Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Kvůli přílivu dělníků z východu se lidé na Tachovsku necítí v bezpečí

  6:10aktualizováno  6:10
V Tachově a v nedalekém Stříbře skřípe soužití místních lidí s cizinci z Rumunska, Bulharska či Ukrajiny, kteří sem přicházejí za prací. Ve městech, kde žijí, stoupá drobná kriminalita a přibývá bezdomovců. Občané se proto necítí bezpečně.

Průmyslová zóna u Stříbra na Tachovsku. | foto: Ladislav Němec, MAFRA

V době hospodářské krize měli ve Stříbře nezaměstnanost přes 14 procent, dnes je pod pěti procenty. Vedení radnice se však úplně neraduje.

Českých pracovníků do montážních hal či logistických center v okolí je málo, firmy tedy zaměstnávají lidi z Rumunska, Bulharska či Ukrajiny. A místní si na soužití s přistěhovalci stěžují. Podobná situace je i v Tachově.

„Lidé z východu mají jiné sociální návyky, zaměstnanci nebydlí v průmyslové zóně v Ostrově, ale v nejbližším městě, kterým je Stříbro. Tam se to projevilo negativně. Dělali jsme anketu a občané kvůli přílivu přistěhovalců vnímají jako jeden z problémů menší pocit bezpečí,“ popsal starosta Stříbra Karel Lukeš.

Ve městě podle něj přibylo drobných krádeží i výtržnictví. Atmosféra se prý nejvíce změnila za poslední rok, kdy v regionu přibyly další firmy.

„Kolik do města přišlo lidí se říct přesně nedá, ale jsou jich stovky,“ poznamenal starosta. Stříbro podle něj chtělo najmout osm nových strážníků, ale sehnalo jen čtyři.

Problémem je podle Lukeše i fakt, že průmyslová zóna Ostrov, odkud do města přichází nejvíce lidí, není v katastru Stříbra, takže tamní firmy odvádí daně do jiné obce. Problémy ovšem zůstávají Stříbru. „Mám v plánu mluvit s firmami, které v Ostrově jsou, ale páky máme omezené,“ popsal Lukeš.

„Vlastníci firem nejsou tachovští, ani zaměstnanci nejsou přihlášení v Tachově, takže daňové příjmy plynou jinam,“ posteskl si i místostarosta Tachova Václav Svoboda. Podle něj se ve městě zvýšil počet bezdomovců. „Dříve jich tu bylo několik, nyní několik desítek,“ uvedl.

Firmy podle Svobody přijmou zaměstnance třeba z Rumunska, za pár dní zjistí, že jsou pro práci nepoužitelní a propustí je. „Pracovníci se ale domů na východ nevrátí, jsou chvíli na ubytovnách, protože je zpočátku podporují kamarádi, kteří se ve firmách chytili. Když jim ale dojdou peníze, skončí na ulici,“ popsal Svoboda.

Duchovní vyzývá k větší vstřícnosti

Jan Polanský, kněz pravoslavné duchovní obce v Plzni, který se s cizinci například z Rumunska či Bulharska setkává, vyzval k větší vstřícnosti.

„Oni do Česka přece nepřijíždějí pro sociální dávky, ale chtějí tu pracovat. Ale problém je v tom, že firmy je jinak než přes pracovní agentury většinou nezaměstnají. A ve chvíli, kdy je pracovník z místa ze dne na den propuštěn a agentura mu řekne, že pro něj práci nemá, zůstane bez peněz a bez jakékoli sociální sítě. A co pak udělá? Opije se, protože je zoufalý a neví, jak dál,“ popsal Polanský.

„Když nemá Stříbro lidi do městské policie, ať najme Rumuna, který mluví česky a možná bude ve městě větší pořádek, když své krajany srovná v jejich jazyce. Ale to je jen návrh do diskuze, možností je určitě víc a starostové je určitě najdou,“ uvedl kněz, podle kterého jsou cizinci pro Česko přínosem.

Křišťálová Lupa 2016




Hlavní zprávy

Zeman maso-uzeniny, a.s. - Martin Karásek
Vedoucí pracovního týmu v prodejně

Zeman maso-uzeniny, a.s. - Martin Karásek
Plzeňský kraj
nabízený plat: 29 000 - 35 000 Kč

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.