Opět trochu víc demagogie od rádoby zelených.

V bezzásahové zóně se kácet nebude, kůrovec tam dále se bude množit dokud bude mít co kousat a z těchto zón bude vylétávat do oblastí, kde se ze zákona naopak musí s kůrovcem bojovat - tedy i kácet. takže ty erozní plochy budou vznikat tam a podstatně větší. A nikdo těžařským společnostem nepřikáže aby těžila šetrnějším způsobem nebo aby poražené dřevo po odkornění (zbavení larev kůrovce) zůstalo na zemi.

nelze se na Šumavu dívat bodově podle priorit určitých skupin lidí, ale musí se posuzovat v celku.

Tak se zeptám...

Kůrovcová těžba proběhne v prvních zónách technologií "řuční jednomužné pily" napadených SM (žádný harvestor či jiný technologický strojní "engemét"). Z těžených napadených kmenů se udělají loupáky, hmota po odkornění i kmeny zůstanou ležet "u pařezu". Kůra i kmeny, s původní hrabankou, pak budou tím nejlepším, co může pro reprodukční cyklus být. Jjenom tam musí být podmínky pro nálet dřevin, v buřeni a travinnách to bude těžké. Odumřelé "kůrovčáky" nechají stát, ty již mají pouze omezený retenční vliv, pokud mají ale spodní patro dřevinného náletu. Tzv. profylaxe. Halt to byl skoro 200 let hospodářský les, takže vize urwaldu na Šumavě je tak trochu irelevantní v myslích ekologických idealistů. Příroda si poradí, to ano. Jenomže musí fungovat i zdravý rozum, v dané realitě zvolit zdravé racio k realizaci cílů přírodních souvislostí. Kde vezmou nálet BK, DB, JS, JV, BR, JR když tam není zdroj? Snad pár fóglů jim to tam donese. Rád se nechám poučit.

S tím náletem máte naprostou pravdu

jediné co se tam občas semtam chytne je akorát bříza a jeřáb, ale se samoobnovou buků, dubů a javorů to nevidím moc vesele  Nejspíš ze Šumavy už nikdy Gabreta nebude 

JDE O PRACHY

HODNOTA VYTĚŽENÝCH STROMU JDE PŘES 500 MIL.

Re: JDE O PRACHY

Stromy mají být zbaveny kůry a ponechány na místě vytěžení. Hodnota dřeva je docela irelevantní, spíš jde o peníze, které by se vyplatily za provedení prací.

Pozvání ekologům a vědcům

Po roce 1991 jsme navštívili Třístoličník, vyhlídku, ke kapli sv J.N.Neumanna a pak jsme šli na Trojmezí. Celou tuto procházku jsme šli lesem. Krásným vzrostlým lesem v chládku a vůní vzrostlých stromů. Jezdíme tam každý rok v létě a pokud to jen troch jde i na poslední den v roce. Nyní po 20.letech je les pryč a díky ekologům a vědcům je dnes vidět na všechny strany, ale turisté mizí a penziony zejí prázdnotou. Co nyní zadrží vodu? Ty prázdné stráně nebo síla vašeho odporu? Na druhou stranu, až tu zbudou holé kopce, budete mít opět práci. Budete bádat, jak nám vrátit přírodu zpět.

A nakonec jen, vím o čem píši. Žiji tady celý život a můj otec ho celý věnoval přírodě.

Re: Pozvání ekologům a vědcům

"díky ekologům a vědcům"? Nepopletl jste to trošičku?

Hanba odesmanům ! ! !

tech pár stojících soušek po ekologickém množení kůrovce

nádherně zadržuje vodu! Opravdoví odborníci tihle "někteří vědci" a " ekologové". Pokácený napadený strom snižuje rozsšiřování kůrovce a tak zachráněné zelené stromy snad zadrží víc vody než soušky

Re: tech pár stojících soušek po ekologickém množení kůrovce

Vodu zadržuje celý ekosystém, jasně, že mezi souškami více svítí slunce, ale půda drží na místě a zadržuje v sobě vodu. Když jí po vykácení spláchne přívalový liják, bude tam jen kamení, a to nezadrží nic. Kůrovec žere to, co by tam více méně nemělo být. Příroda se tomu brání, dělá místo novému náletu. Bohužel zase vesměs smrkům, ale po takové neřízené katastrofě se paradoxně zvýší poměr ostatních dřevin na úkor oné zpropadené smrkové monokultuy. Dle mého názoru udělá větší paseku samotný proces kácení (ti dřevorubci hamtající v bezzásahových zónách) než pokácení těch stromů.

Komu se líbí mrtvý a uschlý les?

Trošku nechápu tohle zbytečný zdržování ze všech stran. Ekologové a odborníci pořád jen kecali, jak si příroda pomůže sama a je  vidět, že nepomůže. Kdyby se ta zasažená místa a okruh okolo nich vykácely hned, jak se kůrovec rozšířil, už tam mohli růst stromy nové. Už to konečně vykácejte (1. zóna bez velké techniky) a bude pokoj, sice to bude pár let ošklivý, ale pořád lepší než ty kilometry mrtvých stromů....