ČR k otázce regulace kůrovcové gradace v Národním parku Šumava

• Nejde zde jen o porosty smrku ztepilého, ale především o celý unikátní a tisíci zpětnými vazbami vzájemně provázaný ekosystém, skládající se z obrovského množství mnohem nenápadnějších druhů, jakými jsou baktérie, houby, nejrůznější byliny a bezobratlí živočichové, kteří mohou být neodborným zásahem zničeni nebo významně poškozeni. Ztráta těchto nenápadných druhů by mohla mít vážné důsledky pro celý ekosystém, protože tyto okem téměř neviditelné entity mají nepostradatelnou roli v koloběhu živin a udržování rovnováhy. V této souvislosti je nutno uvést, že rozpad stromového patra a kůrovcové gradace jsou přirozenou součástí dynamiky horských smrčin.

+1/0
13.10.2011 17:04

habr

Re: Doporučuji

Mluvíme o přirozených smrčinách a nebo o smrčinách které již člověk minimálně jednou vykácel a nebo na jich zpracoval sněhovou či větrnou kalamitu.

První - původní smrčiny jsou jen na několika místech, zpravidla již sežrané. Ty druhé "původnísmrčinyů byly aktivitou člověka pozměněny.

Vědci píší - "mohou být neodborným zásahem" . Ne, že budou  zničeny, ale mohou. Ataky neříkají co je odborný a neodborný zásah.  A s  výjimkou nekácet, jinou alternativu na veřejnost nevyslali.

0/0
13.10.2011 17:22

stroup

Re: Doporučuji

přirozená a původní (pralesní ) smrčina je, jak jistě víte, docela rozdíl.. je zvláštní že ač odborník využíváte směšování těchto dvou pojmů do jednoho, člověk by řekl že to děláte schválně :-)

0/0
13.10.2011 21:32

habr

Re: Doporučuji

Nejsem odborník. Ale původních smrčin  na Šumavě je minimum a obyčejný člověk to ani nevnímá. Ten vidí jen zbytečně zničený les. Po prvním náletu kůrovce pro vědce vzniklo dost ploch pro vědecká pozorování, bylo zbytečné nechat zdevastovat tak rozsáhlé území.

0/0
13.10.2011 22:10

stroup

Re: Doporučuji

měl jsem za to že pracujete v lese (lesní sprava či tak něco).. asi nějaký přelud.

no každopádně smysl ochrany NPŠ jsou jedinečná nerušeně se vyvíjející biologická společenstva. hlavně (ale nejen) horské a podmáčené smrčiny.. a zde je důležite podotknout že tyto horské či podmáčené smrčiny mnohdy nejsou původní (tedy v minulosti bez zásahu člověka) ale jsou přirozené.. tam kde přirozené nejsou má probíhat obnova lesa ve složení které je na daném stanovišti přirozené.. tedy to oblíbené a všemi omýlané sázení buků, javoru..atd.. (což provozuje i hnutí Duha)

0/0
13.10.2011 22:22

fajnsportovec

Re: Doporučuji

Stanovisko pracovníků Centra pro výzkum biodiverzity Akademie věd ČR k otázce regulace kůrovcové gradace v Národním parku Šumava (pokračování)• Existuje zcela zásadní rozdíl mezi lesy hospodářskými a lesy v chráněných oblastech. Přirozené lesy v chráněných oblastech se nemohou „pěstovat“ – jsou cenné právě tím, že existují a vyvíjejí se nezávisle na člověku, některé z nich po celá tisíciletí.

• V Evropě máme na tři sta národních parků, ale něco takového, co předložil pan Stráský ve svém „Návrhu opatření ...“, se ještě nestalo. V národních parcích platí zásada, že v územích, která byla zařazena do čistě přírodních zón, se nic takového nedělá.

• Celý Šumavský národní park je chráněn nejen zákony ČR, ale patří i do mezinárodní sítě Natura 2000.

0/0
13.10.2011 17:46

fajnsportovec

Re: Doporučuji

Stanovisko pracovníků Akademie věd ČR (pokr. 2)• Zasahovat proti kůrovci by se důsledně mělo na okrajích národního parku tak, aby se omezilo šíření kůrovce do čistě hospodář. lesů v okolí;ve vlastním nár. parku má smysl zasahovat jen velmi uvážlivě, pokud možno jiným než holosečným způsobem,a v jeho nejcennějších částech je jakýkoliv zásah z ekologického hlediska nepřípustný.

• Užívání insekticidů proti kůrovci je naprosto nevhodné.Holosečné kácení má negativní vliv na vegetační složení obnovovaného ekosystému a zpomaluje proces jeho obnovy.Pokud má mít zásah proti kůrovci aspoň nějakou naději na úspěch, musí být proveden výběrově (nikoli holosečí),včas,důsledně a rychle.Včasné pokácení kůrovcových stromů v hospodářských lesích je efektivnější než kácení v nesrovnatelně menších lesích ležících v chráněných územích,jež jsou určeny k jiným než komerčním účelům.Obzvláště v původních horských smrčinách je naprosto nezbytné ponechat les přirozené obnově.

0/0
13.10.2011 17:51

fajnsportovec

Re: Doporučuji

Stanovisko pracovníků Centra pro výzkum biodiverzity Akademie věd ČR k otázce regulace kůrovcové gradace v Národním parku Šumava (pokr.3)Toto v předchozích příspěvcích uvedené stanovisko sepsali jmenovitě tito vědci:Prof. RNDr. Pavel Kindlmann, DrSc., vedoucí Centra pro výzkum biodiverzityIng. Jiří Danihelka, PhD., Botanický ústav AV ČRProf. RNDr. Vojtěch Novotný, CSc., Entomologický ústav AV ČRDoc. Mgr. Martin Konvička Ph.D., vedoucí skupiny temperátní biodiverzity, BC AV ČRProf. Ing. Petr Ráb, DrSc. , Ústav živ. fyziologie a genetiky AV ČRProf. RNDr. Jan Zima, DrSc., Ústav biologie obratlovcůDoc. Mgr. David Storch, Ph.D., Karlova univerzitaDoc. RNDr. Petr Bureš, Ph.D., Masarykova univerzitaProf. RNDr. Jan Lepš, CSc., Přírodovědecká fakulta, Jihočeská univerzitaTakže, nevím mezi kterými "vědci" má správa parku podporu.

0/0
13.10.2011 17:56

kajak v zakoně

Re: Doporučuji

tak jednalo se zřejmě především o odborníky z oblasti ekonomie... ;-DR^Rv

0/0
13.10.2011 20:15

petis__

rozdíl 8%...

44% a 36% není zas takový rozdíl. V tomhle případě jsem rád, že patřím mezi menšinu.

+2/0
13.10.2011 15:25

kajak v zakoně

to je ten docela dobrý důvod, proč nedopustit...

aby se zaváděla jakákoliv referenda...:-/

0/0
13.10.2011 15:17

harkonnen

44% je většina? Odkdy? Opět klamavý titulek :-(

44% je většina? Doufám, že toto nové pravidlo vynalezené na Idnes nezavedou v parlamentu :-)

+1/0
13.10.2011 14:54

radim36

Re: 44% je většina? Odkdy? Opět klamavý titulek :-(

S jednou stranou souhlasilo 44 %, s druhou, jestli si to dobře pamatuji, 36 % a zbytek byli nerozhodní.

Chce to trošku přemýšlet anebo pořádně číst text.

0/0
13.10.2011 14:57

harkonnen

Re: 44% je většina? Odkdy? Opět klamavý titulek :-(

Naprosto správně, 44% pro, 36% proti, 20% neví. Je 44% většina? pod pojmem většina se obecně rozumí "více jak polovina" - 44% není více jak polovina, co vám na tom tedy není jasné?

Pokud chcete vyloučit ty co neví, pak by měli napsat - "většina z rozhodnutých souhlasí s vedením NP" což tam není, tudíž je nadpis klamavý.

0/0
13.10.2011 16:29

harkonnen

Re: 44% je většina? Odkdy? Opět klamavý titulek :-(

K doplnění znalostí doporučuji :

http://cs.wikipedia.org/wiki/V%C4%9Bt%C5%A1ina

Většina bez přívlastku znamená vždy „více než polovina“.

0/0
13.10.2011 16:32

IARK - Králíček Chlupíček

Safra

A vzdyt nam ekologove dokola opakovali jak vedcum veri 88% 8-o

0/0
13.10.2011 14:41

bechernik

Re: Safra

výsledky průzkumů většinou odpovídají přání toho kdo si je zadává, to nevíte? Rv

+1/0
13.10.2011 14:45







Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.