Na Moravě je to normální.

Stará se zpravidla rodina, která ten kříž či Boží muka postavila a to mnohdy už několik staletí. Každý kříž patří někde a k někomu. Pokud se nemůže už někdo starat (vyšší věk nebo nemoc ale taky ztráta zájmu), přebere to jiný farník, svěřováno bývá rodinám s dětmi aby měl kdo v tom pokračovat

Na Tachovsku a vůbec pohraničí je jiná situace. Tradice byla přerušena odsunem původních obyvatel a potom komunismem, kdy nebyl zájem.

Pozitivní zpráva, že si lidi berou na starost kapličky a Boží muka. Starý kříž mít u chalupy je veliká hodnota. Čestná služba je takovouto stavbu udržovat. Kdo nemá vlastní stavbu na starost, podílí se, donese kytičku anebo zapálí svíčku, popřípadě zastupuje, když ten kdo má na starost je například nemocný anebo odejel na dovolenou.