Před rokem sledoval František Šetlík curling z olympijských her v Soči v televizi. O pár týdnů později ze zvědavosti přišel na zimní stadion v Třemošné, kde lidé z českého curlingového svazu předváděli tenhle sport se žulovými kameny a košťátky.
A nedávno jel osmadvacetiletý František a s ním další začínající hráči na první opravdový zápas - na mezinárodní turnaj do Německa.
„Byli jsme se podívat na opravdové kapacity, které curling hrají. Z deseti týmů jsme skončili šestí, naše holky, které mají druhé družstvo, výsledkovou listinu uzavíraly. Až na místě jsme zjistili, že tam je i reprezentace Kazachstánu. Jejich kapitán říkal, že hraje třicet let, my jsme kontrovali naším půl rokem. Vypadalo to, že nám nevěří. Němci si zpočátku mysleli, že lehce vyhrají, nakonec to byl boj. Kůži jsme neprodali lacino, prohráli jsme 6:7. Říkali, že hrajeme dobře,“ popisuje první zkušenosti František Šetlík.
Až do turnaje třemošenští curleři při trénincích běžně hrávali dvě hry, jež se oficiálně jmenují endy. V Německu před nimi najednou byl úkol odehrát hned šest zápasů.
„Byla to dobrá zkušenost. Snad nám to dost dalo, vychytali jsme mouchy. Až příště zase někam pojedeme, věřím, že to bude ještě lepší,“ říká hráč pravděpodobně jediného curlingového týmu na Plzeňsku František Šetlík.
Hráči z CC Meteorite, jak se jmenují, jsou naprostí amatéři. Ještě loni se neznali. Poprvé se viděli při ukázce sportu na třemošenském stadionu. Nakonec se rozhodli založit sportovní tým. Do české soutěže se budou teprve hlásit.
Úkolem hráčů curlingu je poslat speciální žulový kámen správnou silou a správným směrem po krupičkovém ledu tak, aby zastavil co nejblíže absolutního středu kruhového cíle. Přitom by měl kámen vyrazit co nejvíce soupeřových kamenů v lepších pozicích. Hráč také musí kolegy z týmu instruovat, kdy mají před kamenem led umetat a kdy naopak nezasahovat.
