Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Americká je šílenost, říká expert na cyklistiku, který projel Plzní

  9:46aktualizováno  9:46
Národní cyklokoordinátor Jaroslav Martinek si minulý týden projel část Plzně na kole. Sice prý "dobil baterky", ale musel být pořád ve střehu. "V centru jsem se necítil na kole bezpečně. Sice jsem udělal něco pro zdraví, ale riskoval jsem, že mě někdo z kola sestřelí," říká Martinek.

Zhruba polovina Plzeňanů má kolo a jezdí na něm. Ale ne do práce. Ilustrační snímek | foto: Ladislav Němec, MAFRA

Cyklokoordinátor Jaroslav Martinek je příznivcem využívání kola i pro cesty do práce.

"Všichni jsme unavení, stresovaní, málo se pohybujeme. Přitom by stačilo vzít kolo, projet se na něm. Stačí šlapat dva tři čtyři kilometry na kole do práce, rozproudí to krev v těle. Člověku to při startu do pracovního dne hodně pomůže, je pak víc v pohodě," míní Martinek.

Když projížděl na kole Plzní, stále prý po očku sledoval, co se děje vpravo a vlevo. "Říkal jsem si: 'Tady mě sestřelí trolejbus, tady auto.'" popsal Martinek.

Například Americkou třídu v centru označil za šílenost. "Můžete mít přilbu, blikačku vpředu i vzadu, ale když vás někdo z kola srazí...," řekl Martinek.

Podle specialistky na cyklistiku ze Správy veřejného statku města Plzně Pavly Dyntarové vyplývá z průzkumu, že zhruba polovina Plzeňanů má kolo a jezdí na něm. Ale ne do práce.

V plzeňském cyklistickém generelu je pro město naplánováno 400 kilometrů cyklostezek a cyklotras, 70 kilometrů je hotových.

V současné době vzniká například cyklostezka s lávkou přes řeku Úslavu u svatého Jiří v Doubravce.

Když z průzkumu vyplývá, že polovina Plzeňanů jezdí na kole, ale k dopravě po městě ho používá ve srovnání s autem nebo městskou dopravou zanedbatelné množství lidí, jak cyklistiku pro lidi zatraktivnit?

Dopravní projektant Květoslav Syrový vysvětluje, že jízdní kolo je konkurenceschopným způsobem dopravy na trasy dlouhé tři až pět kilometrů. Přitom pět kilometrů je ve většině případů vzdálenost mezi okrajem a centrem Plzně. Takže v tom by problém být neměl.

Podle propagátorky cyklistiky Radky Žákové by kolařům mohla pomoci i vzájemná propojenost s městskou hromadnou dopravou. "Na přestupních uzlech v okrajových částech by mohla být zabezpečená parkoviště pro kola, která by tam cyklisté nechali, a dál pokračovali MHD," navrhuje.

Problémem je povolování pruhů pro cyklisty

Podle Martinka je prvním a základním bodem přiznání, že doprava ve městě je problémem. "Pak musí následovat politické rozhodnutí o snaze dostat auta z centra," radí Martinek.

Současně přidává příklady, jak podobné problémy řeší v zemích na jih a západ od České republiky.

"Nikdy se neřeší jen jeden, ale komplexně všechny druhy dopravy. Například v Německu nebo ve Francii začínají při plánování u potřeb nejpomalejších, tedy od pěších přes cyklisty, parkovací místa a nakonec průjezdnost pro auta. U nás mám pocit, že se začíná u parkování, pak je na řadě průjezdnost, následují chodci a poslední jsou cyklisté," soudí Martinek.

Podle projektanta Květoslava Syrového by měly být u frekventovaných komunikací cyklostezky oddělené, u méně dopravně zatížených prý postačí cyklopásy na okrajích vozovky.

"Potýkáme se s obrovskými problémy při povolování samostatných pruhů pro kola v dopravním prostoru. Už jsem požádal republikového ředitele služby dopravní police Tomáše Lercha, aby se pokusil sjednotit pohled inženýrů. Zatímco v jednom kraji takové řešení povolí, v dalším ho zamítnou," povzdechl si náměstek primátora Miroslav Šimák.

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Pervitin
Dealer nabízel pervitin za peníze i za sex, protislužbou platil i muž

Kriminalisté obvinili čtyřicetiletého Plzeňana z obchodování s drogami. Podle nich narkotika prodával nejen za peníze, ale přijímal i „poplatek“ v podobě...  celý článek

František Křižík ve své laboratoři ve 20. letech.
I vynálezce Křižík dělal klukoviny, s Klostermannem chodil tajně kouřit

Před 170 lety se na Klatovsku narodil vynálezce a průmyslník František Křižík. Rád vzpomínal na svého kamaráda z dětství - budoucího spisovatele Karla...  celý článek

Bývalý hoteliér David Zdrha z Nezvěstic se živí stříháním ovcí. (17.8. 2017)
Krize mu změnila život, bývalý hoteliér se živí stříháním ovcí

Během ekonomické krize odjel podnikatel David Zdrha z Plzeňska na dovolenou na Nový Zéland, tam ho zaujalo stříhání ovcí a udělal si kurz. Nyní už zvládne...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.